Pane Mirku, určitě se shodneme v tom, jak postupují některé stavební úřady. Že jim to prochází je proto, že v daném SVJ nebyl nikdo, kdo by se chtěl zabývat tímto porušením zákona.

Zapomněl jste na § 13 odst. 3 ZoVB. Ten se použije i v případě, že změna vzhledu není spojena s žádnou stavební úpravou (např při údržbě a přetření fasády jinou barvou). Jde o lex specialis vůči § 11 odst. 2 i 5, takže souhlas všech je (jistě poněkud nesmyslně) nutný.

Půjde-li o stavbu, Stavební zákon vyžaduje „právo založené smlouvou provést stavbu“, a NAVÍC K TOMU společenství připojí rozhodnutí shromáždění podle § 11 odst. 5. Toto rozhodnutí tedy nenahrazuje smlouvu. Jeho důvod je jiný: SVJ (právnická osoba) tím prokazuje Stavebnímu úřadu, že je oprávněno převzít roli stavebníka.

Pokud existuje smlouva o výstavbě uzavřená se všemi vlastníky jednotek, pak samozřejmě platí tato smlouva. Povinnost stavebníka prokázat Stavebnímu úřadu „právo založené smlouvou provést stavbu“ jste nevyvrátil.

Váš názor, že odkaz „směřuje na stavební zák. z roku 1976“ ukazuje, že se v legislativních záležitostech nevyznáte. Je-li v právním předpisu odkaz na jiný zákonný či podzákonný předpis, pak v situaci, kdy původní předpis pozbyl platnosti či účinnosti, se k výkladu právního předpisu vždy použije obdobný účinný předpis upravující tutéž problematiku (je-li takový). O tom, že Stavební zákon nahradil stavební zákoník z r. 1974 snad nepochybujete ani Vy.

Skutečnost, že ve stavebním řízení se nepostupuje podle § 11 odst. 5 ZoVB jste nevyvrátil. Postupuje se pouze podle příslušných ustanovení StavZ, případně podle Správního řádu.

lake