Poslyšte, pane Kolemjdoucí3, což kdybyste si konečně přečetl to, co jsem napsal v odpovědi panu Lubošovi? Je zjevné, že to netušíte. Zbytečně se zabýváte záležitostmi, o kterých jsem vůbec nediskutoval.

Shodně, to jest totálně zmatený je i Člen – SVJ (bez ověření). Může se mnou nesouhlasit, může se vztekat – ale to je asi tak vše, co může.

Vysvětlil jsem už, že co je závazné pro právnickou osobu, nemusí být závazné pro její statutáry. Přesněji řečeno: Shromáždění nemůže po statutárech nic vymáhat, protože shromáždění není osoba. A samotná právnická osoba SVJ bez souhlasu svých statutárů nemůže vůbec právně jednat. Chcete tyto skutečnosti popřít?

Zřejmě jste oba nepochopili, že statutár je v první řadě vázán ustanovením § 159 NOZ. Tak si ten § 159 konečně přečtěte. Toto ustanovení mu ukládá osobní ospovědnost za řádné hospodaření, bez ohledu na to jakou pitomost si schválili vlastníci na shromáždění. Statutár odpovídá celým svým majetkem, kdežto členové shromáždění neodpovídají nikomu za nic. Uvědomujete si to vůbec? Přečtěte si můj příklad s řidčem autobusu.

• Člen – SVJ: Shromáždění je nejvyšším orgánem a výbor (statutár) jej samozřejmě musí poslechnout.

Ne, to tedy nemusí! Fantazírujete. Jak jste na ten nesmysl přišel?

Pravdu však máte ohledně odblokování takové patové situace. Nejvyšší soud dal v roce 2019 návod co je možné udělat, jestliže statutáři odmítnou plnit rozhodnutí shromáždění. Existuje jen jedno řešení: Vy, vlastníci jednotek jste si tyto statutáry zvolili. Máte tedy co jste chtěli. A máte také jedinou možnost – změnit to novou volbou. Nijak jinak statutáry donutit nemůžete. Přesně tak to velmi přiléhavě popsal Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.08.2019 26 Cdo 913/2019:

Justitianus