• Pane sudeťáku, tážete se: „se kterym konkretnim zakonem“ [je to v rozporu]„?“

☀ V první řadě je to v rozporu se zdravým rozumem. Pŕíspěvek na správu (částka v Kč) je možné navýšit zase o nějakou částku v Kč. Jde o matematickou operaci sčítání. Příspěvek na správu však není možné navýšit sčítáním částky v Kč a plochy v metrech čtverečních. Jistě Vás to v první třídě učili.

☀ Podle § 1166 odst. 1 písm. b) platí, že při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou (…) (1) pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, (…) (3) velikost podílů na společných částech. Podlahová plocha bytu je bezvýznamná; je uvedena pouze pro informaci v příloze prohlášení a nemusí mít žádnou spojitost s podíly na společných částech. Uvedení plochy balkonu na schematu v příloze prohlášení má tedy samo o sobě nulový právní účinek.

☀ Ostatně zákon ve svém § 1222 odkazuje na nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které stanoví jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce. (Domnívám se, že tato část vyhlášky je kogentní, neboť byla vydána na základě výslovného zmocňovacího ustanovení zákona.) Když si přečtěte definici bytu v § 2 a definici podlahové plochy bytu v § 3 nařízení vlády, musí Vám být jasné, že žádná plocha balkonu nemůže být započítána do plochy bytu.

Je samozřejmě možné stanovit spoluvlastnické podíly tak, aby poměrně odpovídaly čemukoliv na čem se vlastníci jednotek shodnou. Je možné vzít podlahové plochy bytů, přičíst k nim plochy výlučně užívaných balkonů (nebo třebas poloviny ploch výlučně užívaných balkonů) a výsledná čísla se pak převedou na zlomky tak, aby celkový součet podílů byl roven jedné. Do tohoto výpočtu se ovšem nemohou plést částky příspěvků v Kč.

Justitianus