Pane anon_1234, napsal jsem to už jasně: Zákon č. 67/203 Sb. obsahuje přesný a jednoznačný postup jak se má dospět k řádnému vyúčtování. Jde o minimálně dvoustupňový proces. Řádné vyúčtování je výsledkem který má být k dispozici teprve na samém konci tohoto procesu.

Při dodržení postupu uvedeného v zákoně č. 67/2013 Sb., a při dodržení lhůt tam uvedených je naprosto vyloučeno, aby dodržování zákona bylo pokutováno.

Zákonodárce nepředpokládá, že by hned první vyúčtování bylo vždy bezchybné. Proč by jinak zákonodárce dával do zákona přesný popis a termíny k podávání námitek, ke kontrole podkladů, termíny do kdy má poskytovatel na námitky reagovat a případně doručovat opravná vyúčtování?

• Je to naprosto stejné jako při koupi a následné reklamaci zboží v obchodě: prodejce nemůže být pokutován nebo sankcionován za to, že zakoupené zboží má vadu, nebo že se porouchá. Má však zákonnou povinnost vadu odstranit v zákonné lhůtě (nebo vyměnit, nebo vrátit peníze). Právě k tomu slouží reklamace a její vyřízení.
• Při vyúčtování služeb nemůže poskytovatel být pokutován nebo sankcionován, jestliže se dodatečně zjistí chybný odečet, porucha vodoměru, chyba v psaní nebo počtech u tisíců údajů, nebo nesprávné přiřazení platby podle jejího účelu. Má však zákonnou povinnost oznámenou vadu vyúčtování odstranit v zákonné lhůtě. Právě k tomu slouží námitky a jejich vyřízení.

Bylo by absurdní a nerealistické domnívat se, že každý poskytovatel služeb to trefí napoprvé. Že nemůže nastat žádná chyba v psaní nebo v počtech, žádné opomenutí. Takový názor je nesmyslný. Do rozúčtování služeb běžného domu vcházejí tisíce údajů. Kdyby každý poskytovatel služeb měl být ihned pokutován za každou chybičku, pak by zákon neuváděl tak podrobně ten dvoustupňový postup, kdy napřed se doručí „první nástřel“, čeká se na námitky, a pak se případně doručuje druhé (již řádné a bezchybné) vyúčtování.

Uvědomte si, že první vyúčtování není splatné jeho doručením!!! Je to jen návrh vyúčtování, který je ovšemže pro poskytovatele služeb závazný. První vyúčtování je typická oferta, a pak se čeká zda tuto ofertu příjemci služeb přijímají, nebo nepřijímají. Po doručení prvního vyúčtování přece všichni čekají:

• Celých 30 dnů se povinně čeká na to, zda někdo podá námitku, nebo zda požádá o nahlížení do podkladů.
• Jestliže požádá, má poskytovatel 30 dnů na to aby umožnil nahlížení. Čeká se tedy dál.
• Pak se čeká dalších 30 dnů zda ten kdo nahlížel podá či nepodá námitku.
• Pak se čeká 30 dnů na vyřízení námitky/námitek a na doručení opraveného (již povinně řádného) vyúčtování.

Po celou tuto dobu nemůže vlastník jednotky vymáhat vrácení přeplatku, ani poskytovatel služby nemá právo požadovat po něm úhradu nedoplatku. Hovořit za tohoto stavu o pokutě by bylo předčasné, když nikdo ještě neví jak bude vyúčtování nakonec vypadat.

☀ Citoval jsem rozsáhle z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, se kterým vyjádřil souhlas Ústavní soud (odkaz je v této diskusi).
☀ Prokázal jsem, že v rozsudku NS 26 Cdo 2998/2020 se nejedná o spor o pokutu za první (předběžné) vyúčtování, nýbrž pouze o pokutu za neřádné druhé (opravné) vyúčtování. To nepopřete.
☀ Pokud jde o judikát NS 26 Cdo 1528/2020, jinde jsem podrobně zdůvodnil v čem se soudci dopustili zásadního omylu. Nepochopili totiž že první vyúčtování je ofertou, která zavazuje poskytovatele služeb. Namísto toho nesmyslně judikovali, že tato oferta (předepsaná zákonem!!!) je prý nulitní. O hloupostech už se nechci bavit, popsal jsem to jinde.

Justitianus