Rozúčtovává se služba „vytápění“, za použití „měřidla podle zákona o metrologii (kalorimetry)“. Jaké byste si tam představoval korekční koeficienty (pro jednotlivé radiátory či místnosti)? Jaký by podle Vás měli smysl, snad nemusím detailně vysvětlovat princip fungování a měření kalorimetrem…
Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy použity jsou. Takže v globálu – evidentně podle vyhlášky 269/2015 také legální možnost, i když podle Vás ne (ale Vy také /jako jediný/ tvrdíte, že vše nad +100% odchylky si má platit daný vlastník, takže…)
Takže kdo je tu pak směšně popleten?
Nedivím se, že vám pak pro jednotlivé byty vycházejí bláznivá „hausnumera“ s rozdíly jednotkových nákladů ve stovkách procent.
To jsem nepsal a ani to tak není – pro ostatní jednotky v domě to vychází „bezproblémově“, od začátku zde píšu, že problém je jen v té jedné jednotce, která představuje opravdu extrémní případ šílenosti z výstavby. Ale stává se… developer měl svoji ideu, že na rohu do ulice se bude komerční prostor „hodit“, co tam po tepelných ztrátách :)
Pokud Vás to zajímá (vím že ne, ale neva), za ostatní jednotky – maximum cca +50% (ale o té jednotce vím, že „mají rádi teplo“, topí na 25°C), většina je v intervalu –10 až +15, několik je „šetřílků“ co měli pod –20 (u kterých došlo k úpravě na limit –20), nikdo jiný krom té komerční nad +100 v domě není…
Poslední komentáře