Prakticky žádné SVJ neplatí daň z příjmů právnických osob. Můžete objasnit, jak finanční úřad (stát) na SVJ vydělává? Naopak, stát platí řadu úředníků, kteří na FÚ SVJ spravují a kontrolují. Zisk z toho stát určitě nemá.

Funkci účetnictví dokáže ocenit pouze člověk, který mu alespoň trochu rozumí. Je to hodně starý (Luca Pacioli 1494) a mezinárodně srozumitelný jazyk ekonomů.

Učetnictví vzniklo z praktické potřeby řemeslníků a obchodníků. V minulosti se spokojili s ročním sepsáním majetku a závazků. Jejich srovnáním vypočítali obchodní jmění. To srovnali se stavem předchozích let a tím získali představu o přírůstku nebo úbytku majetku. S postupem času začali sledovat v průběhu roku velikost pohledávek, závazků, peněžních prostředků, zásob, nákladů a výnosů apod. Učetní zápisy postupně obsáhly všechny složky majetku (aktiv) a jejich zdrojů (pasiv), takže se z nich stal uzavřený celek neboli podvojné účetnictví. Prvotní zaměření účetnictví bylo pouze pro potřeby podnikatele. Postupně dochází k situacím, že nejen majitel společnosti má zájem o informace z účetnictví společnosti. Učetnictví sloužilo jako důkazní prostředek při vedení sporů. Zejména při užívání a ochraně práv věřitele před dlužníkem a dlužníka před věřitelem. Soudy dávali přednost ěm obchodníkům, kteří řádně vedli záznamy o obchodních transakcí v účetních knihách. Později mají zájem na vedení účetnictví jak daňové, tak i finanční státní orgány. Obecný zákon z konce 19. století zakotvuje povinnost vedení účetních knih a povinnost je uchovávat 10 let od posledního zápisu.

Je ale samozřejmě možné diskutovat o tom, od jaké velikosti mají vznikat SVJ, které povedou normální účetnictví a do jaké velikosti by bylo možné nemít speciální právnickou osobu a kdy by stačila nějaké evidence v exelu.

Takové non-subjekty by ale byly např. vyřazeny z možnosti vzít si úvěr.