Teď si ale představte, že jednotkou s téměř převažujícím podílem na celku je hromadná garáž, která má přes 70 spoluvlastníků.

Zde je asi jádro pudla. Zkuste nám zde popsat, jak počítáte „hlasy“, z toho co uvádíte předpokládám, že asi „na jednotky“ – a pak se takto zbytečně zamotáváte (a navíc to děláte špatně, nejen to, že „nehlasující se počítá jako nesouhlas“ – ne, nehlasující je nehlasující).

Zkuste si pozorně přečíst zejména § 1206 zákona 89/2012: Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech.

Předpokládám, že každý z těch 70 spoluvlastníků garáže vlastní v domě i nějakou tu jednotku (pokud by tento předpoklad neplatil a šlo by o 70 zcela jiných vlastníků, situaci to dost mění, ale tak to asi není, že?). Pak to, že tam máte jednu velkou jednotku (garáž) – nehrá vůbec žádnou roli. Vlastník má počet hlasů dle velikosti svého spoluvlastnického podílu (na domě) a ten je jen jeden a je jasně daný (viz nahlížení do katastru a zobrazte si „Stavbu“).

Hlasuje pak (a to nejen při per rollam, ale i na zasedání shromáždění) daný vlastník, např. „Franta Omáčka“, svým počtem hlasů (vůči celku). A ne vlastník jednotky č. 1, 2, 3, … Pokud by Franta Omáčka vlastnil 3 jednotky, stále hlasuje („jednou“) svým počtem hlasů dle spoluvlastnického podílu na domě; a ne, že za jednotku 1 souhlasí, za jednotku 2 je proti a za jednotku 3 se zdržel hlasování.

Pokud zvládnete pochopit tento princip hlasování, pak zistíte, že s tou garáží není vůbec problém.