faktura je výzvou k zaplacení. právním jednáním je zde smlouva, která je dvoustranným právním jednáním a která vyvolá právní následky.

vyúčtování v SVJ je jednostranné právní jednání, které vyvolá právní následky.

první odkaz na judikaturu, kterou jsem našel – např. http://kraken.slv.cz/57ICm3247/2011 faktura je sice účetním dokladem, nicméně v civilním právu se jí přiznává role výzvy k zaplacení ve smyslu § 340 odst. 2 obchodního zákoníku, popřípadě § 563 občanského zákoníku. Faktura sama není důvodem vzniku kupř. práva na zaplacení kupní ceny za zboží, tím je vždy skutečnost jiná (zpravidla dodání zboží dle sjednané kupní smlouvy za cenu a v době sjednané v kupní smlouvě). Jak ostatně vyplývá z ustálené judikatury nejvyšších soudů (kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 276/2005, sp. zn. 29 Cdo 1671/2000, sp. zn. 32 Odo 479/2006 či rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3143/08) faktura jako účetní doklad sama o sobě není ani důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky. K tomu soud dodává, že je tomu tak proto, že faktura zpravidla neobsahuje údaje o skutkových okolnostech důvodu vzniku pohledávky.