Vložil Pavel, 7. Prosinec 2018 - 21:16

Jano,

  1. člen orgánu je podle § 6/2 ZDP považován za zaměstnance pro účely ZDP, já tomu říkám, že je „daňovým“ zaměstnancem. To zda má či nemá pracovněprávní vztah je nerozhodné. Zkrátka se zdaňuje jako „pracovněprávní“ zaměstnanec. To je jasné a netřeba nad tím mudrovat, takto to stojí v ZDP
  2. zda se má přidanit pojištění odpovědnosti za škodu, které za členy orgánů hradí právnická osoba, už tak jednoznačné není. Tam záleží na smlouvě o pojištění, bez ní se nedá nic poradit
  3. Uvedu jeden sbírkový rozsudek (Sbírka rozhodnutí NSS č. 4/2012 pod číslem 2563/2012), ale ten se vztahoval ke konkrétní situaci a nelze ho plošně aplikovat:

"2563/2012

DAŇ Z PŘÍJMŮ: POJISTNÉ JAKO NEPENĚŽNÍ PŘÍJEM ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

k § 6 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období 2002

Jestliže obchodní společnost uzavřela s pojišťovnou pojistnou smlouvu ve prospěch členů svých statutárních orgánů, členové statutárních orgánů však o této pojistné smlouvě nebyli informováni a nevyslovili s ní souhlas a z této pojistné smlouvy nebylo plněno, pak pojistné zaplacené obchodní společností na základě těchto pojistných smluv nepředstavuje příjem ve smyslu § 6 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2009, čj. 11 Ca 10/2007–119)

Prejudikatura: č. 843/2006 Sb. NSS."

Ale opakuji, byl to konkrétní případ, konkrétní pojistná smlouva a staré soukromé právo.

Hezký den!

Pavel

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.