Magdo píšete:

„Soudy se mají zabývat důležitou otázkou v případě, že je napadáno usnesení, které je schváleno dle zákona a platných stanov. Pokud je usnesení schváleno v rozporu se zákonem a stanovami, není důležitá otázka podstatná a soud má vyhovět žalobci.“

To, co píšete, vůbec z ustanovení § 1209 nevyplývá. Podle uvedeného ustanovení se má soud v případě přehlasovaného vlastníka zabývat tím, zda jde o důležitou věc vždy primárně, aniž by zjišťoval, zda bylo usnesení přijato v rozporu se zákonem nebo stanovami. Pokud usoudí, že nejde o důležitou věc, odmitne žalobu kvůli aktivní věcné ne/legitimaci a vůbec už nezjišťuje, zda je přijaté usnesení v rozporu se zákonem nebo stanovami. Že by se soud měl zabývat důležitou věcí jedině v případě, že zjistí, že přijaté usnesení není v rozporu se zákonem a stanovami v ustanovení § 1209 vůbec uvedeno není, to jste si vymyslela. Důležitou věc musí soud u přehlasovaného vlastníka posoudit vždy.