Moc pěkně vysvětleno, paní Klainová, děkujeme. Dozvěděl jsem se nové informace, které hned použiju v komunikaci se správcovskou firmou, protože mě jejich účetní výstupy poskytované výboru ne zcela vyhovují, ale když člověk není účetní, nemůže rovnocenně diskutovat a jen pasivně přijímá. I když to asi dopadne jak jste si posteskla v posledním odstavci, že správcovské firmy používají stejné nastavení pro všechna SVJ… Ono to tak bude.

Měl bych dotazy hned k prvnímu kurzu. Snad se nebudete zlobit na odezvu. Nemusíte odpovídat zde, nebo vůbec, třeba některé otázky použijete pro upřesnění přímo v kurzu.

Píšete, že povinné jsou první dvě číslice účtu a že syntetický účet obsahuje číslice tři. Třetí tedy lze volit? Pokud se zvolí, je třeba pro účetní jednotku sestavit účtovou osnovu, která se pak rovněž předkládá FÚ při kontrole?

Vím, že to nějak souvisí s novelou, kdy dříve do r. 2005 byly povinné tři číslice, tak mne napadlo, že by to možná mohlo někoho mást (proč dvě, když pak pracujete se třemi).

Nebo je to třída (1.) → skupina (2.) → rozvrh (3.) ? Toto mi uniká.

Uprostřed píšete, že účty lze naprosto libovolně pojmenovávat – myslí se ovšem asi syntetický účet (tj. 3. čislice), že? První a druhá číslice je natvrdo pojmenována vyhláškou?

Účetní rozvrh a účtová osnova jsou synonyma?

Viděl jsem výstupy několika správcovských firem, používají různé programové vybavení a je pravda, že mají z minulosti nastavené na tři číslice.

Na druhou stranu, pokud některé SVJ začíná, tak by jim třeba i stačilo pro úsporu místa ve výstupech používat jen číslice dvě. Nevím. Je to drobnost, při tisku je ale každá úspora místem dobrá, vede k větší přehlednosti.

U analytických účtů musí být vždy dvě (tři) číslice, nebo by stačila jedna pro malá SVJ o několika bytech?

Zajímalo by mne, jak potom funguje posloupnost, zda 321–100 → 321–101, 321–102, 321–103, a nebo 321–100 → 321–200, 321–300, 321–400

V bodě 5 píšete o souvztažném účtu, ale zcela jsem tento pojem nepochopil, i když z kontextu se jeví, že půjde o účet související, propojený, mezi předpisem záloh a krátkodobými zálohami?

U účtu 324 není třeba nějak rozlišovat členění na zálohy na provozně-technické činnosti a vlastní správní činnosti? Nebo je vše v jednom? Vidím členění až v třídě 5.

Tyto účty záloh se na jednotlivé vlastníky do podrozvahových účtů nerozdělují?

Zmátl mě bod 9, že se zálohy od vlastníků účtují do výnosů SVJ. Jinde jsem četl, že výnosy jsou jen vlastní příjmy SVJ, tj. vkladové úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty a že záloha není výnosem. Tuším, že jste to snad kritizovala někde v diskusi i vy, že v nařízení vlády NV366 je zaměněn pojem příjem a výnos, ale toto mi není zcela jasné. Nevím, možná se vám to nebude chtít více blbuvzdorně vysvětlovat. Tak třeba pan Krčma, když si vzal na starost začátečníky? :-)