Cituji vás: „vlastník platí zálohy na spotřebované služby v bytě (ne společné prostory jako výtah či osvětení) a ty se vyúčtovat a vrátit musí v poměru kolik dnů byl a již nebyl v daném měsící vlastníkem (např.voda, teplo)“

Podle zdejších ezopů ovšem vlastní nemá právo na vyúčtování za dobu, kdy byt vlastnil, vyúčtování má podle jejich koncepce „přechodu dluhů“ obdržet ta osoba, která byla vlastníkem ke dni 31. prosince (názor krcmy a Emila), zapomínají ovšem, že tento názor je jaksi v rozporu s kogentními ustanoveními zákona č. 67/2013 Sb., který je vůči NOZ speciální.

Všimněte si, že ještě žádný z publikujících právníků se nevypořádal s existencí zákona č. 67/2013 Sb., vycházejípouze z existence § 1186, jenže tento paragraf neexistuje v našem právním řádu izolovaně. A na to já narážím.

Pokud by měl zákonodárce v úmyslu, aby přecházely i dluhy ze služeb, tak by to do § 1186 napsal, a současně by novelizoval znění zákona č. 67/2013 Sb.