Pane ivanq, ptáte se kde je trestný čin. Toto jsem zde vysvětloval asi dvanáctkrát během posledních tří let. Je otravné se k tomu vracet, navíc z účetního hlediska je to naprosto jasné. Takže to vezmu po třinácté speciálně pro Vás:

1. Provedlo SVJ pro vlastníky opravu či technické zhodnocení domu?
2. Převzalo SVJ zhotovené dílo?
3. Zavedli jste do účetnictví k tomu odpovídající závazek vůči zhotoviteli?
4. Od toho okamžiku SVJ zná konečnou cenu a bylo oprávněno na tehdejších vlastnících jednotek vymáhat svou pohledávku, samozřejmě po odečtení dříve složených záloh, užitých na tento účel.
5. Zavedlo SVJ tuto pohledávku do svého účetnictví?
6. Sdělilo SVJ dlužníkům výši jejich dluhu a vyzvalo je k úhradě?
7. Začalo SVJ vymáhat dlužné částky na dlužnících v případě neplacení?
8. Sjednalo SVJ s některými (či se všemi) dlužníky dvoustranné smlouvy o splátkovém kalendáři?
9. Jsou v těchto smlouvách sankce při nehrazení splátek? Je v nich ujednání pro případ, že dlužník zcizí svou jednotku před úplným uhrazením?
10. Jak dlužníci hradí své dluhy? Jak SVJ vymáhá na neplatičích?

Podotýkám, že toto se nijak netýká splácení úvěru, který si SVJ vzalo u banky. To je jiný právní vztah, mezi jinými osobami, z jiného právního důvodu. Splácení jakéhosi úvěru bance není pro účetní jednotku nikdy nákladem, a nemůže tedy být ani nákladem SVJ na správu domu. Je vyloučeno na tento účel vymáhat od vlastníků jendotek jakékoliv platby, dokonce podvodně kamuflované jako by šlo o „zálohy na správu“.

Takže to máme: trestný čin podvodu spáchaný v organizované skupině, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, trestný čin zpronevěry. To už jste tedy recidivista …

Pokud k opravě či zhodnocení domu došlo před více než třemi lety a vy jste nezačal vymáhat pohledávku SVJ (bod 5 až 7), dluhy vlastníků jednotek už jsou dnes promlčeny. Tříletá promlčecí lhůta počala plynout v okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (bod 4). Tedy ihned po uhrazení „faktury“ od zhotovitele (bod 3). Teď už ty pohledávky nevymůžete, dlužníci nejspíše namítnou promlčení.

Takže si k tomu přidejte porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře podle § 159 NOZ.

Podle § 1414 NOZ nesmí správce cizího majetku smísit svůj majetek s majetkem pod svou správou. Pokud jste pomíchal splácení opravy domu vlastníky se splácením úvěru společenstvím, pak jste smísil to, co nikdy být smíseno nesmí.

Vždyť ani v tom účetnictví vám to nemohlo vycházet: jakým švindlem jste v něm zatajili vzniklou pohledávku SVJ za vlastníky jednotek z provedené a uhrazené opravy domu? Máte tuto pohledávku zachycenu v účetních závěrkách? A to Vám ani nepřipadalo divné, že ta částka zůstává meziročně stále stejná, že nikdo nesplácí, a že všechny ty pohledávky za dlužníky spějí k promlčení?

A co se stane, až vlastníci budou požadovat nějakou opravu z těch našetřených záloh na správu? Zjistí se, že účet záloh je vytunelován. Ovšem SVJ je stále dlužníkem plátců záloh, protože od vlastníků ty zálohy na správu domu prokazatelně přijímalo. Má tedy závazek, který není krytý aktivy SVJ. Celé SVJ je vytunelováno a mělo by na sebe podat návrh na zahájení insolvenčního řízení.

To máme trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti a trestný čin poškození věřitele.

lake