Pane Pube,
nevím, čemu nerozumíte na jednoduchém sdělení, že negativní tvrzení se neprokazuje, protože to ani prokázat nejde. Tomu může nerozumět jedině blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.
Řekněme, že o panu Pubovi bude vyšetřovatel tvrdit, že znásilnil a pak uškrtil jedenáctiletou školačku. Pan Pub prohlásí při výslechu, že žádnou školačku neznásilnil ani neuškrtil. Pane Pube, zkuste nám prosím sdělit, kdo má – podle Vás – povinnost prokazovat: vyšetřovatel, který přišel s pozitivním tvrzením, nebo pan Pub, který přišel s negativním tvrzením? |
Opravdu si pane Pube myslíte, že jste povinen prokazovat, že jste neznásilnil a neuškrtil žádnou z 91187500 jedenáctiletých školaček na planetě Zemi? A jakpak to budete pane Pube soudu prokazovat? Napište nám o tom něco, prosíííííííím.
Zkuste občas někdy myslet hlavou, pane Pube. Pomáhá to.
Nález Ústavního soudu I.ÚS 22/10 ze dne 7. 4. 2010 „Povinnost tvrzení a zejména prokazování má však své mantinely, mezi něž patří uplatnění pravidla „neexistence se neprokazuje“, vycházející z tzv. negativní důkazní teorie, neboť po nikom nelze spravedlivě požadovat, aby prokázal reálnou neexistenci určité právní skutečnosti (viz Winterová, A.: Civilní právo procesní, 4. vydání. Praha: Linde, 2004, str. 279).“ |
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 732/98, ze dne 21. dubna
1998: "Účastník, který tvrdí negativní skutečnost (…), nenese ohledně této negativní skutečnosti důkazní břemeno; pokud by protistrana toto negativní tvrzení popřela, nesla by sama důkazní břemeno ohledně svého pozitivního tvrzení (…). |
Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Azs 35/2006–104 ze dne
26. července 2006 „Pokud jde o požadavek soudu, aby stěžovatelka doložila listinnými důkazy tvrzení o tom, že nemá žádný majetek ani příjmy, pak je zapotřebí zdůraznit jedno ze základních východisek dokazování v řízení před soudem spočívající v tom, že dokazovat nelze něco, co neexistuje. Jedná se o tzv. negativní důkazní teorii, o níž se pojednává mj. v publikaci Prof. JUDr. Aleny Winterové, CSc., a kol.: Civilní právo procesní, 4. vydání, Linde Praha, a. s., 2006, s. 279: Teorie negativní je založena na tom, že negativní skutečnosti nemohou být dokazovány, a je tedy ten, kdo tvrdí negativní skutečnost, od důkazního břemene osvobozen. Za této situace podle názoru Nejvyššího správního soudu (…) krajský soud pochybil, když stěžovatelce přičetl k tíži nedokázání skutečností, které z povahy věci dokázat nemohla.“ |
Má věta „Neexistuje ani jediný takový výklad“ je právě negativním tvrzením, které nejsem povinen prokazovat, zejména proto, že to není možné jakkoliv prokázat. Naopak – prokazovat musí pan Roman, který pozitivně tvrdil, že takový právní výklad existuje. On přece jako první přišel s tím tvrzením. Kdo tvrdí, ten prokazuje.
Prokáže to velmi lehce: dá nám odkaz na dostupný text právního výkladu, nebo zde takový výklad ocituje s uvedením zdroje.
Mějte se pěkně.
lake
Poslední komentáře