Neustále se na tomto portálu přeme o tom, která ustanovení již zrušeného zákona o vlastnictví bytů (č. 72/1994 Sb., = ZoVB) jsou nadále závazná pro stará SVJ, vzniklá před účinností zákona č. 89/2012 Sb. (= NOZ), a která už ne.

Sice správně rozlišujeme stará SVJ(2000) a nová SVJ(2014), ale lišíme se v tom, do jaké míry pro SVJ(2000) nadále platí ustanovení ZoVB.

Podle mého názoru NOZ říká, že ZoVB byl zrušen a proto se jeho ustanovení do Stanov nových SVJ(2014) již neaplikují. Ale co platí pro stará SVJ(2000)? Pro ně platí § 3041 odst. 2 NOZ, který říká, že ustanovení Stanov SVJ(2000), která odporují donucujícím ustanovením NOZ, pozbývají závaznosti a SVJ(2000) je musí přizpůsobit tomu, co je napsáno v NOZ (donucující = kogentní, nelze se odchýlit).

Podívejme se z tohoto hlediska na § 11 ZoVB a § 1209 NOZ. V obou případech se jedná o právo přehlasovaného vlastníka požádat o rozhodnutí soud. Podle zrušeného ZoVB byla lhůta 6 měsíců. Podle NOZ byla tato lhůta zkrácena na 3 měsíce. Přehlasovaný vlastník se nemůže od této lhůty odchýlit. Jedná se tedy o donucující ustanovení a zkrácená tříměsíční lhůta platí i pro stará SVJ(2000).

V praxi to znamená, že když se přehlasovaný vlastník bude tvrdošíjně držet šestiměsíční lhůty, nestihne platnou tříměsíční lhůtu a soud jeho návrh nepřijme.