Pane Korky, opět bohužel ukazujete Váš zmatek a naprostou neznalost práva. Už jsem vysvětlil, že pouhá vědomost o budoucím programu shromáždění není totéž co možnost seznámit se s přijatým usnesením. Jak je vidět, nic jste nepochopil.
O zmocněnci zde blábolíte pouze Vy. Měl-li vlastník na shromáždění zmocněnce, pak nebyl nepřítomným vlastníkem. Přítomost zmocněnce je totéž jako přítomnost samotného vlastníka, Vy troubo. O přítomném vlastníkovi už zde bylo řečeno, že se s usnesením seznámil ihned na shromáždění.
Zákon vůbec neřeší, zda vlastník se MUSÍ či NEMUSÍ seznámit se zápisem. To je jen Vaše neodůvodněná fantazie. Sám netušíte, proč o tom píšete. Samozřejmě že se nemusí se zápisem seznámit. Nikdo zde netvrdil opak, Vy troubo. Musí však dostat možnost seznámit se se zápisem.
Napsal jste tuto pitomost: „Zákonným lhůtám je naprosto jedno, jak dlouhou dobu trvá některým SVJ sepsat zápis.“.
To je opět dokonalá neznalost práva a neschopnost se orientovat ve znění jednoduchého předpisu. Zákon přece dává možnost nepřítomnému vlastníkovi jednotky obrátit se na soud vůči právnické osobě. Pokud není zápis vyhotoven z důvodu zdržení na straně právnické osoby, nepočne zákonná lhůta vůbec běžet.
| 89/2012 Sb. § 6 (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. |
Právnická osoba SVJ nemůže vznést námitku promlčení práva, protože nedostupnost zápisu způsobila ona sama.
| 89/2012 Sb. § 619 (1) Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. |
Jen blb nebo troll může tvrdit, že nepřítomný vlastník může soudně napadnout usnesení, jehož obsah nezná a nemá žádnou hodnověrnou možnost jej zjistit. Nemůže se totiž seznámit s obsahem usnesení dříve, než je vyhotoven zápis a než je mu umožněn k tomuto zápisu přístup.
Lhůty pro zpracování zápisu a způsob seznámení vlastníků se zápisem by měly upravovat stanovy konkrétního SVJ.
- Příklad 1: Stanovy určují, že zápis bude archivován u předsedy výboru do 14 dnů po konání shromáždění. Nepřítomnému vlastníkovi počne tedy běžet lhůta počátkem patnáctého dne. Jestliže vlastníkovi nebude umožněno seznámit se se zápisem ve stanovený den, počátek běhu lhůty se posunuje na den, kdy se poprvé mohl se zápisem seznámit. Vlastník je povinen prokazovat, že zápis mu nebyl předložen v den určený stanovami, nýbrž později.
- Příklad 2: Stanovy určují, že zápis je zveřejňován na webové stránce SVJ do týdne po konání shromáždění. Nepřítomnému vlastníkovi počne běžet lhůta dnem, který se svým pojmenováním shoduje s dnem kdy se shromáždění uskutečnilo. Jestliže namítne, že zápis nebyl na webu do týdne zveřejněn, bude nucen to prokazovat a lhůta mu počne běžet teprve dnem, kdy se poprvé mohl se zápisem seznámit.
Korky, neztrapňujte se zde už.
lake
P.S. Pro úplnost uvádím, že ve spolkových záležitostech se člen napřed dovolává neplatnosti usnesení/rozhodnutí u orgánů spolku (§ 258 NOZ). Teprve nelze-li se neplatnosti dovolat u orgánu spolku, může se obrátit na soud. Nepřekročitelná lhůta u spolkových rozhodnutí je stanovena na 1 rok.
Poslední komentáře