Aby diskuze nebyla pouze jednostranná, nabízím pohled i druhé strany (zdůrazňuji těch zodpovědnějších statutárů), která to se svými ovečkami mnohdy nemá také jednoduché a s výkonem svého úřadu už vůbec. Ve zprivatizovaném domě máme 13 let družstvo a 2 roky i SVJ, správu si děláme sami. Abychom trochu drželi krok se zákony, musím se neustále účastňovat různých školení, pročítat zákony a vyhlášky, samovzdělávat se. Kolik je to času nemusím popisovat. A protože jsem technik, některé věci mi jdou dobře a těm vzdáleným – právním a ekonomickým – mnohdy nerozumím. Určitě neděláme vše na 100% i když se usilovně snažíme. Ostatní členové výboru se „vezou“, protože tolik času na rozplétání legislativní džungle nemají, musí živit rodiny. Zodpovědné vedení těchto organizací je mnohdy práce běžného pracovního úvazku. Jenže neznalí vlastníci se domnívají, že je to brnkačka, za kterou se výbor nestydí brát si peníze. A že neznalých vlastníků, kteří mají dojem, že se všechno spiklo proti nim, je dost – viz některé „naivní“ otázky na zdejším fóru. Nic proti nim. To je i důvod, proč většina na schůzích mlčí, neb sama neví.

Ideální by bylo, kdyby ti přispívající, kteří jsou nabiti vědomostmi, se sami angažovali ve výborech, nebo své služby konzultanta nabídli. Jak to prosadí, záleží na síle jejich osobnosti.

Domnívám se, že časem budou všechny SVJ řídit externí správci, neboť nebudou lidi a navíc lidi informovaní. A že to bude vlastníky finančně hodně bolet. Spoluvlastnictví je těžká lidská disciplína a ne každý je schopen rozumné domluvy.