Jediná právní možnost pro Vás ve Vaší situaci by byla tato:

Tvrdit soudu a prokazovat, že výtah byl postaven jako nová věc bez Vašeho vědomí a bez souhlasu všech vlastníků jednotek. Pak byste byl povinen uhradit pouze částku z Vašeho bezdůvodného obohacení (t.j. částku, o kterou se hodnota Vašeho majetku zvýšila stavbou výtahu). V takovém případě nejste povinen hradit ani skutečně vynaložené náklady, ani zvýšené náklady spojené s půjčkou (kterou jste si od SVJ nevzal).

Kamenem úrazu ovšem je prokázat, že jste o výtahu nic netušil. Proti Vám působí, že jste o akci od počátku věděl a nezastavil jste ji (žalobou s návrhem na předběžné opatření). Také muselo proběhnout stavební řízení, jehož jste byl účastníkem, a v něm jste měl možnost uplatňovat námitky. (Jiná věc je, že SVJ nebylo schopno prokázat Stavebnímu úřadu, že má souhlas vlastníka se stavbou. Stavební řízení tedy nemělo být vůbec zahájeno. Ale je zbytečné toto rozebírat po skončení stavby.)

Obecně platí, že kdo nechá zajít věci příliš daleko, je pak v nevýhodném postavení. Je na něj pohlíženo jako na osobu, která nebránila svá práva. Jako na osobu, která se nevěnovala řádně péči o svůj majetek a dodatečně napadá akce, o kterých dobře věděla.

Jinak řečeno: díval jste se, jak SVJ Vám staví výtah. A nevadilo Vám, že na tento účel jste nikomu nezaplatil ani korunu. Teď, když je dílo hotové a v provozu, byste se chtěl začít ohrazovat proti placení? Takto to ve skutečném světě nejde.

lake

_{P.S. Stavba výtahu samozřejmě nebyla nákladem na správu domu, nýbrž šlo o pořízení nové věci. To nespadá do právní způsobilosti SVJ(2000). Nelze tedy účtovat proti zálohám na správu domu. Je nutno účtovat odděleně jako o samostatné pohledávce za konkrétními osobami. Ty hradí svůj dluh stavebníkovi ve sjednaných splátkách. Opět tu máme ten známý švindl v účetnictví. Škoda, že je nemohou všechny pozavírat pro podvody! To by byla třetina všech SVJ bez výboru…}