Pane X, mám jiný názor na Váš příklad. Zákon neříká, že by muselo jít o dohodu všech vlastníků jednotek v domě. Musí však jít o dohodu všech, kterým se podíl na úhradě mění.
Obsah dohody je nepochybný: jde o písemnou dohodu devíti osob mezi sebou (1 štědrý mecenáš a 8 prosebníků). Náklad na provedenou opravu se pak rozúčtuje takto:
- vlastník, který nebyl účastníkem dohody, uhradí alikvotní část podle svého podílu (ve Vašem příkladu 10%)
- účastníci dohody uhradí zbylých 90% nákladů podle jejich písemné dohody (mecenáš celých 90%, ostatní 0%).
Finanční úřad zjistí, že došlo k nepeněžnímu příjmu osmi vlastníků, ovšem ti předloží písemnou dohodu s mecenášem podle § 4 zákona o daních z příjmů.
O vlastníka, který dohodu neuzavřel, se FÚ nezajímá, neboť uhradil
přesně tolik, kolik na něj připadalo podle spoluvlastnického podílu.
Nevznikl u něj nepeněžní příjem.
--------------------------------------------------------------------
Podotýkám, že dohoda je čistě soukromoprávní úkon, který je činěn podle Občanského zákoníku, nikoliv podle ZoVB. Tedy dohoda je zcela mimo SVJ. Společenství – právnická osoba není účastníkem této dohody a není touto dohodou nijak vázáno (pokud s ní nevyjádří souhlas jako věřitel).
V případě, že mecenáš nedodrží dohodu a neuhradí slíbených 90% nákladů, bude SVJ normálně vymáhat na každém vlastníkovi jeho podíl. Účastníci dohody se pak mohou dožadovat na mecenášovi, aby dodržel dohodu a uhradil jim co slíbil.
| 40/1964 Sb. § 534 Kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli, má vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli z toho však přímé právo nevznikne. |
| 40/1964 Sb. § 531 (1) Kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh převzal. |
lake
Poslední komentáře