Ve struktuře právnických osob je možno zřídit orgán zvaný kontrolní komise či kontrolor, umožňují-li to stanovy. Pouze stanovy také určují pravomoci a povinnosti tohoto orgánu.

SVJ může zřídit orgán pouze na základě svých stanov (§ 9 odst. 7 ZoVB). Pokud snad stanovy o KK mlčí, pak KK neexistuje i když byla zvolena a takové „členy KK“ nelze zapsat do rejstříku jako členy orgánu SVJ.

Zcela jiným orgánem by byla revizní komise či revizor. Ta v některých společnostech zasahuje do rozhodování jiných orgánů tím, že je oprávněna blokovat realizaci (např. z důvodu rozporu se zákonem, se stanovami, či s předchozím usnesením členské schůze). RK někdy povoluje nakládání s majetkem ve větším rozsahu, pořízení či zcizení majetku atd.. Může sloužit jako odvolací orgán, který mění (reviduje) rozhodnutí ve věcech spolkového života ( udělení pokuty, zákazy, vyloučení …). Vše záleží opět pouze na definici ve stanovách.

Účel kontrolní komise je zjevný zejména ve větších právnických osobách: společnosti, sportovní svazy či družstva mohou mít tisíce členů a proto zpravidla nemívají ve stanovách zakotveno právo každého nahlížet do dokumentů, smluv a účetnictví. Tato pravomoc může být delegována na menší skupinu – kontrolora či kontrolní komisi. To je orgán zřízený v souladu se zakladatelským dokumentem z členů právnické osoby, pokud se nezřizuje dozorčí rada. KK se zpravidla zodpovídá nejvyššímu orgánu (členské schůzi, valné hromadě atd.).

ZOVB je paskvil, proto neobsahuje nic ani o právu přímé kontroly hospodaření, ani o nepřímé kontrole prostřednictvím kontrolora či kontrolní komise.

lake