Pane Žemličko, děkuji za vaše postřehy. Nicméně domnívám se, že věc je poněkud jinak než píšete. O obsahu Občanského zákoníku se zde nebavíme, neboť je pro naši diskusi bezvýznamný. Jak jistě víte, ustanovení ObčZ by se mohla použít podle § 853 pouze jde-li o „občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem“. O takový případ ovšem nejde.

Tímto „jiným zákonem“ je zákon o vlastnictví bytů, který dává společenství pravomoc přijmout stanovy. O stanovách říká zákonodárce jednoznačně v § 9 odst. 14 ZoVB, že musí obsahovat:

• „c) orgány společenství, jejich práva a povinnosti (…),“
• „d) práva a povinnosti členů společenství,“.

Z výše uvedeného je jednoznačně zřejmé, že společenství je oprávněno ukládat svým členům povinnosti. Opak neprokážete ani výkladem. Rozsah těchto povinností může jít nad rámec zákona (jinak by stanovy byly zbytečné) a je omezen pouze tím, zda SVJ tím vykonává správu domu (viz bohatá a konstantní judikatura k předmětu činnosti SVJ).

Společenství vlastníků je (podle převažujících právních názorů) soukromoprávní korporací. V soukromém právu platí, že je dovoleno vše, co není výslovně zakázáno zákonem. Je-li pokuta v přímé souvislosti se zákonným předmětem činnosti SVJ (tedy se správou domu podle § 9 odst. 1 ZoVB), může být definována ve stanovách a výbor je oprávněn ji uplatnit.

Nevidím rozdílu mezi pokutami ukládanými různými sportovními svazy jednotlivým funkcionářům či sportovcům podle řádně schválených stanov a pokutami ukládanými Společenstvím vlastníků svému členovi podle řádně schválených stanov. Nejvyšší soud se v rozsudku 28 Cdo 4380/2011 ze dne 14.3.2012 vyjádřil takto: „Možnost soudu zasahovat do spolkové autonomie se vztahuje na případy, kdy rozhodnutí spolkového orgánu odporuje zákonu či stanovám, popř. jiným interním předpisům sdružení.“.

Zbývá tedy vyřešit, zda stanovy (smlouva sui generis) mohou uložit pokutu. Soudy říkají, že u občanských sdružení ano. Jde o záležitost, která nebyla v judikatuře o SVJ dosud řešena. Nicméně judikatura ohledně spolků, svazů a sdružení je jednoznačná v tom, že státní moci nepřísluší ingerovat (zasahovat) do vnitřních záležitostí spolkového života, neboť jde o soukromoprávní sféru. Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 2304/2011. To se týká i stanov, rozhodnutí valných hromad či členských schůzí, výroků výborů či disciplinárních komisí. Do těchto věcí stát nestrká nos, neboť mu to nepřísluší. Totéž platí i pro různé peněžité pokuty či nepeněžité tresty, ukládané členům (jako jsou např. zákaz účastnit se sportovních utkání či soutěží po určitou dobu, tzv. distanc).

lake