Ano metodika ea tohle neumožňuje, ale to už bych třeba právě považoval za podstatnou chybu vyhlášky. Myslím, že určitá predikce vývoje je možná, ale samozřejmě to bude vždy zatíženo nepřesností. V horizontu cca 10–15 let bych hausnumera až tak dramaticky neviděl, podívejte se třeba na vývoj cen pražské teplárenské, v průměru je růst ceny tepla za posledních 10 let cca 5%,samozřejmě ten vývoj ceny se poměrně dost divoce měnil (jeden čas klesala, najednou skokový nárůst o 20%), ale celkový trend odpovídá obvyklým odhadům. Stejně tak lze postupovat při odhadu inflace, růstu cen stavebních prací… Bonmotíček na závěr odstavce – Celý výpočet v energetickém auditu je založen na nepřesných číslech, jediná čísla která jsou v auditu přesná je číslování stránek a PSČ a číslo popisné hodnoceného objektu.
Nemenší chybou vyhlášky je třeba i posouzení dvou variant, sice je požadováno minimálně dvou, ale proč by si někdo přidělával práci. Přitom co je předmětem posouzení je smluvní. U bytových domů je to obvykle tak, že svj příjde za auditorem, řekne že chtěj zateplovat, že chtějí 100 mm izolace a že přišli jen proto, že někdo začal na shromáždění vykřikovat, že ten audit je důležitý a strhnul k tomu ostatní vlastníky, takže si to museli odsouhlasit. V lepšim případě auditor trochu zkoriguje jejich požadavek na tloušťku, aby byla alespoň trochu rozumná a k tomu udělá druhou variantu, která vychází hůř, posoudí to a má hotovo. Bohužel takto to chodí ale je to špatně. Takovýhle audit skoro nemá cenu ani zpracovávat pro ten váš „případ celého sídliště“, stačí žíci zateplete to alespo%n na doporučené hodnoty a více méně se trefite do toho, co by vylezlo z auditu.
Problém podle mne tkví v tom, jak tyto dokumenty ořezala legislativa, v té je chyba, protože z většiny průkazů i auditů dělá jen položku, kterou je třeba si v určité chvíli odškrtnout jako splněno a schovat je do šuplíku.