Jestliže stanovy neobsahují povinnost člena SVJ sledovat průběžně vývěsku v domě, pak platí, že vlastník jednotky takovou povinnost nemá. Viz ZoVB, § 9 odst. 14 písm. (d).

Vlastník nebydlící v domě není tedy řádně vyrozuměn pouze tím, že v domě cosi kdesi vyvěsíte. Výbor se nemůže hájit tvrzením že „to bylo na vývěsce“. Zejména u vlastníků jednotek, kteří nebydlí v domě, by bylo absurdní předpokládat, že budou pravidelně dojíždět do domu jen proto, aby se ujistili, že na jakési vývěsce (nezmíněné ve stanovách) nepřibylo nějaké nové lejstro.

Bylo to SVJ, které ve stanovách použilo neurčitý pojem. Výklad takového pojmu jde k tíži toho, kdo jej použil jako první (společenství). SVJ je stranou silnější, jednotlivý vlastník je v postavení strany slabší. Není tedy možné vykládat neurčitý obsah stanov v neprospěch vlastníka jednotky.
.............­.............­.............­.............­.............­.............­..........

Obsah pojmu „vyrozumět“ řešil před časem Nejvyšší soud v rozsudku 33 Cdo 3228/2009 ze dne 27. 7. 2011. Šlo o vyrozumění spotřebitele při reklamaci: prodávající zboží přijal k opravě, avšak po opravě nevyrozuměl zákazníka že reklamace je vyřízena. Zákazník od kupní smlouvy odstoupil pro překročení lhůty. Prodávající se hájil tím, že zboží bylo opraveno včas a připraveno v prodejně. Nebyl jeho problém, že zákazník si je nevyzvedl, ani se nezajímal o výsledek reklamace.

Nejvyšší soud jej vyvedl z omylu a vysvětlil, že zákazník není povinen aktivně zjišťovat průběh vyřizování reklamace. Naopak je povinností prodejce zákazníka vyrozumět (informovat), pokud nebyl mezi nimi výslovně sjednán jiný postup.
„… přijal-li prodávající od spotřebitele, který jej kontaktoval, věc k reklamaci, pak k vyřízení reklamace dojde až v okamžiku, kdy prodávající spotřebitele vyrozumí (ať už písemně nebo osobně) o tom, jakým způsobem byla reklamace vyřízena (…). “.

• Pojem „vyrozumět“ tedy znamená sdělit (písemně nebo osobně). Nebylo-li ve stanovách určeno, že vyrozumění se děje zveřejněním na vývěsce v domě, pak vlastník může oprávněně očekávat, že jej SVJ vyrozumí samo, aniž by musel vyvíjet nějakou speciální aktivitu.
• SVJ má k tomu důkazní povinnost: je povinno tvrdit a prokazovat, že shromáždění bylo řádně svoláno v souladu se stanovami SVJ, tedy že každý vlastník jednotky byl o konání shromáždění „vyrozuměn“.
• Neprokáže-li SVJ, že vlastníka vyrozumělo, otevírá se mu možnost obrátit se na soud podle § 11 odst. 3 ZoVB.

lake