Vážená paní Klainová, při veškeré úctě, kterou k Vám chovám, prostě s výsledkovým účtováním nákladů nesouhlasím (důvody viz níže), a jak je vidět z úvodního příspěvku, nejsem jediná. Viditelně je rozvahové stejně zdůvodnitelné zákonem a co vím, používáno je taky zhruba stejně. Osobně k problému rozvahové x výsledkové účtování přistupuji stylem „žít a nechat žít“, když závazné oficiální stanovisko chybí a co odborník, to názor.

Ovšem způsob, jakým Vy rozvahové účtování bez jakéhokoli relevantního podkladu označujete natvrdo za nesprávné a děláte z účetních tímto způsobem účtujících totální hlupáky, a neopodstatněně děsíte zde i na svých stránkách nevinné členy výborů, se mi zdá poněkud nevhodný právě vzhledem k tomu, že závazné stanovisko chybí a dokud existovat nebude, jedná se jen o jeden z osobních názorů.

Také pro jistotu upozorňuji, že v mém příspěvku jsem psala: výsledkově účtuji z nákladů pouze poplatky bance. Samozřejmě výsledkově účtuji i úroky, které ovšem nejsou v nákladech; proto jsem je nezmiňovala, když jsem navazovala na příspěvek pana Pavla o nákladech. Také jsem mu nijak neoponovala u jeho „statutárních nákladů“, jen je u nás považujeme za náklady na správu domu a tím náklady jednotlivých vlastníků hrazené z příslušné dlouhodobé zálohy. Opět – závazný předpis chybí.

Vzhledem k výše uvedenému se také důrazně ohrazuji proti tomu, abyste do jedné věty spojovala rekonstrukce nesprávných účetnictví a výsledkové účtování pouze bankovních poplatků a přijatých úroků. Takovéto účetnictví nesprávné není, pro takovéto obvinění Vám poněkud chybí zákonný předpis a jak je vidět, i stanoviska jednotlivých FŘ se evidentně liší.

Na místním FŘ jsem už opravdu byla mockrát a vždy mi doporučili rozvahový způsob s tím, že si ale mohu vybrat, protože určitou logiku má obojí, pouze s tím, že výsledkově musí být úroky (zřejmě dle §779 ObčZ) a jim se zdají vhodné i poplatky. Byla jsem také ubezpečena, že se jednotlivými účetními kroky nebude FÚ při případné kontrole zabývat, pokud nebude zapřen zdanitelný příjem a způsob účtování bude popsán ve směrnici SVJ, a že podle nich (a já souhlasím z celého srdce) je to všechno „sejdeme se na hřbitově“ neboli v zálohách na správu.

Odpověď Vašeho FŘ mi přijde úsměvná. Trošku mi to připadalo, že odpovídající pracovnice je specialistka na fyzické osoby, která si neuvědomila, že u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně, což úroky z BÚ nejsou a tudíž daňové zneužití poplatků nehrozí a hrozit nemůže, protože hospodářský výsledek není základ daně.

Jinak řečeno – nemají-li na FŘ nic proti účtování úroků z běžného účtu na 644, ač se nejedná o předmět daně, nemohou mít nic proti poplatku z téhož účtu na 549, když se nejedná o daňový výdaj, a v případě jiného zdanitelného příjmu se stejně obě položky v oddíle II. DP pro PO odečtou (řádek 40 a 101) a základ daně vyjde správně. A logika dává, že pokud má vlastník účtu nárok na úroky, pak bude taky vlastník účtu hradit poplatky, opak by byl proti dobrým mravům.

Jestli se Vás ptají hloupé účetní, co mají dělat se ztrátou, pak se můžou stejně chytře ptát, co se ziskem. Z mé zkušenosti vyplývá, že u většiny SVJ stejně všechno skončí v zálohách na správu. Ještě jsem neslyšela, že by se těch pár korun vracelo vlastníkům, další variantou je tvorba nějakého fondu – na co, na občerstvení nebo na chudé? Na prostředky k použití na správu domu a pozemku už účet existuje, nikdo nepotřebuje tvořit fond a pak z něj kupovat židle, může je koupit ze záloh na to určených, že?

A jaká pravidla platí pro použití prostředků z fondu, když na něj zákon nepamatuje? Osobně považuji tvorbu jakýchsi fondů za nebezpečnou, pokud si shromáždění nevyhradí rozhodování o jejich použití, jedná se prostředky k volnému použití výboru. A jestliže jsou příjmy (kromě úroků z běžného účtu) osvobozeny od daně pouze za předpokladu, že se v následujících letech použijí na správu, tak proč je nedat rovnou na účet, kde SVJ tyto prostředky shromažďuje tak, jak mu ZoVB v §15 ukládá? Je pak úplně jedno, jestli se tam dostanou zvlášť poplatky a zvlášť úroky, nebojí obojí dohromady prostřednictvím záporného hospodářského výsledku.

Takže upřímně nechápu důvod zakládat na Vašich stránkách sáhodlouhé rozpravy a rozepisovat na deset stránek kritiku toho, že někdo namísto dvoukrokového 511/321 a 955/649 účtuje jednokrokově 955/321, když výsledek je stejný, akorát se nedrbu pravou rukou na levém uchu přes hlavu a držím se analogie použití záloh u odběratelů (324/311) či dodavatelů (321/314). U úroků a poplatků je to pro změnu tříkrokové 221/644 + 549/221 + po odsouhlasení 931/955 namísto čtyřkrokového 221/644 + 549/221 + 955/649 + po odsouhlasení 931/955 a výsledek je opět stejný.

Naopak bych dokázala sepsat pěkně dlouhý seznam námitek proti výsledkovému účtování a označit ho za nesprávné. Začínal by otázkou, jakým způsobem odůvodňujete a na základě jakého právního předpisu provádíte účtování výnosů na krytí nákladů přes jakýsi výnosový účet 649, když dle Vyhlášky 504/2002 Sb. položka „B.IV.18. Jiné ostatní výnosy“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých závazků, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání. Čerpání záloh tam nevidím, kdo ano?

Dále bych pokračovala tvrzením, že jsou-li náklady na správu domu nákladem SVJ a nikoli jednotlivých vlastníků, měly by vstupovat do hospodářského výsledku a ten by pak vykazoval ztrátu několika tisíc až milionů dle situace, s tím, že jeho řešení schvaluje shromáždění. Účtování o neexistujícím výnosu na krytí této ztráty je pak dle mého názoru zkreslováním hospodářského výsledku, když čerpání záloh se přes výsledkové účty neprovádí.

Takže já jsem pro změnu při dobré vůli nenašla opodstatnění pro Vámi doporučované účtování 324/649 nebo 955/649 – jak a na základě kterého paragrafu ZoVB, ZoÚ, Vyhlášky 504/2002 Sb. nebo ČÚS 401–414 existenci tohoto výnosu a způsob jeho účtování zdůvodňujete? Mně oproti tomuhle přijde moje nikde nezakázané přímé čerpání záloh na správu a moje poplatky i s účetní ztrátou pár kaček jako lehce pochopitelná, neškodná, vysvětlitelná i zákony podložitelná brnkačka :-)