Zpochybněný výklad pojmu "dohoda" v FAQ

Vložil Vosobně, 18. Březen 2011 - 14:57 ::

Ve světle příspěvku Šárka 1 (bez ověření), 18. Březen 2011 – 10:59 http://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#… lze hovořit o zpochybněném Výkladu pojmu „dohoda“ v FAQ – časté dotazy. Příspěvek Šárky 1 odkazuje na Rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 3651/2009 http://www.nsoud.cz/…783200499F1B?…

V naprostém rozporu se závěry uvedenými ve Výkladu pojmu „dohoda“ v FAQ – časté dotazy uvádí usnesení NS mimo jiné:

Cituji:

"Podle § 15 odst. 1 ZVB jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od níž se dovolací nehodlá odchýlit ani v souzené věci, je za „dohodu“ předpokládanou § 15 odst. 1 ZVB třeba považovat i usnesení shromáždění společenství vlastníků, přijaté na základě zákonem upraveného a řádně použitého mechanismu hlasování (k hlasu vlastníka jednotky viz zejména § 11 odst. 3 citovaného zákona). Jiný (zvlášť vyjádřený) projev shody vůle vlastníků jednotek není při spoluvlastnickém vztahu nezbytný. Tomuto výkladu odpovídá i závěr Ústavního soudu České republiky (srovnej jeho nález ze dne 8. března 2005, sp. zn. I. ÚS 646/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 36, pod pořadovým č. 49), podle něhož je hlasování vlastníků jednotek podle § 11 odst. 3 ZVB projevem vzájemného vztahu mezi spoluvlastníky. Dohodou vlastníků jednotek o jiném rozsahu podílu na správě domu, než odpovídá jejich spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, tak může být též usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, bylo-li přijato postupem odpovídajícím zákonné úpravě přijetí takového rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. března 2007, sp. zn. 28 Cdo 1253/2006, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5090). Proti uvedenému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 27. září 2007, sp. zn. II. ÚS 1501/07 (uveřejněným na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – http://nalus.usoud.cz) pro zjevnou neopodstatněnost, když se výslovně ztotožnil s právními závěry vyslovenými v uvedeném rozhodnutí, k nimž se následně dovolací soud přihlásil např. v usnesení ze dne 25. listopadu 2010, sp. zn. 22 Cdo 796/2009, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz.

Ve světle shora uvedených závěrů je tedy třeba v daném případě považovat přijetí změny části stanov, upravující způsob rozúčtování nákladů spojených s provozem a údržbou společných částí domu, společenstvím vlastníků jednotek odchylně od způsobu stanoveného ve smyslu § 15 odst. 1 ZVB (poměrně podle velikosti spoluvlastnických podílů), a to na základě usnesení usnášeníschopného shromáždění vlastníků jednotek přijatého ve smyslu § 11 odst. 4 ZVB více než tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů, za souladné se zákonem."

Konec citace

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil lake, 19. Březen 2011 - 8:53

    Domnívám se, že rozsudek 22 Cdo 3651/2009 je vadný. Tedy nejde o zpochybnění pojmu „dohoda“ obsaženého ve FAQ. Svůj názor na tento rozsudek jsem vyjádřil zde:
     http://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#…

    lake

    Vložil miklik (bez ověření), 18. Březen 2011 - 15:57

    No a nyní babo raď, jak se v tom má chudák člen společenství a výbor vyznat. Navíc konkrétně u nás si každý sebevědomý člen zákon vykládá po svém a domnívá se, že jedině tak jak to sám vykládá, tak jedině je to správně.

    Vložil J.V. (bez ověření), 18. Březen 2011 - 20:49

    Jak to vypadá, tak nejen člen společenství, ale i každý soudce NS si zákon vykládá po svém ;-). Jednou je dohoda vůle všech a jednou (s odvoláním na ústavní soud), je to rozhodnutí určené hlasováním :-/. A už vůbec nechápu ten začátek: „Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od níž se dovolací nehodlá odchýlit ani v souzené věci“, ale třeba jen špatně chápu pojem „ustálený“ :-).

    Vložil Pavel, 19. Březen 2011 - 7:48

    Poslední (špatný) judikát NS má svůj původ v paskvilu ZoVB, který je i pro nespecializované právníky obtížně pochopitelný. A specializovaní právníci pak mohou špatný ZoVB vykládat různě. Pan Králík určitě není specializovaný právník na ZoVB. To je jako by gynekolog vrtal zuby. Oba jsou doktoři, ale…

    Zdůvodnění je vadné a věta o ustálené judikatuře NS vyloženě nepravdivá (v případě řadových soudců tohoto senátu přímo lež, protože sami vydali opačný Rozsudek 22 Cdo 2038/2008).

    Na druhou stranu mne to tak nepřekvapilo. Znám judikaturu např. NSS, kde počet judikátů k jednomu § byl např. 5:7 a otázku musel projednat rozšířený senát NSS. U sporných věcí ÚS projednává tyto rozpory plénum ÚS.

    Mechanismy pro opravu nejednotných stanovisek soudců tedy jsou, ale musí být používány.

    Hezký den!

    Pavel

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".