zohlednění polohy místnosti v rámci vyúčtování nákladů na vytápění
Dobrý den, chtěl bych se informovat jak postupovat pokud nesouhlasím s koeficientem zohlednění polohy místnosti v rámci vyúčtování nákladů na vytápění. Na nárožní místnost cihlového domu ze 60. let bez zateplení je pouze 15 % na spotřební složku, což vůbec neodpovídá reálným nákladům na vytápění místnosti. Při hledání na internetu jsem našla hodnoty vyšší cca 25 %. Protože provádějící vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj 372/2001 Sb. neudává přesný postup stanovení výpočtu koeficientu, chtěla bych vědět, jak se postupuje. Předseda SVJ mi nebyl schopen říct, jak k oněm 15 % došli. Jak postupovat, pokud chci, aby byly koeficienty přepočítány? Předpokládám, že jde pouze o teoretický výpočet zohledňující použitý materiál stěn, orientaci místnosti ke světovým stranám atd. a nevychází se z reálních dat. Lze však změřit náklady na vytápění konkrétní místnosti? děkuji
Váš dotaz je poněkud nejasný, Omezím se proto pouze na poučení nad údaji o polohových redukcích našeho velkého domu (cihlový s betonovým skeletem). Podle polohy rozlišujeme 6 skupin místností. Rozsah hodnot redukcí v %, o které byl snižován počet dílků, byl před zateplením nula u středních místností až 77 u rohových podstřešních místností. Po zateplení se redukce snížily v průměru asi na polovinu. Snížení nebylo stejné u všech skupin. Bylo ovlivněno sílou použité izolační vrstvy na vnějších plochách domu. Neuvádím hodnoty podrobně, protože se redukce nedají opisovat od jiných domů.
Doplním ještě poznámku ke dvěma možným a snadným způsobům stanovení redukce, které jsem já využíval ke kontrole. Snadný způsob je využití statistických údajů o počtech dílků „spotřeby“ jednotlivých místností, nejlépe za období několika let. Stanovíme průměry spotřeby za skupiny jejich polohy v domě a z nich určíme velikost redukce tak, abychom dostaly hodnoty spotřeby všech skupin na stejnou úroveň. Tento způsob je nouzový a využitelný spíše pro ověření věrohodnosti používaných redukcí. Nespolehlivé jsou hodnoty pro skupiny s malým počtem místností (podstřešní a nadzemní místnosti na štítu). Dají se ošetřit další korekcí, dopočítanou z kombinace dvou příbuzných skupin.
Lepší, ale náročnější způsob je vypočítat teoretické úniky vnějších stěn obálky bytů. Způsob je pracný zvláště při rozmanité skladbě tvaru a velikosti bytů (v našem domě jsem měl 21 skupin). Dělal jsem vlastní „průzkum“ těchto dvou způsobů stanovení redukcí za dobu 10 let a zjistil jsem, že průměr ročně pořizovaných „statistických“ redukcí, se značně blížil hodnotám stálých redukcí stanovených podle velikosti úniků. Větší rozdíly mezi oběma způsoby se vyskytovaly u rohových podstřešních bytů. Z toho vyplývá, že i statistické stanovení polohových redukcí je lepší, než použití nějakých obecných tabulek. FrantaF
myslim si ze u nas na narozni mistnoost meli koeficient 0,9 a na narozni mistnost v poslednim patre pak 0,8
tim se myslim korigoval namer na pomerovem meridle, jak se to promitne do spotrebni slozky, to zatim netusim
treba nekdéo vi vice.
ve vasem pripade bych si jednoduse porovnal namery ve vasi mistonosti a priblizne stejne velkych mistnostech s stejnou teplotou a nerohovych (od vasich sousedu), opravdu je rozdíl tak velky?
Poslední komentáře