vyúčtovanie za teplo

Dokážete odhadnout, o kolik se změní náklady na topení v následujícím případě?

Vezměme dva sousední byty, se stejnou podlahovou plochou. V obou bytech se topí na 21 stupňů. A za ideálních podmínek mají stejné náměry(když pomineme další byty, vliv severní a jižní polohy apod.) a tedy platí stejně. Majitel jednoho z těchto bytů se však rozhodne, že bude topit na 20 stupňů. Máte představu, jak (třeba v procentech) se to promítne na nákladech na vytápění sousedního bytu?

Vytápění bytů je věc hodně individuální. Z mého pohledu řada lidí byty naprosto zbytečně přetápí. Ve Vašem případě (rozpočítání podle podlahové plochy) takovéto sousedy čistě dotuji. Samozřejmě se to dá vnímat i obráceně, že sousedé dotují mě, protože mě vlastně vytápějí :-) A právě proto si myslím, že ty koeficienty jsou jakž takž správně, jako jakýsi kompromis. Platit za podlahovou plochu považuji za poněkud zastaralou metodu.

Pekny rozbor je zde: http://vytapeni.tzb-info.cz/…-372–2001-sb

Děkuji za odpověď, moc mně neuspokojila, ale je to má vina, protože jsem ji nepřesně položila. V zúčtování je psáno:

• Základní složka = 67,89 Kč/m2 (40%na plochu)*64,44 (plocha bytu)=4 375kč.
• Spotřební složka-odečtena z měřičů je 911 dílku (je už upravena o korekční součinitele). K této spotřebě mi ale ještě připočetli 715 dílku (tomu nerozumím, já jsem myslela, že spotř. složka je len to co mi naměří, jak jsem už psala sousedce nepřipočetli nic). Odvolávají se na vyhlášku 372/2001 §4, ods.4. Však základní složku mi vypočetli dle odstavce 4.

Miriam,

není pravdou Vaše tvrzení, že základní složku Vám vypočetli podle (§ 4) odst. 4 vyhlášky. Takový postup je vyloučen. Základní složka se vždy určuje podle § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky.

Hodnota 715 dílků, která Vám byla připočtena navíc ke spotřební složce podle § 4 odst. 4 vyhlášky, je trest za nedotápění bytu a nadměrné šetření. Cílem dodatečné úpravy náměrů bylo, aby se Vaše náklady na topení - i náklady všech ostatních v domě - vešly do pásma 60% až 140% průměru domu (vztaženo na na 1 m2 započitatelné podlahové plochy).

Naopak Vaše sousedka vytápěla svůj byt řádně, proto jsou její náměry vyšší. Ke korekci náměrů směrem nahoru nebylo u ní nutno přikročit. Podrobnosti Vám na požádání sdělí ten, kdo je za rozúčtování odpovědný, tedy výbor SVJ.

lake

Přesně jak říká „lake“, u spotřební složky to funguje následovně:

• Nejprve se vypočítají průměrné náklady na 1m2

(celkové náklady na vytápění / započitatelná plocha domu)

např. 750000 Kč / 3850 m2 = 194,80 Kč/m2 (100%)

• Pak se zjistí náklady na 1m2 u konkrétního bytu

((základní složka + spotřební složka) / započitatelná plocha bytu)

např. (3700 Kč + 6750 Kč) / 34,65 m2 = 301,58 Kč/m2 (154,81%)

• Pokud náklady u některého bytu přesáhnou 140% nebo jsou naopak nižší než 60%, musí se provést úprava výpočtové metody (což jinými slovy znamená, že se Vám odečtou nebo přičtou fiktivní dílky tak, aby vám ve výsledku vyšly náklady v rozmezí 60–140% od průměru.
• Jelikož v našem případě vyšly náklady 154%, musí se při výpočtu spotřební složky u daného bytu odečtené dílky snížit. Tato úprava není úplně jednoduchá, protože jakmile upravíte dílky u jednoho bytu, změní se hodnoty u všech ostatních bytů. Já jsem si na to například vytvořil tabulku v Excelu, který mi ty výpočty provádí automaticky (je třeba použít tzv. iterativní přepočet).

Nevím, jestli se mi to povedlo dostatečně srozumitelně vysvětlit.

Dobrá a jak by se lišil rozdíl v případě že SVJ rozpočítavá na jendotlivé vchody? Nebylo by lepší do toho započítat celkové náklady na celkový bytový dům? Když mám pět vchodů? Takhle se každý ovlivnuje a může docházet k chybám. Myslím si že vyšlenování celého objektu není dobré. V našem konkrétním případě jsem zjistil. Pokud tomu dobře rozumím že korekcím má být uplatněné až tehdy pokud dojde k překročení limitu. Jelikož se tak nestalo byli jednotky ubráni přitom neměli. Dle této diskuze. Neznám celkovou plochu budovy. Pouze našeho vchodu. Někdo zde na diskuzu tvrdil že firma Ista je profesionální firma ale ona s eokrdla v roce 2007. Mám za to že se všechny vchody ovlivnuji v měření tepla. Proto je kldině možné že tanhle se lidé obohatí neboť rozúčtování se zdraží ne-li by mělo. Vyšlenit jeden vchod s náklady n otop a na TUV tak je drží. Vždy v kontextu celého objektu to si mylsím já jako technik. Ale nemám konkrétní hodnoty takže ke nonečným verdiktům se přesně nemohu vyjádřit

Celé rozpočítávání podle vchodů v jednom svj je jeden veliký podvod na vlastníky.

hm tak jsem si to dobře myslel. Dá se to nějak dokázat? Dle mého dojmu jsem se nezmýlil. přišel jsem na to hádodou když hodnota plochy objektu je jiná. Při nižší ZPP cena roste. Je to logické proto hodnoty spotřeby na náš vchod můžou takto poškozovat majitelé bytu. Vím že v každém vchodně má být jednotka co měří množství energie ale k tomu nemám každý přístup.

Ale ještě mi není jasný jak mám vypočítat spotřební složku na jendotku v které se nadá zjisitt nákaldy na ohřev a vytápění. Podle přílohy k vyhlášce a metodickém pokynu. Je to takové zamotané. Nemá to být sankce ale 1.6× průměru připadající na 1m2 je divné. Pokud vypočítam spotřební složku Podle spotřebovaných dílku to výjde doce dobře ale po dosazení nákladů na spotřební jednotky. Dejme tomu že byt v kterém potřebujeme měřit neznámý údaj. Víte spotřebu v podobě dilkách 35823.14 dílků. Náklad na zúčtovací jednotku činí 96 tisíc. Započítavá podlshová plocha je 1078m2 konkrétního bytu ZPP je 56.72m2. Vynásobil jsem 1.6 X 35823 X 56.72/1078. Potom jsem si přečetl vysvětlení že případající na jeden m2 průměru spotřební složky. Vyšly mě obrovské hodnoty SS v kř asi 7800 kč. Ale to by bylo moc velká sance?

Dobrý den, máme podobný problém, kde nikdo z nájemníků, není spokojen se svým vyúčtováním. Vaší tabulku jsem si stáhl, ale neumím ji vyplnit. Pro teplo máme měřáky na chodbě. Je možné se s Vámi spojit a naše vyúčtování zanést do vaší tabulky? miros­lav.vojteksk@cen­trum.cz

Děkuji za vzoreček, vypočetla jsem si svoje náklady na byt a jsou 60,4%. Takže jsem v rozmezí 60–140%, tak nechápu proč mi v spotřební složce ještě připočetli dílky navíc, ale asi naše SVJ má rozmezí od 80%-140%. Myslím si ,že zimu doma nemáme, chodíme v krátkém triku. Naopak se mi zdá, že někteří sousede přetápí (souhlasím s příspěvkem p.Dvořáka ) chodí svléknutý do půl těla, když jsem u sousedu tečou mi kropaje potu po čele a dokonce mají pootevřené okna. Je to trošku nespravedlivé , mněli by teda postihovat i takovéto sousedy. Tak teď nevím, jestli to mám vyúčtování reklamovat, nebo to nechat tak.

cit.: „…nechápu proč mi v spotřební složce ještě připočetli dílky navíc…“

velmi jednoduché – je to „trest za cizí přetápění bytu a cizí nadměrné plýtvání“

(je výhodné aby bylo hodně těch co jsou pod 60% – ti dotují ostatní členy SVJ;
a co nejméně těch co jsou nad 140% – tito členy SVJ vysávají)

rivr

^{…v našem SVJ je smůla, že finanční přínost „<60%-Vlastníků“ je za poslední léta menší než našich „>140%-Vlastníků“ :|}

Rivr napsal: "je výhodné aby bylo hodně těch co jsou pod 60% – ti dotují ostatní členy SVJ; a co nejméně těch co jsou nad 140% – tito členy SVJ vysávají".

Tento názor je nesprávný. Bohužel je dosti častý. Byty, které mají celkové náklady pod průměrem domu, ochlazují sousední byty přes vnitřní zeď a právě oni "vysávají" teplo z bytů, které topí řádně. Je nutno si uvědomit, že běžná tenká panelová příčka mezi dvěma byty je zcela bez vnitřní tepelné izolace.

Sousedství s málo vytápěným bytem (17°C) znamená pro teplejší byt (22°C) stejnou tepelnou ztrátu, jako by šlo o vnější ochlazovanou zeď a vnější teplotu 6°C.

Představme si byt, který je ze dvou stran obklopen byty šetřílků. Navíc pod bytem v nižším patře bydlí další šetřílek. Z tohoto bytu tedy "odtéká" teplo nejen ochlazovanými vnějšími stěnami (plášť budovy), ale také přes panelové stěny do bytů sousedů-šetřílků. V bytě jsou chladné stěny i podlaha. Vlastník tohoto bytu, chce-li se alespoň trochu ohřát, je nucen přes zeď vytápět nejen svůj byt, ale i tři byty svých sousedů. To se samozřejmě projeví na náměrech spotřební složky.

Pak přijde pan rivr a vyčte mu, že svým náměrem nad 140% "tento člen SVJ vysává". To je vskutku bomba. Je smutné, že takové nesmysly často v domě šíří členové výboru. (Nemám nyní na mysli nadměrné větrání - to je zcela jiný případ, který lze zdokumentovat fotografováním pootevřených oken.)
-----------------------------------------------
A mimochodem: běžný postup korekcí podle § 4 odst. 4 vyhlášky je nesmyslný (v rozporu s fyzikálními principy). Korekce se přerozdělují plošně "naslepo" na všechny byty až do dosažení rozdílů nepřekračujících +−40%. Viz typický postup který zde popsal Ardjuna. Jde o pouhé žonglování s čísly, dokud nevyjde něco přijatelného. Měly by se správně zohlednit tepelné toky mezi konkrétními sousedícími byty:
(a) mezi nedotápěným bytem a byty bezprostředně sousedícími,
(b) mezi přetápěným bytem a byty bezprostředně sousedícími.
Teplo totiž prostupuje přes stěny, strop a podlahu hlavně do sousedního bytu. Nerozlézá se volně po celém domě. Rozúčtovatelé ovšem nezohledňují skutečné tepelné toky přes společnou vnitřní stěnu, i když je to jediný fyzikálně přijatelný a zdůvodnitelný postup. Lze i v Excelu ...

lake

Lake napsal: „Tento názor je nesprávný. Bohužel je dosti častý“

Žonglování s čísly v důsledku §4/4 způsobem §4/3 Vyhlášky-372 je reálný způsob jak rozpočítat fakturovanou spotřebu. V našem SVJ nepřepočítáváme tepelnou soustavu pokaždé když si nějaký Vlastník změní počet a typ radiátorů – už proto, že to zjistíme až při odečtech (což je jednou ročně) a ještě se nám nestalo, že by nás kdokoli o změnách informoval dobrovolně – tedy VČAS (naše kuloáry šumí spokojeně, když si mezi sebou Vlastnici postěžují jak zase vyhráli na těmi ostatními – to je nejen o RTN ale i o fakturační spotřebě STO nebo TUV – je to normální? jistě ne ale nemůžeme s tím nic.).
Vyvážení soustavy jsme prováděli před a po zateplení objektu. Energetický audit nás stál asi 30.000 spotřeba v GJ klesla na 30% před zateplením. Těžko ale „oprávněně předpokládat“, že vyvažování budeme dělat po každé změně radiátorů či tvrzení Vlastníka, že si zateplil vnitřní stěny.
Analýzu máme: naši „>180%-Vlastníci“ u nás NEJSOU obklopeni „nenasytnými vysavači“ jak by se někdo mohl neznale domnívat. Jsou většinou obklopeni „~120%-Vlastníky“.

A ano, vyvážení je děláno na jednu výpočtovou teplotu – zjevně proto, že nelze zahrnout do výpočtu v daném čase neschválené zásahy do otopné soustavy.

A pak přijde pan Lake a vysvětlí tady jak my (pregnantně: já rivr) vyčítáme zjevným chudákům „>140%-Vlastníkům“ to, za co oni ale vůbec nemohou.

A pokud jde o termosnímky ke zjištění „větračů“ – ty nejsou zadarmo, že.
Navíc dokumentují jen okamžitý stav ve chvíli měření. No možná bychom mohli „…fotografovat pootevřená okna…“ …jak často?: 1-snímek /sec (=špiclovaní) nebo 1-snímek /den (=jeden si zrovna pustí čerstvý vzduch). Tak ne (třeba někde ano – třeba opravdu někde fotí otevřená okna a možná i dveře otevřené na společnou chodbu} ale u nás toto nepraktikujeme.
-----------------------------------------------
Nevím zda jinde se rozdělují korekce „naslepo“, ale u nás je „vyplivl“ vyvažující výpočet po energetickém auditu. Samozřejmě pokud si někdo vymění radiátory nebo demotuje ITN – pak je to pro jakoukoli metodu dle §4/3 „rozjeté“. Proto se i nadále řídíme nesmyslným (v rozporu s fyz.principy) „žonglováním“ dokud nenajdeme použitelný-ekonomičtější-někde vyzkoušený postup (pro §4/3).

 rivr

Myslím, že určitě není možné házet všechny vlastníky, kteří mají náměry nad 140% (nebo i pod 60%), do stejného pytle. Při rozúčtování bude vždy docházet k určité míře nespravedlnosti. Postup popsaný ve vyhlášce je podle mého názoru celkem dobrý a určitě ho nesestavovali nějací amatéři (snaží se tam pomocí koeficientů zohlednit různé situace, a snaha o dosažení určité míry spravedlnosti je tam myslím patrná). I kdyby ale vyhláška byla celá špatná, stejně nám nezbývá, než se jí řídit, protože je závazná. Proto si myslím, že mnohem užitečnější je, když ostatním vysvětlíme, jak přesně to „rozúčtování“ vlastně funguje, než když budeme polemizovat o tom, jaké by to bylo, kdyby …

U nás například některé koeficienty stanovil výbor, a i když to samozřejmě není ideální postup (raději by to měli udělat odborníci), připadá nám to lepší, než kdybychom to počítali bez koeficientů. Vypracování nějakých odborných posudků nebo auditů je drahé a pokud tuto položku nemáme v rozpočtu, pak mnoho možností nemáme. V našem SVJ jsme například přebrali účetnictví a všechno ostatní ve značně „nestandardní“ podobě (pokud bych to měl říct diplomaticky). Celých 5 let se u nás náklady na vytápění rozpočítávaly nikoli na započitatelnou (tj. vytápěnou) podlahovou plochu, ale na celkovou podlahovou plochu. A nikdo to nikdy neřešil. Žádný rozpočet se u nás nikdy neschvaloval. Zálohy měla většina vlastníků nastaveny špatně (vysoké nedoplatky nebo naopak vysoké přeplatky – vůbec se nezohledňovala skutečná spotřeba). A to si myslím, že na tom zdaleka nejsme nejhůř. Z vlastní zkušenosti tedy vím, že je velmi snadné druhým psát o tom, jak by to všechno mělo správně být. Jenže to je obvykle pro celou řadu SVJ prostě nedosažitelné. Většinou se o problémy zajímají lidé, kteří nemají žádné pravomoce na to, aby cokoli změnili, nebo členové výboru (což je lepší varianta), kteří ale zase nemají žádné zkušenosti nebo jsou ve složité situaci, kdy je většině vlastníků všechno jedno a prosadit něco užitečného nebo správného je prostě nemožné.

Proto si myslím, že je užitečnější se soustředit na jednoduché, praktické rady, než trávit čas polemikou o dokonalém světě.

Naprosto souhlasím a chtěl bych utrousit poznámku k vyjádření pana Lake ke korekci podle § 4 odst. 4 vyhlášky. Postup není nesmyslný. Je pouze jedním z několika způsobů, jak řešit rozdíly ve výši odběru tepla. Je způsobem nejsnadněji obecně definovatelným. Nemám zkušenosti s překračováním limitů odchylek, protože jsou u nás spíše výjimečným zjevem. Očekávám, že se s nimi budu setkávat od letošního roku, protože jsme komplexně zateplili náš dům.

Kladně hodnotím přístup pana „ardjuna“, který říká, že musíme hledat kompromisy. Nemá přeci smysl používat drahé měření spotřeby, které dovolí spravedlivější rozdělení, ale zvedne cenu natolik, že budeme všichni platit vyšší částku než dnes. Když neumíme všechno přesně měřit, můžeme alespoň přesně počítat, případně navrhovat lepší řádně zdůvodněné postupy, které problémy nevyřeší úplně, ale posunou řešení blíže k žádanému cíly. Společenství může uplatnit vlastní způsob rozdělení, ale stěží samo k lepšímu způsobu dospěje. Diskuze je užitečná, nesmí se však omezit na opakování nářků a šíření beznaděje. To přenechejme televizi. Portál by měl posloužit k nalezení lepších řešení.

Dovedu si představit, že v zatepleném domě, kde se úniky prostupem sníží o 50 i více procent, se poměr velikosti úniků prostupem přes stěny ke ztrátám větráním, změní natolik, že mohou ztráty větráním dokonce převážit. Pak již nejde o teplotu v bytě, ale o chování uživatele bytu. Žádný rozpor s fyzikálními principy nenastává, prakticky neměřitelné větrání získává velký podíl na celkových nákladech na teplo. Velká spotřeba není důkazem, že je byt okrádán sousedy, nebo že udržuje teplotu 30 stupňů. Malá spotřeba naopak nemusí znamenat nízkou teplotu. Byt mohou „vytápět“ také osoby, pokud se v bytě ve větším počtu zdržují, dokonce i domácí spotřebiče mou hrát roli. Dosud nevýznamné tepelné zisky mohou nyní ovlivnit spotřebu tepla bytu.

Zateplení ovšem způsobí pokles spotřeby tepla a také pokles velikosti nežádoucích přesunů tepla mezi byty. Sám jsem se dříve letmo zmínil, že bych asi navrhl hodnotu navýšení nákladů „netopících“ bytů nerozdělit všem bytům, ale přesunout na sousedy, kteří by zrovna měli naopak spotřebu zvýšenou. Byla to pouze okamžitá myšlenka. Takové úvahy nelze střílet od boku, musí být podloženy sledováním a rozborem konkrétní situace. Zákon může stěží obecně situaci vyřešit, když nejsou důvody jejího vzniku schopni posoudit ani ti, kteří konkrétní situaci, její okolnosti a důsledky znají.

FrantaF

Pane Lake, domnívám se, že se na to díváte jen z jedné strany a navíc uvádíte poměrně extrémní případ. Nepředpokládám, že původní tazatelka má v bytě 17 stupňů …

Jakou teplotu v bytě se snažíte dosáhnout Vy sám? Řekněme, že je to 21 stupňů. Řekněme, že toto je tedy pro Vás příjemná teplota v bytě. A teď si představte, že Vaši sousedé topí na 23 stupňů. To je zase příjemná teplota pro ně. Je logické, že u Vás bude naměřeno méně dílků než u sousedů.

A jaký bude výsledek? Sousedé topící na vyšší teplotu než Vy vytápějí i Váš byt a jsou nespokojeni. Vy, protože Vás sousedé vytápějí, musíte topit ještě méně, protože jinak tam svou příjemnou teplotu nedosáhnete. No a při vyúčtování vlastně budete muset platit za to, že sousedé mají rádi v bytě tepleji …

Což by se dalo vyjádřit i tak, že jste potrestán za to, že se chováte úsporněji a musíte platit za své přetápějící sousedy. Nebo se to samozřejmě dá vnímat tak, jak jste napsal – „Vlastník tohoto bytu, chce-li se alespoň trochu ohřát, je nucen přes zeď vytápět nejen svůj byt, ale i tři byty svých sousedů.“

Nedá se tedy říci, co je pravda, kdo koho „vysává“. Systém je oboustranně nespravedlivý a výsledkem je jakýsi kompromis.

No, já vím, že topím na 21°- 22 ° přes den. Na noc to stahuji. Větrám úsporně – naplno, krátce. Ventilačky v topné sezoně nepouživám. A přesto mé náklady vždy překračují 140%. Proto jsem se také začala o tuto problematiku zajímat. Kdybych věděla, že plýtvám, tak se asi tady nebudu namáhat o tom něco zjistit a někoho přesvědčit, že to může vypadat u každého jinak… Navíc vím, že v jiných bytech ve stejném domě v nižších poschodích mají 23° a odchylku od průměru blížící se spodní hranici.Ať mi tedy někdo poradí, co mám dělat, abych ušetřila. Já nechci, aby za mne platili druzí. Opravdu ne. Ale ani já nechci platit za jiné. Proč tedy alespoň nejsou stoupačky zaizolované? Proč TOHLE není součástí nějaké vyhlášky? Prostupům tepla se úplně zabránit nedá – dobře, ale myslím ,že izolace stoupaček by problém rozúčtování hodně zjednodušila. Zajímavé je, že většina vlastníků se tomu brání. Proč? Ať má každý takové teplo v bytě, které mu vyhovuje a za to ať platí. Když budu mít doma o 3° tepleji a budu platit víc, tak tomu se divit nebudu. Ale divím se, když mám chladněji a mám platit víc. Hana Jurášková

Pane Dvořáku,
snad jste si mohl při pečlivějším čtení všimnout, že jsem komentoval vyjádření pana rivr k náměrům pod 60% a nad 140%. On ani já jsme neměli na mysli rozdíly pár stupňů, nýbrž výhradně pásmo, v němž se povinně uplatní dodatečné korekce podle § 4 odst. 4 vyhlášky 372/2001 Sb..

lake

Musím uznat a jednoznačně souhlasit s tím, že postup, který se praktikuje (tj. žonglování s čísly, dokud nevyjde něco přijatelného), je skutečně už podle selského rozumu zarážející. Nicméně takto to praktikuje celá řada SVJ a dokonce i celá řada profesionálních rozúčtovacích firem. Jistě by se dalo postupovat i podle nějaké sofistikovanější výpočetní metody, ale to by se už tak dost složité rozúčtování nákladů na teplo stalo pro většinu lidí ještě více nesrozumitelným (můj názor). Já tuto metodu (tzv. žonglování s čísly) nechci nijak obhajovat. Pouze jsem chtěl objasnit postup, jakým se náklady na vytápění běžně rozpočítávají.

Pokud by se výpočtová metoda upravovala podle skutečného toku tepla, musel by se tento tok zcela nepochybně nejprve nechat přesně zmapovat nějakým odborníkem, který by navrhl různé koeficienty a výpočtové metody, podle kterých by se pak řešily náměry mimo přípustný limit 60–140%. To si dost dobře nedokážu představit (jednak by tento odborný posudek stál jistě nemalé peníze a jednak by jeho výsledek nemusel být na 100% správný a akceptovatelný pro některé vlastníky). Náš dům například nebyl postaven přesně podle projektové dokumentace, takže například přesná skladba stěn a vnitřních příček pro nás zůstává záhadou. Abychom dokázali přesně stanovit míru propustnosti tepla přes jednotlivé zdi, museli bychom si v našem případě nechat provést sondy do všech zdí a příček v našem domě a ve všech bytech. V některých bytech totiž vlastníci přišli na to, že jim do příček stavební firma nedala tepelnou izolaci. Takže vypracování takovéhoto posudku by nás vyšlo odhadem tak na 200 tisíc Kč (a možná i více). Odborník by zjistil, kde všude je a kde naopak chybí izolace a vypočítal by tepelnou propustnost jednotlivých zdí a pak by nám navrhl nějakou výpočtovou metodu, kterou bychom mohli používat při rozúčtování nákladů (přesněji řečeno při korekcích podle §4 vyhlášky 372/2001 Sb.). Předpokládám, že bychom pak tento návrh odborníka museli ještě schválit na shromáždění 3/4 přítomných spoluvlastnických podílů.

Z toho mi vyplývá, že ačkoli bychom na základě toho získali mnohem relevantnější (spravedlivější) rozúčtovací postup, nejsem si už tak jistý, jestli by vynaložené náklady a úsilí odpovídaly zisku (tj. dosažené větší spravedlnosti).

Jinak jsem chtěl ještě upozornit paní Miriam, že v odstavci „Děkuji za vzoreček“ jí vyšlo 60,4%. Řekl bych ale, že těchto 60% je výsledek poté, co byla upravena výpočtová metoda, tj. poté, co ji byly přičteny ty fiktivní dílky. Abyste zjistila, jaké procento nákladů vám vyšlo ještě před úpravou, musela byste znát hodnoty odečtů u všech ostatních vlastníků v domě (což předpokládám, že neznáte).

60,4% je výsledek ještě před přičtením fiktivních dílků navíc. Po přičtení fiktivních dílku byl výsledek 80%.

Neznám samozřejmě podrobnosti, a také předpokládám, že teď už je na nějakou reklamaci pozdě, ale příště bych si na to dal pozor a zkusil to řešit reklamací. Nicméně pokud členové výboru sami nerozumí tomu, jak se provádí rozúčtování nákladů na teplo a toto rozúčtování vám provádí nějaká firma, pak je pravděpodobné, že se pustíte tzv. do boje s větrnými mlýny. Pro výbor totiž není nic jednoduššího, než všechny stížnosti nějak odbýt a pro rozúčtovací firmu není nic jednoduššího než se vymluvit na nějaké know-how. A vám pak nezbyde nic jiného, než popřemýšlet o tom, zda je pro vás spravedlnost a právo natolik důležité, že kvůli tomu budete ochotná jít až k soudu.

Říkám to jen proto, abyste se na to psychicky připravila. Není nic tak frustrujícího, než členové výboru, kteří nemají zájem cokoli řešit.

Pokud máte pocit, že je u vás něco špatně, pak bych vám z vlastní zkušenosti doporučil postupovat obezřetně a pokud možno nekonfliktně. Pokud se vám podaří získat na svou stranu nějakého člena výboru, máte z poloviny vyhráno. Pokud si ale výbor postavíte proti sobě (tak jako kdysi já), může to skončit i rozhádaným domem, obviňováním, napadáním apod.

…je na nějakou reklamaci pozdě…

cit.: §101 ObčZ
„Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé“

Souhlas - je-li nesrovnalost, pak to řešte jedině přes včas podanou reklamaci.
V dalších věcech už s panem Ardjuna nesouhlasím.
• Odbyde-li výbor konkrétní reklamaci, pak platí, že ji nevyřešil a Vy nejste povinna platit co je ve vyúčtování uvedeno.
• Vymluví-li se rozúčtovatel na know-how, pak celé vyúčtování je nepřezkoumatelné a Vy nejste povinna platit.
• Můžete k datu splatnosti doplatků požadovat zpět VŠECHNY zaplacené zálohy za CELÉ zúčtovací období. Neuposlechnou-li, bude naskakovat úrok z prodlení ve Váš prospěch.
• Nemáte důvod jít k soudu, jak Vás straší Ardjuna. Prostě započtete všechny Vámi požadované částky vůči Vašim platebním povinnostem. Bude-li z Vás chtít výbor něco vymámit, budou muset tu reklamaci konečně vyřešit, zpřístupnit to tajemné how-no(w), nebo se sami budou muset obrátit na soud.

lake

Jinak pokud by chtěl někdo porozumět tomu, jak se běžně rozúčtovávají náklady na vytápění (a stále mu to ještě není jasné), může se podívat na naše webové stránky, kde to vysvětluji na konkrétním příkladu (nechce se mi to sem celé přepisovat). Je tam také odkaz na stažení excelovského souboru se vzorečky, které vám to automaticky vypočítají.

Adresa je následující: http://www.topolova909.cz/index.php…

Samotné vysvětlení se pak skrývá pod odkazem Rozúčtování tepla.

PS: Pokud byste tam někdo našel nějakou zásadní chybu, tak mi prosím dejte vědět, abych to případně opravil.

Dekuji za odpověď, už tomu rozumím.

Miriam
bez znalosti ostatních náměrů (§7/2) a postupů (§7/3 v372/2001) je to nepřezkoumatelné. Než ale řešit technickou stránku věci – je důležitější řešit vymahatelnost / vynutitelnost opravy.

 rivr