Vyúčtování příspěvků na správu domu a bezdůvodné obohacení
Setkávám se s názorem, že příspvěvky (1) na správu domu a pozemku (§ 1180 odst. 1 občanského zákoníku) a (2) na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti (§ 1180 odst. 2 občanského zákoníku) se nevyúčtovávají.
Nenacházím pro takovéto tvrzení žádnou právní oporu, zejména z občanského zákoníku nic takového neplyne.
Jaký je právní podklad (exituje-li vůbec) pro uvedené tvrzení? Pokud by se příspěvky nevyúčtovávaly, docházelo by k bezdůvodnému obohacení.
Úvaha by měla být opačná: jestliže tvrdíte, se něco musí [vyúčtovat], uveďte konkrétní ustanovení zákona, které to zakotvuje. Zákony nemohou obsahovat výčet všeho, co se nemusí, takový seznam by byl nekonečně dlouhý.
V bytovém spoluvlastnictví skutečně taková povinnost doslovně není.
V § 1208 NOZ se toliko hovoří, že do působnosti shromáždění patří „…rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků [na správu domu],…“
To je rozdíl oproti plněním spojeným s užíváním bytu (služby), kde taková povinnost vyúčtování je výslovně v § 1181.
Druhá věc je , co máte na mysli pojmem vyúčtovat? To lze chápat různě, zákon to nedefinuje, avšak jej odlišuje od pojmu „vypořádat“.
V titulku naznačujete údajné bezdůvodné obohacení, zkuste upřesnit o co konkrétně vám jde.
„naznačujete údajné bezdůvodné obohacení, zkuste upřesnit o co konkrétně vám jde“
V autoservisu (nebo kdekoliv jinde) zaplatím předem zálohu 10.000 Kč. Autoservis provede práce za 2.000 Kč a rozdíl nevyrovná. Vznikne bezdůvodné obohacení. Za určitých okolností by mohlo jít i o trestný čin. Protiprávní je už samotné stanovení zálohy v nepřiměřené výši.
„Úvaha by měla být opačná: jestliže tvrdíte, se něco musí [vyúčtovat], uveďte konkrétní ustanovení zákona, které to zakotvuje.“
Každou platbu je třeba vyúčtovat a běžně se tak bez problémů děje. Jenom v bytovém spoluvlastnictví jsou z neznámého důvodu s vymožením vyúčtování plateb problémy. Paragraf Vám označí znalejší. Mě stačí to, že bez vyúčtování neplatím. Ani v SVJ. Bez vyúčtování není dluhu.
(Ona i konečná platba, která se zde často uvádí jako příklad platby, kterou není třeba vyúčtovat, fakticky vyúčtována je právě už tím, že je konečná. To je spíše jazyková otázka, pokud je něco hodnoty nula, je možné říci, že to není. Pokud jsem Vám zaplatila částku nula Kč, tak je otázkou jazykovou, zda jsem Vám zaplatila či nezaplatila. To bych nechala pro případné zájemce na jinou debatu.)
- Anonymous napsal: „Nenacházím pro takovéto tvrzení žádnou právní oporu …“
Nenacházíte žádnou právní oporu nejspíše proto, že používáte neurčité, nesrozumitelné a nejednoznačné označení.
Víte co je to „příspěvek“? Příspěvek je dílčí (částečná) platba, kterou hradíte spolu s dalšími plátci na tentýž účel. Slovo „příspěvek“ ovšem neříká naprosto nic o charakteru této platby, ani o důvodu platby, ani o tom, jak se příspěvek zaúčtuje v účetnictví příjemce.
Když Vás na ulici zastaví rumunská žebračka a lámanou češtinou požádá o „príspěvek“, budete automaticky předpokládat, že Vám jej pak vyúčtuje?
- Příspěvek může být darem, který se nevyúčtuje.
- Příspěvek může být konečnou úhradou, která se nevyúčtuje.
- Příspěvek může být zaplacen pomocí vzájemného započtení pohledávek způsobilých k započtení. V tom případě započítávající osoba pouze jednostranně oznámí že provádí vzájemné započtení, označí závazek a jeho výši.
- Příspěvek může být zaplacen z uhrazených krátkodobých záloh. Krátkodobá záloha má být vyúčtována alespoň jednou ročně (viz např. zálohy na služby spojené s užíváním bytů).
- Příspěvek může být zaplacen z uhrazených dlouhodobých záloh. Dlouhodobá záloha se vyúčtuje buď po použití zálohy na sjednaný účel, nebo odpadl-li účel ke kterému byla záloha poskytnuta.
K poslední uvedené možnosti: Pokud nevíte na co dlouhodobou zálohu platíte (nebylo Vám to sděleno), pak se vyúčtování vašich plateb nejspíše nedomůžete nikdy. Nesmíte však přestat platit! K povinnosti hradit bez vyjádřeného důvodu viz § 1791 zákona č. 89/2012 Sb.. Toto je ďábelská past, kterou české soudy dovedly k dokonalosti, a ze které není pro vlastníka jednotky úniku.
K vyúčtování (a případně i k vypořádání) dlouhodobých záloh skládaných na účet SVJ na neurčitý (neznámý, zatajený) účel by mohlo dojít ve třech případech:
- pokud tak rozhodne shromáždění,
- pokud je zrušeno rozdělení domu na jednotky a společné části,
- pokud dojde k zániku domu.
Justitianus
O pojmu „příspěvek“ se rozsáhle diskutovalo například zde: http://www.portalsvj.cz/…spevek-v-noz. Najdete tam názory správné, částečně správné i zcela pomýlené.
SVJ je povinno vést účetnictví (podvojné účetnictví dříve).
Je povinno zaúčtovat na straně příjmů a tedy i výdajů všechny provedené obraty.
svým majitelům (členům) je SVJ samozřejmě povinno zcela vyúčtovat všechny pohyby.
Na dotaz musí zdokumentovat pohyb každé koruny (chcete-li).
Že by cokoli nemuselo SVJ vyúčtovat je nesmysl a neudělá-li to ani na výzvu šel bych cestou trestního oznámení. K soudu nechoďte, tam teď zákony o SVJ neplatí.
Rozumím tomu, že nesnášíte justitiana, protože z vás udělal totálního neználka. Navíc ani moc úsilí nemusel vynaložit. Do účetnictví se nemíchejte, netušíte jaký je rozdíl mezi „zaúčtovat“ a „vyúčtovat“. Ve svém bezbřehém neználkovství jste se zařadil do houfu těch, kteří blouzní o trestních oznámeních. Jaký § by byl porušen při „nevyúčtování čehokoliv“? Nebo své příspěvky píšete pod vlivem něčeho v množství nikoliv malém?
Blouzníte, nikde jsem nenapsal, že SVJ nemusí vést účetnictví. Pouze tvrdím, že netušíte jaký je rozdíl mezi „zaúčtovat“ a „vyúčtovat“. Už jste našel jaký § by byl porušen při „nevyúčtování čehokoliv“?
Pane Justitiane,
označujete § 1791 občanského zákoníku jako ďábelskou past. V něm se ale jasně píše „věřitel je však povinen prokázat důvod závazku“. Ďábelskou past nevidím, nebo mi něco uniká? Formulace není příliš srozumitelná.
Reaguji na odkaz na diskusi o přispívání na správu vedenou před 4 léty.Já jsem se jí rovněž zúčastňovala a sbírala body, i když minusové.
Po letech si dovolím se k jedné diskusi vrátit.
Tehdy jsem uváděla, že se na správu může přispívat formou záloh nebo přímo do výnosů – ve výši skutečných nákladů nebo jako pravidelné přispívání.
Reakce pana Pavla a mé vyjádření po čtyřech letech.
Co znamená příspěvek v NOZ? 58
Vložil Pavel, 6. Srpen 2016 – 8:46
Paní Klainová,
ad1) souhlasím, dovolím si odhadnout, že příspěvek jako zálohu platí drtivá většina členů SVJ
ad2) souhlasím, že něco hradit po skončení akce není v praxi využíváno. Osobně si nedovedu představit, že se pustím do akce aniž bych měl zajištěny prostředky. Tuto variantu považuji pouze za teoretickou
ad3) souhlasím s tím, že použití příspěvku jako pevné částky s účtováním do výnosů je využíváno minimálně. Osobně jsem se s takovým případem ještě nesetkal. Nesouhlasím s tím, že „řešení částek ovlivňujících VH není právně upraveno“. Je to upraveno, vznikne zisk nebo ztráta. Protože je SVJ neziskovka, tak s takovým postupem jako člen výboru nemohu souhlasit. Hezký den! Pavel
Moje reakce po letech:
Ad 2) V žádném případě nejde o teoretickou variantu. V praxi se používá. Některé schválené akce se sjednávají na tzv. „dodavatelský úvěr“. Dodavatel něco opraví s tím, že SVJ uhradí fakturované náklady např. do měsíce – až vybere peníze od vlastníků. Účtovat vybrané peníze do záloh je zbytečné, logické je účtování přímo do výnosů. Jsou-li stejné, jako náklady, je výsledek hospodaření nulový, není co vyúčtovávat.
Ad 3) Vy jste se nesetkal s předepisováním příspěvků do výnosů, já ano. Viděla jsem to ve více účetnictvích zpracovaných externími správci z řad SBD.
Příspěvky na vlastní správu byly předepisovány na každou jednotku stejně a účtovány přímo do výnosů na účet 60×.
Zřejmě to tak bylo doporučeno na nějakém semináři, protože postupy byly téměř stejné.
Vyúčtování těchto příspěvků se provádělo.
Když byly skutečné náklady na vlastní správu vyšší, než vybrané příspěvky, byli účetní rozpačití, co si se ztrátou počít. Sdělila jsem, že oni nic, že podle § 1208 rozhoduje shromáždění.
Ve dvou SVJ se museli na ztrátu z vlastní správy skládat, Řešení je pochopitelně více.
Poznámka pro úplnost:
Od roku 2017 už uvádím tři možnosti přispívání – formou záloh, do výnosů a do účelových fondů na úhradu nákladů správy. Třetí možnost je velmi výhodná při šetření peněz např. na pořízení dlouhodobého majetku.
Výnosy podniku tvoří:
provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku
(tržby za prodej)
finanční výnosy získané z finančních investic, cenných papírů,
vkladů a účastí
mimořádné výnosy získané mimořádně, například prodejem odepsaných
strojů Vidíte tam někdo zmínku o správě domu? Já ne. Proč to dělat
jednoduše, když to jde dělat nesrozumitelně. Zkuste oznámit členům svj na
shromáždění, že budou přispívat do výnosu svj a pak sem napište jejich
reakci.
„Od roku 2017 už uvádím tři možnosti přispívání – formou záloh, do výnosů a do účelových fondů na úhradu nákladů správy.“
Paní inženýrko,
uvádíte tři možnosti přispívání: formou záloh, do výnosů a do účelových fondů. Vycházím z toho, že tato informace je z účetního hlediska správná (člení příspěvky takto vedle Vás ještě nějaká další účetní?) a ptám se:
Proč by vlastníka jednotky mělo zajímat, zda přispívá formou záloh,
do výnosů, nebo do účelových fondů?
Jak vlastník jednotky pozná, zda přispívá formou záloh, do výnosů, nebo
do účelových fondů?
Nemělo by být už z předpisu příspěvků, který obdrží vlastník
jednotky od SVJ, zřejmé, zda se jedná o příspěvek formou záloh, do
výnosů, nebo do účelových fondů?
§ 1180 občanského zákoníku rozlišuje příspěvek na „správu domu a
pozemku“ a na „odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů
jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní
správní činnosti“. Každý z obou příspěků se tedy ještě dále
člení na příspěvek formou záloh, do výnosů a do účelových fondů?
Dále se člení na krátkodobý a dlouhodobý? Takže máme dohromady 2 ×
3 × 2 typů příspěvků?
Který z příspěvků formou záloh, do výnosů a do účelových fondů je
daňově uznatelným výdajem vlastníka jednotky?
Podle odpovědi dotaz dále upřesním. Pokládám to za poměrně zásadní otázky. Děkuji předem za odpověď.
Hledisek členění příspěvků, ale i nákladů z nich hrazených je daleko více, než jste napsal.Jejich kombinací vznikne množství variant. Některé z nich jsou výhodné, některé ne. Všechno vysvětluji a dokládám příklady na svých dvou webech https://klaiex.webnode.cz a https://klaiex.cz. Problematiku tam zrovna aktualizuji. Jde o účetnickou problematiku, jejíž vysvětlování je pro účetní laiky zbytečné. Akorát motivuje k mínusování. I proto jsem reagovala na příspěvek pana Pavla, který jí většinou rozumí. Ale vysvětlovat tady něco, co je x-krát vysvětleno jinde a tady to stejně skoro nikdo nechápe, považuji za zbytečné. Jestli rozumíte problematice, na kterou se ptáte a skutečně stojíte o vysvětlení, napište dotaz podepsaný jménem (ne nickem) na klaiex@seznam.cz a můžeme to probrat.
„Jestli rozumíte problematice, … napište dotaz“
Pokud rozumím problematice, nepotřebuji se ptát.
Ptá se ten, kdo nerozumí a rozumět chce.
„Hledisek členění příspěvků, ale i nákladů z nich hrazených je daleko více, než jste napsal.“
Paní inženýrko,
ano, to tak nějak tuším. Která hlediska jsou podstatná pro vlastníka bytu? Která hlediska by měla být zohledněna na předpisu a na vyúčtování příspěvků? Děkuji.
Poslední komentáře