Vyúčtování
Pěkný den, máme dva účty v bance. Na jeden platíme poplatky za veškeré služby. Vím, že dva úcty je nehospodárnost, ale shromáždění vlastníků, mi sloučení účtu neodsouhlasilo. Řešil někdo, nedostatek financí na účtu, když se mají vracet přeplatky za služby. Je nějaká zákonná možnost, aby vlastník hradil takovou výši zálohy na služby, aby si uhradil své náklady? Když se někteří vlastníci rozhodnou přispívat jen v minimální částce, že si to později doplatí. Je nějaké řešení? F
- FilNad52: „Vím, že dva úcty je nehospodárnost …“
Štítek: NESMYSLNÉ TVRZENÍ
- FilNad52: „Když se někteří vlastníci rozhodnou přispívat jen v minimální částce, že si to později doplatí. Je nějaké řešení?“
Ano. Řešení je, že statutáři si konečně přečtou § 4 zákona č. 67/2013 Sb., zamyslí se, a stanoví příjemcům služeb přiměřené zálohy. Vyřešeno.
Justitianus
§4/1 jsem četl. A dočetl se, že pokud se jako statutár s vlastníkem nedohodnu, musím svolat shromáždění aby o zálohách jednoho vlastníka provedlo rozhodnutí. Kolik % kvóra potřebuji pro schválení? Stačí >50% z 51% přítomných?
Nebyl by lepší §4/4 s odůvodněním, že se změnil rozsah tzn. výše zálohy?
- Jiránek: „§4/1 jsem četl. A dočetl se, že pokud se jako statutár s vlastníkem nedohodnu, musím svolat shromáždění aby o zálohách jednoho vlastníka provedlo rozhodnutí.“
Možná umíte číst, ale neporozuměl jste ničemu z toho co jste se tam dočetl.
Ustanovení § 4 se ani slovem nezmiňuje o svolání shromáždění. Slovo „shromáždění“ se tam vůbec nevyskytuje. Ale chcete-li se chovat hloupě a svolávat shromáždění ke každé úpravě záloh každého příjemce každé služby – prosím, já Vám v tom nebráním.
Jaký si to uděláš, takový to máš.
Justitianus
Neporozuměl li jsem §4/1, pak ale ani Vašemu textu. Je v něm pro nějaká použitelná rada nebo není?
§4/1 uvádí cit. „Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství“
Vy jste napsal „že statutáři si konečně přečtou § 4 zákona č. 67/2013 Sb., zamyslí se, a stanoví příjemcům služeb přiměřené zálohy. Vyřešeno“
Já jsem se zamyslel – bezpovhyby podle Vás hloupě – ale ve Vašem textu vidím jen panovačnost. Starutár se „zamyslí, a stanoví“ a příjemce poslechně a bude platit.
Ale pouze v ideálním ofco-světě. Ne v našem.
Někteří vlastníci se u nás rozhodli „přispívat jen v minimální částce, že si to později doplatí.“ a někteří platí i více ale ne tolik, kolik jim bylo vypočteno. Tak co prosím, mám udělat?
Co dělat nemám jste již napsal, ted napište co mám udělat poté, co jsem se s některými příjemci nedohodl a příjemci mi hradí jen to co sami uznají za vhodné i když jsem jim písemně sdělil, že budou mít zálohy v mnou spočtené výši? (resp. odkazuji se/je pouze na §4/2 tj. předpokládám že zálohy jsem stanovil „přiměřené“)
Jeden mi již poslal stanovisko svého advokáta, že na stanovení částek dle §4/2 soudy prý nahlížejí tak, že nejprve musí prokazatelně dojít: zaprvé k marnému pokusu o ujednání, zadruhé k marnému pokusu o rozhodnutí nejvyššího orgánu (tzn. rozhodnutí na shromáždění) a teprve pak je rozumné domáhat se záloh stanovených dle §4/2 u soudu – aby to bylo úspěšně.
Co bych tedy měl podle Vás teď udělat. Nemohu riskovat neúspěšné 3-soudy SVJ&příjemce/i. Děkuji
- Jiránek>: „… že na stanovení částek dle §4/2 soudy prý nahlížejí tak, že nejprve musí prokazatelně dojít: zaprvé k marnému pokusu o ujednání, zadruhé k marnému pokusu o rozhodnutí nejvyššího orgánu (tzn. rozhodnutí na shromáždění) a teprve pak je rozumné domáhat se záloh stanovených dle §4/2 u soudu …“
To jsou bláboly právního analfabeta. Tím se nezabývejte.
Podle § 4 odst. 1 platí, že výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Jde o alternativní výčet tří vzájemně se vylučujících možností. Žádná z nich nemá přednost před ostatními. Je-li splněna jedna z možností, pak výše záloh je tím určena a stává se (po doručení nového předpisu záloh) vymahatelnou. Ostatní možnosti určení záloh se tím staly obsoletními (nadbytečnými) a již se nemohou uplatnit.
Nepřichází v úvahu rozhodnutí družstva. Zbývají tedy dvě možnosti, z nichž se uplatní jedna – ta, která nastala dříve:
| Jestliže společenství platně rozhodlo o výši zálohy, pak se již neuplatní zbývající možnost (dvoustranná dohoda poskytovatele služeb s příjemcem služeb). | Jestliže poskytovatel služeb s příjemcem služeb si ujednali výši zálohy, pak se již neuplatní zbývající možnost (jednostranné rozhodnutí společenství). |
Připomínám triviální skutečnost, že za SVJ jedná a rozhoduje statutární orgán ve všech věcech, které nejsou svěřeny nejvyššímu orgánu (zákonem, stanovami, nebo rozhodnutím shromáždění podle § 1208 písm. h).
Ostatně ve vašem případě se rozhodování podle § 4 odst. 1 vůbec neuplatní ! Netuším, proč se touto možností tak intenzivně zabýváte. Vyúčtování uplynulého zúčtovacího období je přece známo teprve na konci dubna, takže SVJ přikročí ke změně výše záloh v průběhu zúčtovacího období, a to postupem podle § 4 odst. 4. Jde o jednostranné rozhodnutí poskytovatele služeb. Vyřešeno.
Justitianus
Nějak tomu Vašemu hospodaření nerozumím. Přece SVJ musí vybírat zálohy na služby alespoň v takové výši, aby bylo schopné hradit dodavatelům jimi stanovené zálohy za dodávku služeb pro celý dům – většinou měsíčně. Raději s určitou rezervou pro případ možnosti uhrazení doplatku z faktury, pokud by k takové situaci mohlo dijít – protože z vyúčtování služeb vlastníkům doplatky obdržíte až za několik měsíců od splatnosti faktury dodavateli. Přece si nemohou jednotliví členové sami stanovovat, jak vysoké zálohy budou měsíčně na bankovní účet SVJ hradit.
Pokud vybíráte správné výše záloh a nemáte dlužníky, tak pak nemůžete mít na bankovním účtu méně peněz. Připadá mi to tak, že vybíráte málo a že pak, když máte vrátit nějaký přeplatek z předcházejícího roku nebo uhradit doplatek z faktury dodavateli, tak Vám finanční prostředky na bankovním účtu chybí.
Většinou v SVJ se stanoví výše měsíčních záloh na služby v rámci předpisu měsíčních záloh, který vychází ze shromážděním schváleného rozpočtu na příslušný rok. V případě zvýšení ceny či zvýšení záloh stanovených dodavatelem v průběhu roku je nutné výši měsíčních záloh na služby aktualizovat a předat vlastníkům nový aktualizovaný předpis záloh se stanovením data, od kterého změna výše záloh platí, samozřejmě s příslušným odůvodněním. To Vám umožňuje ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb.:
„Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.“
Jako velký problém ve vašem SVJ vidím to, že nestanovuje zálohy na služby vlastníkům SVJ, ale určují si je vlastníci sami. To je poněkud nestandardní praktika. Pak se nedivte, že na bankovním účtu není dostatek finančních prostředků.
Pokud má SVJ 11 bytů, jsou pro mě dva účty nesmysl. Mohu mít podúčet a vše za jedny poplatky.
zákonem 67/2013 $13 je stanovená pokuta z prodlení max. 50Kč za den Platí to oboustranně, tj. I pro vlastníka? Mám ještě jeden dotaz: mate pevně stanovený datum, ke kterému dni v měsíci musí být služby uhrazeny? Tak, aby se následně mohla vymáhat pokuta z prodlení. F
Poslední komentáře