- Jiránek>: „… že na stanovení částek dle §4/2 soudy prý nahlížejí tak, že nejprve musí prokazatelně dojít: zaprvé k marnému pokusu o ujednání, zadruhé k marnému pokusu o rozhodnutí nejvyššího orgánu (tzn. rozhodnutí na shromáždění) a teprve pak je rozumné domáhat se záloh stanovených dle §4/2 u soudu …“
To jsou bláboly právního analfabeta. Tím se nezabývejte.
Podle § 4 odst. 1 platí, že výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Jde o alternativní výčet tří vzájemně se vylučujících možností. Žádná z nich nemá přednost před ostatními. Je-li splněna jedna z možností, pak výše záloh je tím určena a stává se (po doručení nového předpisu záloh) vymahatelnou. Ostatní možnosti určení záloh se tím staly obsoletními (nadbytečnými) a již se nemohou uplatnit.
Nepřichází v úvahu rozhodnutí družstva. Zbývají tedy dvě možnosti, z nichž se uplatní jedna – ta, která nastala dříve:
| Jestliže společenství platně rozhodlo o výši zálohy, pak se již neuplatní zbývající možnost (dvoustranná dohoda poskytovatele služeb s příjemcem služeb). | Jestliže poskytovatel služeb s příjemcem služeb si ujednali výši zálohy, pak se již neuplatní zbývající možnost (jednostranné rozhodnutí společenství). |
Připomínám triviální skutečnost, že za SVJ jedná a rozhoduje statutární orgán ve všech věcech, které nejsou svěřeny nejvyššímu orgánu (zákonem, stanovami, nebo rozhodnutím shromáždění podle § 1208 písm. h).
Ostatně ve vašem případě se rozhodování podle § 4 odst. 1 vůbec neuplatní ! Netuším, proč se touto možností tak intenzivně zabýváte. Vyúčtování uplynulého zúčtovacího období je přece známo teprve na konci dubna, takže SVJ přikročí ke změně výše záloh v průběhu zúčtovacího období, a to postupem podle § 4 odst. 4. Jde o jednostranné rozhodnutí poskytovatele služeb. Vyřešeno.
Justitianus
Poslední komentáře