Vyúčtování

Pokud jde o malý dům , je zcela zbytečné , aby si najímali správcovskou firmu a podílové spoluvlastnictví je určitě lepší… v tom souhlas. V čem nesouhlasím , že vzhledem k práci pro člena výboru je jedno , zda dům má 10 , 100 nebo 250 bytů. Čím větší dům , tím více i práce , starostí i zodpovědnosti. … Je to něco podobného , jako kdybyste tvrdil , že mít v práci pod sebou 10 , 100 nebo 250 lidí vyjde na stejno. Nevyjde. Řídit kolektiv o 250 lidech je něco úplně jiného , než řídit jednu kancelář s pěti lidmi..

Jsem prudička ze sousedního vchodu a naučila jsem se, že na předsedu je nezbytné zvonit od vchodu do baráku, jelikož předseda na členských schůzích, kde se řeší vandalismus a krádeže uvnitř domu, tvrdí, že jeho povinností je otevřít každému, kdo na něj zvoní. Když jsem totiž ze slušnosti chodila až za jeho bytové dveře, po shlédnutí mé milé osoby přes kukátko neotevřel. Ale jen co jsem za dvě minutky zvonila zespod baráku, zvedl telefon a už ;-) neměl šanci se zapřít.

Pokud by mi nějaký dement zvonil na domovní zvonek, tak bych ho požádal, aby to nedělal. Pokud by to nepochopil, tak bych mu rozbil hubu. Postupuji přitom genderově vyváženě.

„… nějaký dement …“ Vzhledem k tomu, že jste neporozuměl obsahu textu na který reagujete, tak u Vás toto onemocnění zřejmě již propuklo. Toto onemocnění je dědičné, takže postupovat genderově vyváženě a skončit u sebe je záslužný akt pro budoucí genetickou výbavu populace.

„bych mu rozbil hubu.“

Pane, tuto službu u Vás objednám.

No vidíte Mismie, a právě kvůli takovým lidem jako vy, je nyní naše SVJ bez výboru společenství. A máme velký problém. Lidi pracující ve výboru, který to dosud vykonávali po pěti letech jejich funkčního období už v tom nechtěli pokračovat. Hlavním důvodem jsou vlastníci, kteří neustále kritizují, ale když se na společné chodbě vytrhne nástěnka z hmoždinky, tak nadávají na výbor že to neopravil, ale že by to sami opravili je nenapadne. A to je to nejmenší. Náš předseda, i když by to možná dál vykonával, potom co zase někteří naši senioři předvedli na shromáždění řekl, že v žádném případě nepokračuje. A na sliby, že příště (příští shromáždění) už to tak nebude, odpověděl, že tomu tedy vůbec nevěří.

Vaše reakce jsem si ráda přečetla, korespondují se „zlatým jádrem“ našeho domu a správcovskou organizací. Mimochodem, to, že potřebuji nahlásit předsedovi vznikající škody na společném majetku neznamená, že jsem dement. Nehledě na to, že já nejsem dement tak jako tak, což by člověk, který takto o mně soudí, měl být schopen odhadnout už z úrovně mého vyjadřování. Jenže zbabělý hňup nemá ani odvahu se zaregistrovat a přispívat pod jedním nickem.

Z mého pohledu se věci mají jinak. Patřím k nově přistěhovavším do domu, kde starousedlíci očekávají, že budu respektovat pořádky zavedené v padesátých a šedesátých letech minulého století. Mí sousedé vůbec nerespektují změnu režimu, změny zákonů, návrat lidských práv… To, co zde mnozí píšete, že je samozřejmost, tj. např. že každý dostane pozvánku na shromáždění (v mém případě schůzi), že je předem známo usnesení, o němž má být hlasováno, ostatně, že nám je vůbec o něčem dovoleno hlasovat a rozhodovat… to jsou zde jen mrtvé teorie. U nás platí: „my jsme to takto dělali vždycky a vy nám do toho nebudete mluvit“. Už jen to, že do baráku se dostane každý, kdo zazvoní na předsedu, je na pováženou. Čekám, jak na to, že to tak dělali vždycky, zareaguje soud. Osobně náš soudní spor považuji za smutný doklad netolerance, neúcty… a přinejmenším neochoty naslouchat, což, jak je zřejmé i z tohoto diskusního fóra, jsou jevy prolezlé společností durchum durch. Nu, a mně to vadí a proto dělám co dělám.

Howgh.

Neznám, jaké pořádky jsou zavedené ve vašem domě. Pokud je to dodržování nočního klidu, neznečišťování chodeb a výtahu, vzájemné zdravení, to je snad v pořádku. SVJ zve na shromáždění, není to schůze. Naši vlastníci dostávají pozvánku také, ale usnesení se dává jen k plné moci. Podklady pro projednávané body musí mít výbor připravené i návrh usnesení. Může je zaslat vlastníkům s pozvánkou nebo si je vlastníci vyžádají. U nás si je mohou vyžádat. Není problém je poslat na mail. Pak se přítomní na shromáždění vyjádří, zda souhlasí, či nikoli s předkládaným návrhem. Taky se u nás stalo, že mnohé návrhy byly zamítnuty. Pokud se týká vandalismu a krádeží, to je třeba mít kamery, všímat si lidí, kteří se pohybují v domě, nenechat otevřené vstupní dveře. Nejsem sice předseda, ale zvoní na mně taky. Mají to nejblíž z výtahu a ze schodů. Další z výboru mají nepravidelné směny a mně chytí doma. Všechno je o komunikaci a vzájemném pochopení. Bohužel, stává se, že ten druhý nechce chápat argumenty, ať je to vlastník nebo výbor. Změna může nastat, pokud se dostanete do výboru a ukážete všem, jak se to dělá. Stačí najít spřízněné duše.

Janico a vy, kdož do mně rejete, já jsem slušně chovající se děvče, mí sousedi si dlouho dokonce mysleli, že v bytě nikdo nebydlí. V kolektivech jsem dosud neměla problém, bydlela jsem v nájemním bydlení, bydlela jsem v rodinném domku, vždy jsem se sousedy nejen vyšla, ale měli jsme se svým způsobem rádi, dokázali jsme si pomáhat, a to nezištně, protože jsme si uvědomovali, že na každého jednou dojde. V tom nájemním fungoval i vzájemný „bytový“ obchod, jehož jsem byla jedním z nejmladších pozorovatelů (staří umírali, mladí zakládali rodiny, partaje se domluvily na změně, vlastník-městská část změnu potvrdil, a žili jsme pořád ve svém komunitním mikrosvětě). Do toho vtrhla privatizace bytového fondu a všechno bylo najednou v (_!_). V domě, kde jsem bydlela, nikdo nic kupovat nechtěl, tak nám městská část oznámila, že dům prodá i s námi Vietnamcům. V domě žili lidi tak staří, že nedostali úvěr, o to se zvýšila cena podílů nás, kteří jsme se rozhodli bydlení v té zanedbané panelové skorozřícenině zachránit. Starala jsem se o vznikající a posléze vzniklou právnickou osobu snad 3 roky, když revitalizace domu byla existenční záležitostí, přitom chodila do zaměstnání, měla starost o domácnost, rodinu s dětmi, stárnoucí rodiče… a utekla jsem do SBD. Ten dobrovolný útěk mě připravil o veškeré úspory, kromě toho úvěr za „privatizaci“ jsem splácela kolem 13ti let. Ale nelitovala jsem a nelituji, věřím, že dnešní stav přežívajícího reálného socialismu a zapřených komančů „v sedlech“ v současných SBD není konečná. Ale to, že dnes nemám v SBD žádná práva, nemám ani právo dostat pozvánku a podklady ke členské schůzi, že jako člen „pouhé“ samosprávy nemám právo být slyšena, že nemám právo zapojit se do rozhodování o tom, jakou opravu, kdy, kdo, za kolik peněz… v prostředí mé samosprávy provede, tak to mi teda setsakra vadí. Vždyť já ty lidi, kteří mi upírají má práva, platím. Co platím – musím platit, jinak bych byla neplatič. Nejsem s takovým stavem spokojena, bojuji s ním všemi pro mne dostupnými a osobně nedestruktivními postupy. Pokud si natluču, bude to sice bolet, ale jak řekl klasik Boccaccio (volně přeloženo): Lepší litovat toho, co jsme udělali, než toho, co jsme neudělali. Já zkrátka nechci, aby mi tohle svinstvo bytové politiky a bytového hospodaření vyčítaly děti nebo vnoučata. Vždyť jsem s manželem spoluvlastnila obrovský barák! A když porovnám to zdejší hospodaření, vůbec vztah zdejších lidí k majetku, je mi zle. Oni ani nevědí, co družstvo je. Taky nehodlám snášet, že si na mě vyskakuje nebo mě okřikuje nějaký hejhula ve funkci (nebo dokonce jen zaměstnanec družstva) k jejímuž výkonu má nulové „lidské“ schopnosti a předpoklady, ty odborné ;-) ani nenaznačuji, a jehož jediným a snad i tím nejhorším předpokladem výkonu funkce jsou jeho přebujelé sebevědomí, vědomí moci a dosti často i fyzická převaha, o intoleranci, nevybíravém slovníku, obyčejné lidské hlouposti atp. se už radši rozepisovat nebudu, i tak jsem napsala dost.

Jak si vůbec dovolujete kritizovat práci bývalých domovních důvěrníků,potažmo příslušníků pomocné stráže SNB,kteří tuto „funkci“ již vykonávají tak dlouho,že ani neví ,kdy jim byla „přidělena“?

Jako přivandrovalec, nemáte žádná práva, měnit zažité „pořádky“.To jste si dovolila příliš!!!Proto Vás zde tyto „staré struktury“ neustále mínusují.

Nepřátel se nelekejte a na množství „blbů“ nehleďte!

Spousta vlastníků si plete společenství s politickou stranou.

Koho (čí) je účet, na který posíláte peníze ? Pana předsedy nebo SVJ ? Pokud jde o závěrku, tak je otázka, cvo byste z ní poznala, pokud byste nedostali soupis veškerých výdajů, které asi nejsou povinnou součástí závěrky.