Výše rezervy ve výši nové ceny veškerého majetku
Přestaňte zde, prosím, psát nesmysly, že je potřeba mít v každé chvíli naspořeno ve výši ceny nové střechy: Pokud jde o neočekávanou škodu (havarii), tak se uhradí z pojištění stavby, které máte jistě sjednáno. Pokud jde o postupné zhoršování během času (opotřebování, stárnutí), tak je jednak dost času připravit se předem a jednak není třeba konat neprodleně, oprava snese odkladu. Nevím, odkud Vaše potřeba mít v každé chvíli naspořeno ve výši ceny nové střechy plyne.
Podle stejné logiky byste musela mít v každé chvíli naspořeno ve výši nové ceny všech Vašich automobilů (VW Caddy, karavanů ad.), které vlastníte, + ve výši nové ceny veškeré techniky, kterou vlastníte (computery, plasma TV ad. mohou odejít bleskem všechny najednou) + ve výši nové ceny všech letních bytů a chalup (nezapomenout na pád letadel či meteoritů), které vlastníte, plus ve výši nové ceny všech hausbótů a jacht, které vlastníte, + ve výši nové ceny Vašich sbírek umění + ve výši nové ceny dalšího běžného majetku Vaší domácnosti. Cena majetku vyjádřená v € v čase roste, takže i výši rezervy by (podle Vámi uváděné logiky) bylo třeba stále upravovat ve stejném poměru směrem nahoru.
je blbost,kterou zde nikdo netvrdil. Nicméně jako optimální množství naspořených peněz bych viděl částku někde 20–30.000 Kč/byt..dle velikosti a dispozičního řešení domu…a to pro domy, kde se zatím žádné konkrétní velké opravy nechystají… Ono totiž , co dnes není může zítra být. Dnes budete mít havárii-prasklý spoj plechů ve střešní krytině. Pro jistotu střechu necháte překontrolovat celou a těch krizových míst tam napočítáte desítky. Myslím, že není třeba dále zdůrazňovat, že takovou opravu je třeba realizovat čím dříve tím lépe a když taková situace nastane , je třeba ihned řešit zajištění opravy , než shánět peníze…
Je třeba rozlišit finanční zdroj pro nepředvídané výdaje (havárie a jiné nutné výdaje) od předem plánované rekonstrukce nebo akce opravy. Neznámý účel je známý účel „nepředvídané výdaje“! Výše rezervy na havárie je dána pouze technickým stavem domu. Bude vysoká u stoletého domu ve stavu před generální rekonstrukci, kdy veškeré rozvody jsou po lhůtě životnosti a bude nízká u domu nového. Konkrétní výše je dána odhadem nároku potřeby a rizikem vytváření potřebného finančního zdroje. Finanční plnění z pojištění je dostupné obvykle až po odstranění škody. Cizí finanční zdroj je k dispozici vždy, ale není to zadarmo!
Je opravdu tak těžko pochopitelné, že pokud si šetřím na střechu a výtah, který má do konce životnosti 10 a 20 let, že mám stále finanční rezervu, o které může SVJ v průběhu rozhodnout jinak? Pokud půjde o drobné opravy, uhradí je vlastníci po skončení účetního období (mohou i kdykoli v průběhu) a pokud se vám něco pokarasí, tak si schválíte, že se to uhradí ze zálohy, kterou máte určenou na střechu a dlouhodobá záloha se pouze zvýší.
JE NENORMÁLNÍ SKLÁDAT ZÁLOHY NA CO KDYBY!!!!! A JE NEMORÁLNÍ NÉCO TAKOVÉHO POŹADOVAT!!!
Můžete se vymlouvat jak chcete. Jsou to jenom výmluvy a neschopnost. Zálohy na nejasný účel vymáhá člověk, který toho o hospodaření moc neví a nechápe souvislosti.
Magda
Bohužel, většina výborů má myšlení komunistické a vůbec nechápe, že stokoruna zaplacená dnes je něco jiného než stokoruna zaplacená za 5 let.
A také nechápe, že chtít po 90ti leté babičce, aby skládala zálohu na výdaj, který možná bude a možná nebude až tady nebude, je hyenismus. Stejně tak je pěkná sviňárna chtít po vlastníkovi, který byt prodá, aby kupujícímu uhradil dopředu například opravu prasklého zámku, nebo nové čipy o kterých v době kdy byl vlastníkem ani nevěděl že platí.
Na drobné opravy typu (výměna žárovky, oprava zámku, oprava stoupačky atd.) lze vybírat krátkodobu zálohu a každý rok jí vyúčtovat.
Pokud se stane něco většího (dle mého se tím spíš straší, než že by se to dělo nějak pravidelně) o čem opravdu nikdo neměl tušení, tak se použije již zmiňovaná dlouhodobá záloha. Myslím ale, že o stavu stoupaček, střechy, fasády, statiky domu atd. dobrý hospodář ví a pokud jsou ve špatném stavu, tak už na ně dávno šetří.
Bláboly o tom, že prodávající má do ceny zohlednit, kolik má nevratně naspořeno na neznámý účel u SVJ je mimo mísu. Odhadce odhadne dům podle jeho stáří a opotřebení a na vyšší cenu, která je způsobená tím, že má SVJ na účtě hromady peněz brát zřetel rozhodně nebude. Kupec se maximálně podívá, jaký je předpis záloh a velká záloha bude spíš důvodem pro nižší cenu bytu.
Je úsměvná představa, že přijde kupec a já mu řeknu: Cena bytu je sice 2miliony, ale mám 80 tisíc na dlouhodobé záloze a tu budu chtít také zaplatit.
Jednou to pochopí i soudy. Že vybírat zálohu na neznámý účel je amorální nesmysl.
Magda
Magda napsala : „Bohužel, většina výborů má myšlení komunistické a vůbec nechápe, že stokoruna zaplacená dnes je něco jiného než stokoruna zaplacená za 5 let.“
Magdo kde jste přišla na to, že stokoruna zaplacená dnes je něco jiného než stokoruna zaplacená třeba za pět let ? Platím a ještě několik let budu platit hypotéku tak by mě to zajímalo. Myslím si, že stokoruna včera před rokem a za pět let bude pořád stokoruna. Je pravda že si za stokorunu za pět let koupíte méně ale nepiště nám tady že stokoruna zaplacená dnes je něco jiného než stokoruna zaplacená za 5 let. A vaše přirovnání o komunistickém myšlení svědčí o vaší inteligenci.
Přeji hezký den
„Myslím si, že stokoruna včera před rokem a za pět let bude pořád stokoruna.“
S Vámi by se dal udělat obchod. Smím Vám zaslat nabídku? Bude vycházet z Vašeho názoru.
Magda napsala : „Bohužel, většina výborů má myšlení komunistické a vůbec nechápe, že stokoruna zaplacená dnes je něco jiného než stokoruna zaplacená za 5 let.“
kdybyste byla schopná chápat text, tak chápete, že Magda říká, že za 100 kč si dnes koupíte něco jiného než za 5 let. to zas svědčí o vaší inteligenci.
„Kupec se maximálně podívá, jaký je předpis záloh a velká záloha bude spíš důvodem pro nižší cenu bytu.“
Označení velká záloha není jednoznačné. Je třeba rozlišovat měsíční zálohu a zůstatek (nevyčerpaných) záloh (tok a stav). Výše měsíčních záloh nemusí vždy odpovídat výši zůstatku (nevyčerpaných) záloh: při nízké měsíční záloze může být zůstatek vysoký a naopak, při vysoké měsíční záloze může být zůstatek nízký.
Měsíční záloha by měla odpovídat (měsíčním) nákladům. Tuto tezi zde zatím nikdo nezpochybnil, takže ji lze pokládat za všeobecně přijímanou.
Čemu by měl odpovídat zůstatek (rezerva) se zde zatím nevyřešilo. Napiště Váš názor. (Můj názor je, na základě studia dostupné literatury, že přiměřená výše rezervy odpovídá čtvrtletním nákladům. Nad tuto částku se jedná o šikanu.)
V mém článku je velká záloha – subjektivní pocit kupujícího, který si před koupí požádá o zaslání předpisu záloh. Jde tedy schválně o nejednoznačné označení.
Krátkodobá záloha by měla vycházet z plánu na příští rok a nákladů loňského roku. Vzledem k tomu, že vám po roce případný přeplatek vrátí, není to ani tak moc podstatné. Je to jenom taková vějička pro zabedněné statutáry, kteří potřebují mít pocit, že mají hodně peněz na účtu.
Ale může být také varianta, že se žádná dlouhodobá záloha neskládá (na těchto stránkách odvážné tvrzení) a krátkodobá záloha bude o dost vyšší, protože na účtě nebude rezerva – dlouhodobá záloha.
Vlastníci se také mohou domluvit, že dají nějakou jednorázovou částku jako prvotní vklad – rezervu a náklady se budou každoročně vyúčtovávat a platit.
Dávat ovšem na hromádku dlouhodobou zálohu a k tomu rezervu je zkrátka nesmysl. Zajímalo by mě, kdo z těch chytráků by ve skutečnosti (měl li by svůj vlastní dům) dávalo stranou peníze na střechu, okna, stoupačky, fasádu a ještě pro jistotu rezervu na nepředvídané údálosti. Platit peníze předem na cokoli je často horší, než si vzít úvěr.
Ale holt pánové zde nepřekročí svůj stín a nepohnou mozkovými závity.
Magda
„Vlastníci se také mohou domluvit, že dají nějakou jednorázovou částku jako prvotní vklad – rezervu a náklady se budou každoročně vyúčtovávat a platit.“
Vyúčtování nákladů plyne ze zákona (z občanského zákoníku). Na tom, že se bude dodržovat zákon, se vlastníci nemusí domlouvat.
Samozřejmě,že se vlastníci mohou dohodnout a schválit usnesení dle z.č. 89/2012 Sb.,§ 1208 neboť
do působnosti shromáždění také patří
- schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
JaVa
VN, také jsem neschopný, komunista a amorálně jednající. Naštěstí tu máme Magdu, naše sluníčko, která nám řekne, jak to má být a co si mohu a musím myslet. Já su tak šťastnýýý! Nemusím mít názor, stačí číst Magdu, která všemu rozumí! No, neber to!!!
Pane AsiTak, máte v rozpočtu vašeho SVJ samostatnou rozpočtovou kapitolu „nepředvídané výdaje“ alias „havarijní rezervu“, nebo ostatní rozpočtové kapitoly uměle navyšujete o 10–20 %, čímž vlastně rezervu rovněž vytváříte?
V čase sestavení rozpočtu (duben) za uplynulý rok již každý realizovaný hospodářský případ má známý účel výdaje, jenže nebylo možno dopředu u některých případů předvídat, že nastanou. Každý známý účel výdaje má takovou neurčitou část výdaje. V předpisu vlastní správy nemůžu předvídat, že dojde toner/papír tiskárny, že vymáhání dluhu vyžaduje právní službu atd. U správy domu nepředvídám, že odumře strom na zahradě a je třeba vykácet, vytěžené dřevo likvidovat, koupit a vysadit nový strom, nebo nastane výskyt škůdců a je třeba aplikovat ochranný zásah, odstranit následky poškozené budovy vandalizmem atd. Při tvorbě rozpočtu u každého účelu na základě loňské skutečnosti odhadnu tuto část a navýším rozpočet. Cílem je vytvořit reálný rozpočet a ne navýšit zálohy do nepotřebných částek např. v roce 2016 při plánu 475 tis. byla skutečnost 461 tis.
Jednu samostatnou rozpočtovou kapitolu „nepředvídané výdaje“ alias „havarijní rezervu“ nemáme a není to vhodné vytvořit, neboť jsou ty výdaje z různých účelů. Nepoužívám označení rezerva nebo neznámý účel protože budí zdání nepotřebnosti a nadbytečnosti nebo neoprávněného využití ne-li kriminálního způsobu jednání. Ve správě o hospodaření za ukončené období uvádím významné případy tohoto druhu. Organizovat inkaso peněz od členu (98 vlastníků) v čase potřeby (dřevorubec oznámí kácení stromu zítra za 10 tis.) administrativně náročný proces, nákladný a většinou neúspěšný, náročná na evidenci a vytvářející zmatek a nepřehlednost finančních toků.
Mám tedy vaší odpovědi rozumět tak, že nadhodnocujete jednotlivé rozpočtové kapitoly (uměle navyšujete o X %)? Protože buď mám v rozpočtu samostatnou kapitolu „rezerva“, nebo ostatní jednotlivé kapitoly musím nadhodnotit (tj. naplánovat rozpočtový přebytek).
Z rozpočtu odvozujeme měsíční předpisy plateb, které dle zákona mají být ve výši budoucích skutečných nákladů. Pokud vím, zákon nic neříká o potřebě a možnosti tvorby rezerv. Cílem sestavení rozpočtu je co nejlepší odhad budoucí skutečnosti. Změnu budoucí hodnoty ovlivňuje , buď strukturální změna, případy které byly, nebudou a budou případy nové, které nebyly (další nepředvídané nutné výdaje). Takže nevytváříme rezervy, ale odhadneme budoucí potřebu, kterou neumíme pouze případově specifikovat. Dále změnu budoucí hodnoty rozpočtové veličiny ovlivňuje změna objemu nebo změna úrovně ceny. Při odhadu vycházíme z analýzy časové řady skutečnosti uplynulého období a na základě toho předvídáme hodnotu dalšího budoucího údaje. U které položky jaké změny lze identifikovat a jak měřit je již záležitost konkrétního rozpočtu, obvykle služby nemají strukturální změny, převážně objemové a někdy cenové a naopak u správy domu a vlastní správy můžeme najít všechny druhy změn.
V NOZu o tom už nic není. Kolik odsouhlasíte tolik budete vybírat. Požadavek aby se vybralo dle potřeby by měl být pravidlem ekonomickým než právním. Těžko lze dokázat , že něco je v dané výši a přitom závislý na skutečnostech budoucích událostí. Zejména důchodci požaduji mírný přebytkový rozpočet (lepší mít přeplatky než nedoplatky ve vyúčtování) ale máte-li členy s názorem ala Magda3 pak takový rozpočet nemusí být schválen.
Řada starých domů je v lepším stavu než řada nových domů, při jejichž výstavbě se ojebalo takřka vše. Finanční plnění z pojišťovny kryje pouze následky havárie. Pojišťovny mívají obvykle v pojistných podmínkách ustanovení , že mohou omezit plnění v případu , pokud havárie vznikne na základě předem známého neřešeného havarijního stavu. Každá pojišťovna funguje systémem, že si vyhodnocuje kolik každý subjekt zaplatil na pojistném a kolik mu pojišťovna vyplatila na plnění. V případě nepříznivého poměru pro pojišťovnu hrozí navýšení pojistného , případně výpověď pojistné smlouvy ze strany pojišťovny. Cizí zdroje nejsou k dispozici vždy. A každopádně lépe se vám jedná s bankou, pokud máte nějaké peníze našetřené. Čím budete pro banku atraktivnější klient, tím více se o vás budou banky rvát a tím lepší úrokovou sazbu dostanete.
Pojišťovny kryjí riziko, že se něco s určitou pravděpodobností stane. Havárie je něco jiného. Nemovitá věc musí být vždy řádně udržovaná. To je přece logické. Pokud vznikne „havárie“ na základě toho, že nemovitá věc není řádně udržovaná, tak to není havárie, neboť méně vážné důsledky tohoto stavu se vyskytovali již před tím a bylo možné „havárii“ předejít. Havárie je, když se něco stane a bylo to neočekávané. Což není případ neudržované nemovité věci.
Poslední komentáře