Vodoměry na TUV

Zajímalo by mne, jakým způsobem se toto přezkušování provádí. Je to téma zajímající určitě hodně přispěvovatelů. Odpovězte podrobněji ti, kdo se vyznají v této problematice.

Vážení, sankce téměř žádné nejsou, ale:

• nebudeli některý uživatel jednotky souhlasit s vyúčtováním dle měřidel (vodoměrů) z důvodů, že nebylo provedeno metrologické ověřování (SV každých 6 let, TUV každé 4 roky), musíte uskutečnit nové vyúčtování s rozúčtováním spotřeby SV a TUV a ohřevu TUV dle počtu osob, tedy jako by vodoměry nebyly instalovány; uživatel jednotky na to má právo dle OZ 3 roky zpět,
• veškeré náklady s novým rozúčtováním hradí ten (člen výboru SVJ), který nesplnil zákonné požadavky na ověřování měřidel, tyto náklady nejsou v žádném případě náklady SVJ při správě.

Dohoda, byť všech uživatelů jednotek, nemůže nikdy být proti ustanovením zákonných předpisů.

Domnívám se, že předepsané lhůty platí pro fakturační vodoměry na patě objektu. Vodoměry umístněné v bytech nejsou fakturační. Jsou to jen poměrová měřidla sloužící k rozúčtování nákladů mezi jednotlivé uživatele.

S pozdravem Fanda

Vážení, základem právní úpravy je zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění několika dalších zákonů, které jej novelizují, prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu, zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a ta jeho prováděcí nařízení vlády, která se vztahují na měřidla. Zákon nerozlišuje fakturační a poměrová. Vodoměry jsou měřidla objemového průtoku kapalin.

Matějka

Ano zákon rozlišuje měřidla kalibrační, provozní,orientační a dle toho si provozovatel určuje lhůty kalibrace. Například u orientačních /dle mne poměrové vodoměry v bytech/ lhůta nemusí být určena. S pozdravem Fanda

Vážený, právní norma je závazná norma pro všechny. Provozovatel si nic neurčuje. Příslušný zákon má svoji prováděcí vyhlášku, tato vyhláška má závaznou přílohu s určením typu měřidla a doby pro ověření. Když nevěříte, dejte si dotaz na „Český metrologický institut“.

Pro informaci vkládám pouze výběr ze zákonných předpisů:

Základem právní úpravy je zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění několika dalších zákonů, které jej novelizují, prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu, zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a ta jeho prováděcí nařízení vlády, která se vztahují na měřidla.

Dle Zákona č.505/1990 Sb. se v §3 odstavci 3 uvádí:

(3) Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam

a) v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, nebo při určení výše náhrady škody, popř. jiné majetkové újmy,

345 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a 137/2002X), (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 3 a § 6 odst. 1 zákona:

§ 1 Schvalování typu měřidel

Schvalování typu podle § 6 odst. 1 zákona podléhají měřidla uvedená v příloze s výjimkou vah s neautomatickou činností, o kterých bylo vydáno prohlášení o shodě podle zvláštního právního předpisu.1)

§ 2
Povinné ověřování měřidel

Povinnému ověřování podle § 3 odst. 3 zákona podléhají měřidla uvedená v příloze, v níž je též stanovena doba platnosti ověření.

§ 3 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 263/2000 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2002.

doc. Ing. Grégr v. r. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu

výběr z přílohy

1.3.10 Měřidla protečeného množství vody

a) na studenou vodu 6 roků

b) na teplou vodu 4 roky

c) bubnové vodoměry 2 roky

d) objemové vodoměry 6 roků

Matějka

Vážený, ano právní norma je závazná norma pro všechny. O tom nediskutuji. Namítám jen proti striktnímu výkladu, že vodoměry v bytech podléhají tomuto zákonu. V případě, že by měli stejný status, jako elektroměry pro jednotlivé byt /fakturační měřidlo/ není o čem diskutovat. Vzhledem k tomu, že tomu tak není! Jedná se dle mne o přístroj sloužící k poměrovému rozúčtování nákladů na jednotlivé uživatele a tudíž je v pravomoci smluvního partnera vodáren a jeho dohody s jednotlivými VBJ, jak provede rozúčtování nákladů na dodávku vody. V případě, že se nedohodnou budou se muset, opřít o Vámi citované předpisy. Ale to je již Věc jiná.

P.S. Pochopitelně, že výklad o povinné výměně vodoměrů v bytech vyhovuje všem subjektům, kteří na výměně vodoměrů profitují.

S pozdravem Fanda

Vážený pane Fando, v §3, odstavci 3, písmeno a),zákona č.505/1990 Sb,se jasně praví:

„…, při poskytování služeb,…,“.

SVJ poskytuje služby spojené s užíváním jednotek (bytů) jednotlivým vlastníkům (uživatelům) a provádí rozúčtování těchto služeb.

Nevím, kam pořád uhýbáte. Zákon ani prováděcí vyhláška nezná pojem „fakturační, poměrový a pod., konstatuje "při poskytování služeb“. Dohoda všech proti zákoné normě je nepřípustná. Pokud nesouhlasíte se zákonem, můžete uplatnit námitky dle zákonného postupu i soudní cestou, do rozhodnutí soudu, respektive změny zákona, je původní znění stále platné.

Matějka

Vážený pane Matějko,

SVJ žádné služby neposkytuje, to není úkolem SVJ a dokonce by to bylo v rozporu se ZoVB. SVJ pouze rozúčtovává služby poskytované jednotlivými dodavateli na jednotlivé vlastníky. Mít kalibrované vodoměry je ale v zájmu SVJ, protože v případě problému je hodnota z nekalibrovaného vodoměru nepoužitelná.

Vážený pane, v souladu s §9a, odst.1, ZoVB, máte pravdu velmi úzkou, možná částečnou:

• provozovatelem výtahu a poskytovatelem této služby je kdo?; SVJ-tedy všichni vlastníci, servisní firma to není,
• dodavatel tepla končí v domovní předávací stanici; regulační zařízení a rozvody tepla, zařízení k ohřevu TUV a rozvody TUV je v matetku SVJ, tedy v majetku všech; kdo provádí přípravu TUV, její regulaci a rozvod je i poskytovatelem TUV = vodoměry pro TUV, to samé lze konstatovat u tepla,
• dodavatel elektřiny pro osvětlení společných prostor končí u hlavních pojistek na fasádě domu; na rozvodech v majetku SVJ, tedy všech vlastníků, má pouze fakturační elektroměr, SVJ a tedy všichni vlastníci zajišťují službu osvětlení společných prostor, do těchto nákladů zpravidla patří i výměna vypínačů, tlačítek, jističů, časovačů a světelných zdrojů.

Mohl bych pokračovat, např.společná ventilace apod. V případě, že SVJ, tedy všichni vlastníci některé jednotky pronajímají či pronajímají prostory ze společných částí, je SVJ také poskytovatelem služby.

Položte si otázku, v případě, že „služba osvětlení společných prostor“ nebude v pořádku, Vy si zde z důvodu tmy zlomíte velmi zle nohu s trvalými následky, budete požadovat náhradu odškodnění po dodavateli elektrické energie? Asi ne, bude to SVJ se všemi právními důsledky pro výbor a jednotlivé členy společenství.

Domnívám se, že někteří vlastníci a členové výborů spíše hledají cestu, jak některé nejednoznačné právní normy obejít. To se vždy časem vymstí.

Matějka

Ale to je nesmysl. Když chcete někomu něco poskytovat, děláte to na základě smlouvy. Mezi SVJ (tedy skupinou vlastníků) a jednotlivými členy SVJ už jen z logiky věci žádné smlouvy neexistují (uzavírali by totiž smlouvy sami se sebou). Co se týká nájemníků, tak ti SVJ vůbec nezajímají. To je věcí pronajímatele, tj. konkrétního člena SVJ a jeho nájemce. Jinak služby se zásadně poskytují pro celý dům, event. společné prostory. Teplo, voda, ele, jak správně uvádíte, se dodává pro celý dům. V domě je pak jednotliví členové SVJ v různé míře používají. Úkolem SVJ je zajistit tyto dodávky (jménem všech členů SVJ) a dále rozúčtovat jejich cenu opět na jednotlivé členy SVJ (v žádném případě ne na nájemníky).

„uzavírali by totiž smlouvy sami se sebou“

IMHO zde dochází k různým interpretacím, co je vlastně „SVJ“.

tj. rozlišujte a nezaměňujte

1. právnická osoba zřízená dle z. o vlastnictví bytů.
2. obecně skupina vlastníků jednotek

Vážený Anonymousi, jsou uzavírány smlouvy mezi SVJ a jednotlivými vlastníky. Co vám říká ustanovení ZoVB – §3, §9 odst.11., §9a, odst.1.,2 a 3. Pokusím se o rozbor.

§3 pdst.1. – „Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen „vlastník jednotky“) upravuje občanský zákoník. …“

§9, odst.11. – „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. …“

• SVJ jako právnická osoba (pověřená vlastníky jednotek) vykonává činnosti v rozsahu tohoto zákona, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám (vlastníkům jednotek) dle §9a, odst.1.

§9a, odst.1., písm.a) – „Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k

1. zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, …“

• SVJ jako právnická osoba tedy UZAVÍRÁ SMLOUVY s dodavateli či poskytovateli k zajištění dodávky vody, dodávky či výroby tepla a ohřevu TUV, servis a údržbu-provozní opravy k zajištění provozu výtahu, elektrické energie, provozu vzduchotechniky a klimatizace, úklid domu, úklid chodníku přináležícího k nemovitosti nacházející se na cizím pozemku (většinou obce), zajištění provozu zvláštních technických zařízení EPS, EZS, kamerový systém, atd. SVJ jako právnická osoba zajišťuje řádné a bezproblémové dodávky výše uvedené prostřednictvím „svých" rozvodných sítí (které má ve správě od jednotlivých vlastníků dle určení §4, odst.2., písn.c) k jednotlivým spotřebitelům – vlastníkům.
• SVJ jako právnická osobu je pověřena vlastníky udržovat „rozvodné sítě“ v domě v řádném provozuschopném stavu, provádět pravidelnou údržbu, předepsané revize, potřebné opravy či rekonstrukce v souladu s ustanoveními ZoVB a stanovami SVJ.
• Vlastníci na základě „Prohlášení…“ či „Stanovami SVJ“ či „usneseními shromáždění“ v souladu se ZoVB §9a, odst.1., písm.a) pověřili SVJ jako právnickou osobu k zajištění dodávky SLUŽEB. Vzniklé náklady rozúčtovává SVJ jako právnická osoba jednotlivým odběratelům–vlastníkům dle §9a, odst.2.

§9a, odst.2 – „Společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.“

• SVJ jako právnická osoba v souladu se ZoVB, Občanským zákoníkem a dalšími závaznými právními předpisy platnými v ČR, stanoví pro jednotlivé odběratele–vlastníky výši měsíční zálohy. Výše měsíčních záloh je stanovena v písemné podobě „předpis záloh“, což je smlouva mezi SVJ jako právnickou osobou a odběratelem-vlastníkem. Poskytnutím první splátky odběratelem–vlastníkem na účet SVJ jako právnické osoby či předáním v hotovosti pověřené osobě SVJ se má za uzavřenou smlouvu mezi SVJ jako právnickou osobou a odběratelem-vlastníkem. Účetně se jedná o „zálohový doklad“ vystavený SVJ jako právnickou osobou.
• SVJ jako právnická osoba v souladu se ZoVB, Občanským zákoníkem a dalšími závaznými právními předpisy platnými v ČR, stanoví pravidla způsobu rozúčtování vzniklých nákladů. Tyto náklady SVJ jako právnická osoba je povinna minimálně 1× ročně vyúčtovat odběratelům-vlastníkům, přeplatek vrátit odběratelům-vlastníkům a nedoplatek vymáhat po odběrateli-vlastníkovi. Vyúčtování má písemnou podobu. Účetně se jedná o „zúčtovací fakturu“ záloh poskytnutých jednotlivými odběrateli-vlastníky proti prokazatelně vynaloženým oprávněným nákladům SVJ jako právnické osoby, vystavenou SVJ jako právnickou osobou.

§9a, odst.3 – „Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství podle tohoto zákona.“

• SVJ jako právní subjekt na základě účetních dokladů „předpis záloh“ a „zúčtovací faktura“ vymáhá po odběrateli-vlastníkovi „dluhy“ soudní cestou. (SVJ jako právní subjekt mimo jiné vzniklo, aby v případě soudního vymáhání dluhu po povinném nebyli na straně žalujícího všichni vlastníci – např.150 členů.)

Matějka

Vážený, a co v případě:

• ohřev TUV zajišťuje SVJ,
• SVJ pronajímá prostory, které nejsou zapsány v KN (ordinace, obchody, restaurace, garáže).

Pozn.: Odborné právní či realitní firmy takto vložily Prohlášení vlastníka do KN – většinou transformace z původních velkých SBD. Týká se většinou jednoho podlaží – 1.NP. Ke změně takového prohlášení je nutný souhlas všech, dodatky ke všem smlouvám, dochází ke změně velikosti spoluvlastnického podílu.