úspora - smysl
Dlouhodobým sledováním a porovnáváním jsem zjistil, že naše SVJ šetří s porovnáním 4 let bez poměrových indikátorů a 4 let s poměrovými indikátory cca 46% spotřeby tepla… Cena tepla roste u nás ve městě průměrně o 10% ročně. Vyplatí se napráskat na panel polystyren – tak jak je v módě???? a Jaká je návratnost při výše uvedeném průměrném růstu cen tepla.
Nevadí mi pesimistická vyjádření, ale odmítám nepodložená tvrzení. Pokusím se krátce shrnout své zkušenosti z inovací našeho domu. Do výboru jsem přišel v situaci, kdy byl dům natolik zanedbaný, že nebyla jiná možnost, než postupovat podle toho, nakolik je možno opravu části domu odložit.
V úsporách tepla jsme začínali zavedením IRTN a regulačních ventilů. Výsledky jsem porovnával proti hodnotám stejného domu (96 bytů), který za námi „zaostával“ o tři roky. Měření tepla přineslo snížení asi 27% spotřeby, proti sousedům. Dalším opatřením byla výměna oken. Nová okna sníží tepelné ztráty asi o 40%. Jsou to ovšem ztráty přes okna a ne ztráty celkové, jak to mnozí interpretují. U nás porovnání ukázalo snížení pouze asi 8% celkových ztrát. Tyto úspory nebyly rozhodující, protože hlavním důvodem výměny byla náhrada oken, které již dosloužili. Posledním krokem k úsporám bylo zateplení celé budovy v rozsahu splňujícím podmínky pro udělení dotace „Zelená úsporám“. Dotace činila 57% nákladu(5 mil. Kč).
Tepelný audit vypracovaný pro tento projekt, stanovil snížení velikosti úniků prostupem o více než 60% původní hodnoty. Nezmiňoval se o velikosti ztrát větráním. Ty činily asi 30% celkových úniků a zateplením se podstatně nezmění. Pak vyjde pesimistický odhad tepelných úspor někde v oblasti 30 až 40 procent. Účinek se zatím nedá vyjádřit spolehlivým srovnáním, protože neproběhlo celé topné období.
Naše roční náklady na vytápění se pohybují kolem 1 mil. Kč. Úspora může být asi 350 tisíc Kč a prostá návratnost v našem „dotovaném“ případě asi 15 let, bez dotace 30 let. Při rostoucí ceně tepla, se skutečná návratnost podstatně sníží. Mnoho lidí si tento fakt neuvědomuje. Vyplývá to i z otázky, zda se to vyplatí při vysokém růstu cen. Čím větší růst cen, tím více se to vyplatí, protože nešetříme absolutní částku, ale určitý díl nákladu, jehož hodnota roste úměrně s rostoucí cenou tepla.
Podobně mylné jsou výhrady proti zateplení se zdůvodněním, že pokles spotřeby tepla způsobí zvýšení jeho ceny a budeme na tom stejně. Ano budeme na tom stejně nebo lépe, pokud budeme potřebu snižovat. Domy, které budou spotřebovávat stále stejně, budou za stejné množství tepla platit stále více a více. Ve svém okolí vidím, že je většina domů již zateplena. Jejich majitelé zřejmě již svůj omyl odhalili. FrantaF
Je prokazatelné, že největší úniky tepla jsou kolem oken a okny samotnými. Takže, výměna oken za vícekomorová, ať plastová, nebo jiná, zamezí cca 70% úniku tepla. Opláštění polystyrenem, je silně diskutabilní, co se týká tepelných úspor, tzv. revitalizace a to nemluvím o neprodyšnosti a jejich dopadech. Skutečnost je taková, že při sníženém odběru teplárenské společnosti v zájmu udržení zisku zvýší cenu. To nikdo nemůže popřít a vyvrátit, protože tyto skutečnosti se dají dohledat. A je jedno, jak to společnosti zdůvodňují. Je jednoduché si spočítat podle výše úvěru, nakolik bude zatížena každá bytová jednotka tímto úvěrem včetně úroků. Mám dojem, že se návratnosti nedočkáte, ani za předpokladu, že nejste starší 40 ti let. Samotné zateplení je jen velký boom, který stát podporuje z důvodu vyšší zaměstnanosti. Proto se o „efektivitě“ tohoto kroku na občana mnohokrát uvádějí zkreslené, dokonce i nepravdivé údaje.
A nejste vy nějaký lobista dodavatelů oken? Hodnota 70% úspory výměnou oken je zcestná, poznámka k tomu dýchání jakbysmet. Vždy bude záležet na konkrétním objektu, kdy byl postaven (tomu budou odpovídat tepelnětechnické vlastnosti konstrukce), jaký má poměr ploch jednotlivých typů konstrukcí, jak je ten objekt velký, jak jej nyní vlastníci užívají atd. Zhruba lze komplexní „standardní“ revitalizací objektů z 50–70 let ušetřit cca 50% nákladů na teplo, možná i více, u objektů z druhé pol. 80 a 90 let tak 30–35%. Je pravdou, že u novějších objektů je návratnost opravdu problematická, u starších objektů alespoň v předpokládané životnosti opatření. Myslím si, že ekonomická návratnost by neměla být jediným kriteriem. Jakou návratnost bude mít například eliminace plísní pro alergika, řekl bych hned první zimu.
Myslíte, že když by se nesnižovala spotřeba energie na vytápění, tak teplárny zdražovat nebudou?
Jinak státní moc zateplení v tuto chvíli nepodporuje, Panel pozastaven, zda se rozběhne v roce 2012 se neví (pokud je mi známo skoro určitě ne). Bursíkovo fiasko Zelená úsporám je kapitola sama pro sebe, atomu, že by byl obnoven příjem žádostí věří jen největší optimisté.
Psal jsem to tady již mnohokrát. Sledovat JEN návratnost je kravina.
Jakou návratnost má:
- nový výtah
- nová dlažba
- nové schránky
- nová společná anténa
- nové rozvody elektřiny
??
Nakonec čistě zateplení dělá v kompletní (tedy opravdu dobře provedené a neodfláknuté) revitalizaci domu stejně možná kolem 1/3 nákladů. A ty zbylé 2/3 jsou stejně „nenávratné“.
Předseda
Poslední komentáře