Ufoun
Justine zas si byl vedle jak ta jedle!!! Kdysi jsme tu řešili, zda je možné, aby za jedno období byly služby rozúčtovány na dva vlastníky. NENÍ a vychází to přímo ze zák. 67/2013 Sb. § 2. Poskytovatel služeb dle zák. 67/2013 § 2 odst. 1) písm. a) odst. 1. je společenství vlastníků podle zákona upravující bytové spoluvlastnictví. Podle § 1208 písm. d) o. z. shromáždění rozhoduje o výši ZS a SS. Příjemcem služeb je vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví viz § 2 odst. 1 písm. b) odst. 2. Bytové spoluvlastnictví řeší § 1158 až § 1222 o. z.. Je nutné se řídit § 1186. A tak to také uvedli ti hloupí soudci, jak se o nich vyjadřuješ a děláš rozbory jejich rozsudků, přitom neumíš přečíst ani celý zákon. NS sp. zn. 26 Cdo 774/2019, ze dne 28. 7. 2020 S účinnosti od 1. 7. 2020 byl § 1186 o. z. novelizován zákonem č. 163/2020 Sb., který kromě jednoznačnější formulace zákonného přechodu dluhů v odstavci 2 napříště stanovil, že na nabyvatele přecházejí nejen dluhy převodce na příspěvcích na správu domu a pozemku, ale i na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění. Stejně tě miluju, i za tvé hloupé odpovědi, naučily mě hledat a najít. Jak říkám, nad hlupákem se lehce vítězí.
- Ufoun: „Kdysi jsme tu řešili, zda je možné, aby za jedno období byly služby rozúčtovány na dva vlastníky. NENÍ a vychází to přímo ze zák. 67/2013 Sb. § 2.“
To není třeba řešit, popleto Ufoune. Samozřejmě, že JE TO MOŽNÉ. Dokonce je to povinné. A nejen na dva vlastníky, ale třebas i na tři nebo více vlastníků jednotky, pokud v průběhu jednoho zúčtovacího období vlastnili jednotku postupně. Objevuješ Ameriku? To už před Tebou dávno zvládl Kryštof Kolumbus.
Tvé odkazy na ustanovení občanského zákoníku jsou nepřípadné. Služby se řídí podle speciálního zákona 2013/67. Lex specialis derogat legi generali.
Stejně tak je nesmyslný Tvůj odkaz na ustanovení 2012/89/§1186. Ten dopadá pouze na přechod dluhů v případě, kdy ke dni převodu jednotky existují dluhy převodce, a tyto dluhy jsou vyčísleny v potvrzení vystaveném právnickou osobou SVJ (případně je prokázáno, že nabyvatel o těchto dluzích věděl).
Všichni ovšem víme, že výše nedoplatku či přeplatku z vyúčtování služeb je známa a vyčíslena zpravidla až 4 měsíce po skončení zúčtovacího období. Do té doby neexistuje dluh příjemce služeb. Naopak existuje pohledávka příjemce služeb vůči poskytovateli, vzniklá z hrazení záloh na služby v průběhu zúčtovacího období.
Naprosto zbytečný je Tvůj odkaz na judikát NS 26 Cdo 774/2019, ze dne 28.07.2020. Šlo o změnu v osobě vlastníka jednotky v průběhu zúčtovacího období – a samozřejmě SVJ vystavilo dvě samostatná vyúčtování: jedno převodci, druhé nabyvateli jednotky. Rozhodným dnem pro účinnost změny v osobě příjemce služeb měl být den podání žádosti o vklad práva do katastru.
Ufoune, nechápeš co čteš a nerozumíš tomu co píšeš. A prosím drž se tématu. (Tématem této diskuse je Tvé nesprávné úvodní tvrzení, že údajně není možné, aby za jedno období byly služby rozúčtovány na dva vlastníky.)
Justitianus
https://www.sprava-nemovitosti-praha.eu/…na_vlastnika Pomohla Vám naše odpověď? Pokud nikoliv, klidně nás kontaktujte, rádi Vám pomůžeme!
Justine tak je kontaktuj a ptej se, když nerozumíš §, co tam uvádějí :-))))
- „Justine tak je kontaktuj a ptej se, když nerozumíš §, co tam uvádějí …“
Tak v první řadě – nesprávný a nepřípadný je v tom textu odkaz na ustanovení § 1106 a § 1107. Ty se totiž týkají závad váznoucích na věci. Dluhy vlastníka jednotky na službách a na zálohách na služby však nepatří mezi závady váznoucí na věci. K tomu cituji judikáty a další texty:
| V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo
557/2019, je podán výklad ustanovení § 1186 o. z. ve znění účinném do
30. 6. 2020, upravující zákonný přechod dluhů vlastníka jednotky
(bytové spoluvlastnictví) na příspěvcích spojených se správou domu a
pozemku při převodu jednotky, který ač je v praxi často aplikován, nebyl
vykládán jednotně. Výkladem tohoto ustanovení Nejvyšší soud dospěl
k závěru, že nejde o jinou závadu váznoucí na věci ve smyslu §
1107 o. z., ale o osobní dluh bývalého vlastníka jednotky.
Ustanovení § 1186 odst. 2 o. z. upravuje zákonný přechod dluhu
v případě převodu jednotky (změnu v osobě dlužníka), výše dluhů,
které na nabyvatele mají přejít, musí být doložena písemným potvrzením
osoby odpovědné za správu domu a pozemku. Na toto rozhodnutí bylo navázáno
rozsu7adkem ze dne 28. 7. 2020 sp. zn. 26 Cdo 774/2019. Ročenka Nejvyššího soudu 2020 |
| Judikatura Nejvyššího soudu posuzující stav před 1. 1. 2014
dovozovala, že dluh převodce jednotky spočívající v nezaplacených
platbách (zálohách) na správu domu a pozemku, splatných v době, kdy byl
vlastníkem jednotky, nepřechází na nabyvatele jednotky (srov. rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2010, sp. zn. 22 Cdo 242/2009). V témže
rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že vztah mezi společenstvím
vlastníků jednotek a vlastníkem jednotky, týkající se plateb na správu
domu a pozemku a úhrad za služby spojené s užíváním jednotky, je vztahem
závazkovým (obligačním), přičemž tento názor je platný i v poměrech
současné právní úpravy o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5789/2017). Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 774/2019 |
| Odvolací soud [Krajský soud v Plzni ze dne 2. října 2018, č. j.
64 Co 229/2018–171] dospěl k závěru, že dluh vlastníka jednotky na
příspěvcích na správu domu a pozemku nelze považovat za závadu váznoucí
na věci ve smyslu ustanovení § 1107 o. z., neboť žalobcem uplatněná
pohledávka není věcným právem ani jinou závadou váznoucí na
věci, ale jde o osobní závazek vlastníka jednotky ke správci domu, který
existuje samostatně, od věci odděleně. (…) Podle § 1107 odst.
1 o. z. kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na
věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá,
měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo
stanoví-li tak zákon. Podle odst. 2 závady, které nepřejdou, zanikají.
(…) Komentářová literatura rovněž uvádí, že přechod závad se
týká pouze závad vysloveně lpějících na věci. Naopak čistě
osobní závazky zcizitele (např. dluh na úvěr na koupi věci) mají
odlišnou povahu a při převodu věci nepřecházejí [srov. Spáčil, J. a
kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – 1474), Komentář.
1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 357 – 358; Švestka, J., Dvořák,
J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. Praha:
Wolters Kluwer, a. s., 2014, dostupné v systému ASPI]. Z tohoto názoru
vychází i dovolací soud. Dluhy převodce jednotky související se
správou domu a pozemku nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu §
1107 o. z., jde o osobní dluh (bývalého) vlastníka jednotky, který
existuje samostatně (odděleně od věci). Jako závada se ani
nechová např. nezaniká, jestliže by nepřešel spolu s vlastnickým právem
k jednotce (srov. § 1107 odst. 2 o. z.), a nepřechází v případě
přechodu vlastnického práva (srov. § 1108 o. z.). Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 557/2019 http://kraken.slv.cz/26Cdo557/2019 |
| V nedávné době byl zveřejněn rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.
zn. 26 Cdo 557/2019, ze dne 27. 7. 2020, který jednoznačně potvrdil, že
v případě nedobrovolné dražby nedochází k přechodu dluhů
souvisejících se správou domu a pozemku na nabyvatele jednotky; K přechodu
dluhů nedochází ani na základě ustanovení § 1107 občanského
zákoníku, který zní: „Kdo nabude vlastnické právo, přejímá
také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu;
jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit…“.
Nicméně Nejvyšší soud ČR ve výše uvedeném rozhodnutí k tomu vyslovil,
že „Dluhy převodce jednotky související se správou domu a pozemku
nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z., jde
o osobní dluh (bývalého) vlastníka jednotky, který existuje samostatně
(odděleně od věci).“ https://www.eurodrazby.cz/…l-clanku.jsp?… |
Justitianus
https://www.profipravo.cz/index.php…
Tady nemusíš číst celý rozsudek, stačí když si přečteš poslední odstavec tučného a přestaneš lhát a konečně řekneš MÝLIL JSEM SE :-)
Ufoune, zase se snažíš psát o záležitostech kterým nerozumíš a které se netýkají této diskuse. Budeš mazána.
Rozsudek NS 26 Cdo 774/2019 vůbec neřešil otázku zda každý vlastník jednotky má právo na doručení vlastního vyúčtování služeb. Samozřejmě, že takové právo má jak převodce, tak i nabyvatel jednotky. Tato zákonná povinnost poskytovatele služeb musí být splněna do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období (2013/67/§7/1). Neexistuje žádná výjimka z této zákonné povinnosti.
Obsah sporu se týkal pouze dluhů příjemce služeb (žalovaná strana) za dobu kdy vlastnila jednotku. Žaloba byla podána dne 13.11.2015 a týkala se (zpětně) dluhů žalované, vzniklých do dne 30.10.2015. Jednotku pak žalovaná prodala s účinky ke dni 26.11.2015. O jejích starých dluzích se zde ovšem vůbec nebavíme. Jejich vymáhání nemělo naprosto žádnou souvislost se skutečností, že oběma příjemcům muselo SVJ vystavit samostatná vyúčtování služeb do dne 30.04.2016.
Jen poznamenám, že žalobkyně jako převodce měla nárok na doručení vyúčtování služeb, které odebírala v období od 01.01.2015 do 25.11.2015. Nabyvatel jednotky měl nárok na doručení vyúčtování služeb, které odebíral ode dne 26.11.2015 do konce zúčtovacího období, tedy do dne 31.12.2015. Šlo o dva nároky dvou různýuch osob, proto dvě vyúčtování. Tyto nároky však nebyly předmětem sporu a Nejvyšší soud se jimi v 26 Cdo 774/2019 vůbec nezabýval.
Justitianus
Nedávej rozsudky z doby kamenné, od r. 2020 byl novelizován § 1186 o. z. a o tom je řeč. Pak ještě o zák. 67/2013 Sb., který si tady správně komentoval. Já myslela, že sedíš na WC se svou zbytnělou prostatou a ty místo toho píšeš dlouhé nesmysly, určitě sis při tom pustil do kalhot.
Jsou ne jenom v talárech, jsou taky tady, na tomto portálu. Hlupák se vyznačuje tím, že škodí ne jenom okolí, ale taky sám sobě.
Poslední komentáře