SVJ odpovídá za škodu při své činosti
Vícekrát jsem zde psal, že člen výboru neodpovídá za škodu, kterou způsobil při činnosti společenství. Za takovou škodu odpovídá samo SVJ – právnická osoba. Viz zákon č. 40/1964 Občanský zákoník, § 420 odst. 2. Tato skutečnost má závažné právní důsledky:
- Náhradu škody nemůže člen SVJ vymáhat na konkrétním členovi statutárního orgánu SVJ. Může jedině vymáhat na SVJ. Na úhradě škody způsobené SVJ se pak budou podílet všichni vlastníci podle spoluvlastnického podílu.
- Náhradu škody na členovi výboru může SVJ úspěšně vymáhat pouze tehdy, má-li s ním uzavřenu soukromoprávní smlouvu o výkonu funkce, která mu stanoví odpovědnost za způsobenou škodu. Obdobně to samozřejmě platí u pověřeného vlastníka. Můj názor potvrzuje čerstvý rozsudek NS ze dne 30. 1. 2013:
| „Zda škoda byla způsobena ve smyslu ustanovení § 420 odst.
2 obč. zák. při činnosti právnické nebo fyzické osoby, závisí vždy na
posouzení všech okolností konkrétního případu. Odpovědnost podle ustanovení § 420 odst. 2 obč. zák. je dána na straně právnické osoby (…) v těch případech, kdy škůdce je vůči ní v takovém právním vztahu, že je na místě stanovení této odpovědnosti místo samotného škůdce, který způsobil škodu při její činnosti, k níž byl použit. Půjde tu o jakoukoli takovou činnost, která spadá do působnosti právnické osoby z hlediska věcného, místního a časového; může tedy jít o činnost zaměstnanců či členů právnické osoby, přičemž nerozhoduje, mají-li tito pracovníci (členové) postavení orgánů, resp. statutárních orgánů či nikoliv, dále osob, které vykonávaly činnost pro právnickou osobu mimo pracovní poměr, osob vykonávajících činnost na základě jiného smluvního vztahu, o činnost učňů apod. Jde tu o vnitřní, účelový vztah k činnosti právnické (fyzické) osoby, která tuto činnost vyvíjí, a nikoli o činnost, kterou by jednající osoba sledovala svůj osobní zájem. Jen v případě, že konání osoby, která škodu způsobila, nelze považovat za činnost právnické (fyzické) osoby, k níž byla konající osoba použita, šlo by o vybočení z této činnosti (o tzv. exces), a v takovém případě by pak byla dána přímá odpovědnost této osoby.“ (podle rozsudku Nejvyššího soudu 23 Cdo 1120/2012) |
Otázka odpovědnosti je tedy jasná a nečiní žádné potíže ani v rozhodování soudů. Stává se ovšem, že výbor odmítá odpovědnost SVJ za tyto škody, vymlouvá se buď na správní firmu, která zajistila objednávku, nebo posílá vlastníka aby náhradu vymáhal přímo na zhotoviteli prací. Takový postoj je protiprávní.
Vlastník jednotky vždy uplatňuje náhradu škody vůči tomu, škodu způsobil při své činnosti. Touto osobou je pro vlastníka jednotky SVJ jako správce společných částí domu. Je bezvýznamné, že společenství si smluvně zajistilo provádění prací prostřednictvím jiných osob.
lake
Z části citace z rozsudku
„Jen v případě, že konání osoby, která škodu způsobila, nelze považovat za činnost právnické (fyzické) osoby, k níž byla konající osoba použita, šlo by o vybočení z této činnosti (o tzv. exces), a v takovém případě by pak byla dána přímá odpovědnost této osoby.“
vyplývá přece jen v určitých případech odpovědnost za způsobenou škodu. Jen by to chtělo ještě ujasnit, co vše lze za takový exces považovat.
Rozsudek se týkal odpovědnosti za škodu způsobenou v opilosti při řízení firemního auta… Nicméně rád bych se fóra zeptal, zda víte o nějakém konkrétním příkladu, kdy by výbor SVJ nebo SVJ samo (nevím jakou formou) způsobili komukoliv jakoukoliv reálně vymahatelnou škodu. Podle mně pořád platí tvrzení v příspěvku lake ze 20.3.2013 ve 13:27 v tomto vlákně – http://www.portalsvj.cz/…jme-existuje. Tedy že statutár SVJ reálně žádnou takto vymahatelnou škodu způsobit nemůže.
Poslední komentáře