SVJ(2000) se stále řídí podle ZoVB
Spoluvlastnické vztahy, vzniklé podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, se nepřizpůsobují nové právní úpravě NOZ. Proto také platí, že právnická osoba společenství vlastníků jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb. (dále jen SVJ(2000)) nemá zákonnou povinnost ani změnit svůj název, ani změnit své stanovy v částech, týkajících se vztahů mezi ní a vlastníky jednotek.
Rád si přečtu opačné zdůvodnění, ale dosud žádný z publikujících právníků nebyl schopen takové právně podložené zdůvodnění poskytnout. V této věci se ukázkově mýlil i profesor Karel Eliáš, viz Právník č. 1/2013, str. 37 až 49. Na jeho omyl jsem upozonil už v roce 2013: http://www.portalsvj.cz/…t-prof-elias. Při tom NOZ přímo obsahuje to, co zde už druhým rokem tvrdím.
| 89/2012 Sb. § 3029 (1) Dovolávají-li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo jim odpovídající ustanovení tohoto zákona. (2) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva. |
Takovým právním předpisem, upravujícím zvláštní soukromá práva podle § 3029 NOZ, je nepochybně zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. Citovaná část § 3029 NOZ zavádí tedy výjimku, dopadající (m.j.) na celou právní úpravu vlastnictví bytů podle zákona č. 72/1994 Sb.. Ustanovení tohoto (zrušeného) zákona tedy i nadále dopadá na právní poměry mezi vlastníky jednotek(1994) a na právní vztahy mezi právnickou osobou SVJ(2000) a vlastníky jednotek jako členy této právnické osoby. Nadále tedy platí prohlášení vlastníka budovy i obsah stanov SVJ(2000). I nadále má právnická osoba SVJ pouze tu právní způsobilost, kterou jí určil zákon č.72/1994 Sb..
Zrušení právního předpisu mu neodnímá účinnost vůči dotčeným osobám. Tato skutečnost je uvedena v § 3028 NOZ, který je v také formulován jako přechodové ustanovení:
| 89/2012 Sb. § 3028 (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. |
Není žádných pochyb o tom, že oněmi „dosavadními právními předpisy“ jsou právě zákon č. 72/1994 Sb. a nařízení vlády, upravující vzorové stanovy této právnické osoby. Jde nepochybně o „dosavadní právní předpisy“ i nadále po jejich (neuváženém) zrušení.
Že mám pravdu ohledně SVJ(2000) dokládá i znění důvodové zprávy k novému Občanskému zákoníku. K otázce retroaktivity důvodová zpráva jednoznačně objasňuje, že zákonodárce dává přednost právní jistotě účastníků právních vztahů; cituji:
| „Naproti tomu jiné právní poměry než osobní, rodinné a
věcněprávní – tedy především obligační založené smlouvami – se
mají podle třetího odstavce spravovat dosavadními předpisy až do
svého zániku. Přejímá se tu myšlenka § 763 odst. 1 platného obchodního zákoníku a respektuje se hledisko právní jistoty smluvních stran, které smlouvu uzavřely za určitých podmínek a v určitém právním prostředí a nemohly předpokládat, že dojde ke změně zákonné úpravy, popřípadě kdy k ní dojde.“ Eliáš, K. a kol.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012 |
Připomenu, že stanovy právnické osoby SVJ(2000) jsou podle konstantního právního výkladu smlouvou sui generis. Dobrovolná změna obsahu stanov je možná, ostatně v § 3028 odst. 3 je to výslovně uvedeno: „To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.“ Z uvedeného citátu je zjevné, že zákonodárce dává přednost ujednání stran smlouvy. Je tedy vyloučeno konstruovat neexistující zákonnou povinnost řídit se od 1.1.2014 novou (odlišnou) právní úpravou bytového spoluvlastnictví.
Totéž viz v důvodové zprávě, cituji: „Vzhledem ke kogentní povaze přechodných ustanovení se navrhuje výslovně stanovit, že zákonná konstrukce nebrání odchylnému ujednání stran a jejich dohodě o novaci, jíž se smlouva přizpůsobí novému právnímu režimu.“ I zde tedy zákonodárce výslovně zmiňuje dohodu, která by musela předcházet změně stanov a tím i změně právních poměrů mezi vlastníky jednotek.
Připomínám, že pouhé zrušení zákona bez zavedení odpovídajícího přechodového ustanovení v nové právní úpravě nemá vliv na obsah věcných práv mezi dotčenými osobami. K tomu viz jednoznačně formulovaný § 3063 NOZ:
| 89/2012 Sb. § 3063 Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., (…) vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů. |
Jestliže to ze zákona platí pro věcná práva podle zákona č.72/1994
Sb. PO účinnosti NOZ, totéž musí tím spíše platit i pro věcná práva
nabytá PŘED účinností NOZ. A s nabytím vlastnického práva podle
zákona č.72/1994 Sb. nabývá osoba vždy také veškerá práva a povinnosti
s tím spojené, a to v tom rozsahu a obsahu, který definuje dosavadní
právní úprava.
----------------------------------------------------------------------
Závěr:
SVJ(2000) je právnická osoba, která není v NOZ výslovně zmíněna a tedy není tímto zákonem upravena ve smyslu § 3041 NOZ. Řídí se tedy i nadále dosavadní právní úpravou a svými stanovami. Pokus tvrdit opak je směšný: SVJ(2000) není upravena novým občanským zákoníkem, což každý ví: NOZ se o těchto právnických osobách nezmiňuje ani jedním slovem v žádném ze svých 3081 ustanovení.
Přechodová ustanovení obsažená v NOZ vylučují automatickou účinnost části NOZ o bytovém spoluvlastnictví na právní vztahy bytových vlastníků podle zákona č. 72/1994 Sb. Právní povaha a vnitřní právní poměry pětapadesáti tisíc právnických osob SVJ(2000), které vznikly podle dosavadních právních předpisů, zůstávají nezměněny a nadále se řídí těmi právními předpisy, podle nichž vznikly.
Jedinou nepochybnou povinností, která plyne z NOZ pro stávající SVJ(2000), je nutnost přizpůsobit se ustanovením § 118 až § 209 NOZ o právnických osobách a povinnost upravit zápisy ve veřejném seznamu (rejstříku) tak, aby byly v souladu se zákonem č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících.
lake
Všichni víme, že prostě v současné době budou existovat SVJ, které se dají rozdělit do následující kategorií:
- SVJ, která vznikla či vzniknou po 1.1.2014 – řídí se kompletně dle NOZ.
- SVJ, která vznikla před tímto datem dle ZoVB, která se rozhodnou kompletně podřídit NOZ a podniknou k tomu veškeré kroky – toto kompletní podřízení bude uvedeno v nových stanovách, aby tato dohoda všech vlastníků byla patrná a zřejmá.
- SVJ, která vznikla před datem 1.1.2014 dle ZoVB, která se rozhodnou převzít jen některá ustanovení NOZ a přijmou nové stanovy, ve kterých je nutné uvést, které záležitosti se stále řídí dle zrušeného ZoVB, protože se vlastníci nedohodli (ať už z jakéhokoliv důvodu), že se v těchto částech nebudou podřizovat NOZ. Nepodřídit se v nových stanovách ustanovení NOZ je však možné pouze v těch částech nových stanov, u kterých by podřízení se NOZ znamenalo zásah do práv vlastníků, který nebyl předem odsouhlasen dohodou všech vlastníků.
Zákonodárce tím, že ponechal možnost se řídit i dle zrušeného ZoVB dodržel pouze to, že nezasahuje do již vzniklých právních vztahů a nechává tedy na dobrovolnosti a dohodě vlastníků, jakým způsobem a v jakém rozsahu se přizpůsobí NOZ.
To však nic nemění na tom, že daná právnická osoba vzniklá před 1.1.2014 má na 99,9% stanovy, které v některých částech odporuje těm ustanovením NOZ, která automaticky nastoupila namísto ustanovení stanov. Tudíž se na ně vztahuje povinnost mít „nové stanovy“, kde však náležitosti jako název se bude řídit dle NOZ, protože se nejedná o „změnu dokumentu“, ale vždy a pouze o „nový dokument“.
Pane Korky,
nejde o „stále stejné právní/právnické osoby“. SVJ(2000) má ze zákona odlišnou právní osobnost (právní subjektivitu) ve srovnání se SVJ(2012). Pouhá shodnost v názvu neznamená v žádném případě shodnost právní. Nicméně s Vaším rozdělením SVJ na skupiny lze obecně souhlasit.
Naprosto souhlasím i s tím, že členové SVJ(2000) si mohou měnit stanovy v rámci dosavadní právní úpravy ZoVB většinovým hlasováním (zpravidla podle § 11 odst. 4 ZoVB). To podle mého názoru platí i pro uložení nových členských povinností. Avšak zásah do samé podstaty jejich vlastnictví nad rámec daný ZoVB by měl vždy být odsouhlasen všemi, kterým se obsah těchto práv a povinností mění.
Je tedy třeba rozlišit kdy jde pouze o změnu běžné „členské“ povinnosti a kdy by se již jednalo o zásah do vlastnických vztahů.
Nesouhlasím ovšem s tvrzením, že ve stanovách „… je nutné uvést, které záležitosti se stále řídí dle zrušeného ZoVB“. Rozumí se samo sebou, že právnická osoba vzniklá podle ZoVB se stále řídí dosavadní právní úpravou (§ 3028 NOZ), což platí i pro právní vztahy mezi právnickou osobou a jejím členem. Takže tuto triviální skutečnost není nutno ve stanovách nijak zdůrazňovat. Platí prostě obsah stanov, které mají ostatně podle NOZ přednost před ustanoveními zákona (viz § 1 NOZ).
Dále nelze souhlasit s Vaším tvrzením: „Nepodřídit se v nových stanovách ustanovení NOZ je však možné pouze v těch částech nových stanov, u kterých by podřízení se NOZ znamenalo zásah do práv vlastníků, který nebyl předem odsouhlasen dohodou všech vlastníků.“
To ovšem obracíte právo naruby. Pohybujeme se v oblasti soukromého
práva: osoby (fyzické i právnické) mohou činit vše, není-li to zákonem
výslovně zakázáno. Mohou se tedy nepodřídit NOZ i v jiných
záležitostech, než jsou ty, které uvádíte (viz § 3029 NOZ). Měli bychom
to tvrzení formulovat jinak – přesně opačně: Nepodřídit se
v nových stanovách ustanovení NOZ je možné vždy, kromě těch případů,
kdy zákon výslovně ukládá povinnost podřídit se. K tomu opět
odkazuji na klíčový § 1 NOZ.
------------------------------------------------------------------
Takových případů „povinného podřízení“ není mnoho. Vámi zmíněná „ustanovení NOZ, která automaticky nastoupila namísto ustanovení stanov“ určitě NEJSOU obsažena v části NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Soudím, že minimální automatické (či ze zákona povinné) podřízení se nové právní úpravě je pro SVJ(2000) omezeno; uvádím k tomu tyto okruhy právních skutečností:
- SVJ se podřídí obecným ustanovením NOZ o právnických osobách (§ 118 až § 209).
- Formulace ve stanovách o jednání jménem právnické osoby se změní na „jednání za právnickou osobu“ (nutné vzhledem ke znění § 120 odst. 2 NOZ).
- SVJ doplní do stanov i do rejstříku adresu sídla (povinnost vzhledem ke znění § 120 odst. 1 NOZ).
- SVJ doplní do stanov jednoznačným způsobem určený počet členů statutárního orgánu (ke splnění povinnosti uložené zákonem č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících).
- SVJ doplní do stanov jednoznačným způsobem určený počet členů dalších orgánů, pokud je podle stanov zřizuje (ke splnění povinnosti uložené zákonem č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících).
- Části stanov, které jsou neurčité či nesrozumitelné, by SVJ mělo ve vlastním zájmu přepracovat – už jen proto, že neurčité a nesrozumitelné části stanov jsou vzájemně nevymahatelné.
- SVJ bude dodržovat obecný § 1414, který zapovídá správci cizího majetku, aby smísil vlastní majetek s majetkem pod svou správou. To má zásadní dopady na účetnictví právnické osoby. Ovšem zda tomu musí SVJ přizpůsobit stanovy nelze paušálně určit.
- SVJ je povinno při údržbě, opravě nebo úpravě společných částí domu postupovat vždy podle §¨2586 a následujících NOZ (Dílo, smlouva o dílo). Ovšem zda tomu musí SVJ přizpůsobit stanovy nelze paušálně určit.
Seznam nejspíše není úplný. Mimo jiné proto,že ani právní teoretici se nedovedou shodnout o tom které povinnosti uvedené v NOZ je třeba brát jako kogentní (bez možnosti odchýlit se).
lake
Ad1 – osobně jsem nenašel jedinou významnou část, ve které by se u daných SVJ různila právní subjektivita. Můžete mi to trochu rozvést, jak to chápete Vy? Děkuji.
Chápu vývoj SVJ stejně jako u akciových společností, kde byla zakladatelská smlouva a založení nahrazena jinými ustanoveními a stanovami. A také nerozlišujeme AS(2000) či AS (2012).
Ad2 a 3 – přesně tak. V tom se naprosto shodujeme.
Ad4 – já bych v tomto případě na tom trval, protože velká část toho, co si mohou SVJ ponechat ze ZoVB, řeší účel i práva a povinnosti vlastníků, kde Stanovy musí obsahovat články čím se dané věci řídí, jako příklad třeba toto:
Vlastnické právo k jednotkám ve shora uvedeném domě s byty nabyli všichni vlastníci podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravovaly některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňovaly se některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), tento zákon také vymezuje pojmy byt a nebytový prostor.
Ad5 a 6 – tam jsme se trochu nepochopili, šlo mi o to, že třeba nelze aplikovat na SVJ(2000) § 1161 tím, že se odhlasují pouze nové stanovy, protože tím může dojít ke změně vlastnického podílu a tím poškození práva vlastníka bytové jednotky.
Pod čarou:
Nesouhlasím s Vaším výkladem o „doplnění“. Vždy se jedná o NOVÉ STANOVY a tedy nový dokument. Nový dokument formálně musí obsahovat ty náležitosti, které upravuje NOZ, čímž se dostáváme k tomu, že obsahem stanov je definice názvu právnické osoby.
Toto by se určitě mohlo brát jako ustanovení kogentní, protože žádným způsobem nezasahuje do práv vlastníků či právnické osoby.
Je pravda, že ve spoustě věcí si člověk musí udělat sám názor a mít otevřeno několik textů, komentářů, paragrafového znění, článků a občas jsou názory opravdu velmi rozporné.
Což je ovšem vidět i v diskuzích mezi námi :-)
Pane Korky,
považuji za přepjatý formalismus tvrzení, že změna jednoho či několika ustanovení stanov by měla být označována za „nové stanovy“. Není tomu tak. V pozvánce bude uvedeno, že na programu je hlasování o změně článku VI/3 stanov, vlastníci obdrží jako materiál pouze nové znění článku VI/3, diskutovat a hlasovat se bude pouze o článku VI/3. Určitě se nebudou na shromáždění schvalovat celé nové stanovy. Říká se tomu novelizace a při změnách zákonů je to naprosto běžný postup.
Jiná věc je, že po shromáždění jsou členové statutárního orgánu
povinni vytvořit konsolidované znění stanov a vložit tento
dokument do sbírky listin rejstříkového soudu. Konsolidované znění je
aktuální znění předpisu k určitému datu, po zapracování všech novel
od počátku účinnosti. Členové výboru ty nové stanovy vytvoří
v textovém procesoru pomocí kláves Ctrl-C a Ctrl-V. O tom však netřeba
hlasovat.
------------------------------------------------------------------
Napsal jste o změně stanov: „Nový dokument formálně musí obsahovat ty náležitosti, které upravuje NOZ, čímž se dostáváme k tomu, že obsahem stanov je definice názvu právnické osoby.“
Změním formulaci, aby to bylo v plném spuladu s právem: Nový dokument musí obsahovat ty náležitosti, které upravuje NOZ v § 118 až § 209 (díl 3, Právnické osoby). Viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p118. Nevím však, proč se v této souvislosti zmiňujete o názvu. Svůj název má každé SVJ: SVJ(2000) má povinně název v souladu se ZoVB; SVJ(2012) má povinně název v souladu s NOZ. V samotném NOZ upravuje obecně název právnické osoby § 132 až § 135.
Ale neznám žádný celostátně platný právní předpis, který by vyžadoval změnu názvu právnické osoby u SVJ(2000),které má svůj název souladný s dosavadní právní úpravou.
lake
Tím, co píšete, že se bude hlasovat pouze o změně některých článků, měníte význam a obsah vašeho celého příspěvku. Samozřejmě, že je možný postup, který je zcela legitimní, o kterém píšete. Můj předpoklad je takový, že se vlastníkům před shromážděním doručí návrh kompletního znění stanov, o kterém se bude hlasovat.
Formální náležitosti stanov SVJ upravuje NOZ a není v něm uvedeno, že tyto formální náležitosti musí splňovat pouze stanovy SVJ, která vznikla po 1.1.2014.
Tvrdím tedy, že namísto §9 odst. 14 ZoVB, nastoupil §1200 odst. 2 NOZ. Tento odstavec je sám o sobě formální (či formalistický) a svou povahou kogentní.
Takže je nutné postupovat (bez ohledu, zda se hlasuje pouze o jednotlivých částech stanov či o návrhu stanov) dle § 3042 NOZ a změnit též název právnické osoby. Stejně tak, museli postupovat akciové společnosti, u kterých se zakladatelská smlouva měnila na stanovy.
Nedomnívám se, že lze obhájit, že je odst. 14 § 9 ZoVB použitelný i po 1.1.2014.
- SVJ je stále SVJ, ať už vzniklo v roce 2014, 2013, 2012 (či v době kamenné), stejně jako akciová společnost.
- Je samozřejmostí, že se základní části fungování a vnitřního uspořádání nemění účinností NOZ, ale dohodou vlastníků.
- Co se týká změny jména právnické osoby, musím v tomto směru s Vámi nesouhlasit, protože toto není poměr uvnitř, nýbrž to má vliv i na třetí osoby. Navíc dobrovolně SVJ přizpůsobuje stanovy NOZ, tudíž změní i název, protože zde není jediný důvod, proč by tomu tak nemělo být. Nehledě na to, že se k tomu dá přihlížet, že se jedná již o název zavádějící, takže by i soud mohl rozhodnout o tom, že si SVJ, které název nezměnilo, má název změnit, aby odpovídalo právní úpravě stávající.
- Při této dobrovolné změně stanov je tedy nutné přihlížet k tomu, kdy by zavedení odpovídajícího § NOZ do stanov bylo zásahem do práv a kdy nikoliv. Změna názvu rozhodně není zásahem do práv, ať už jednotlivých vlastníků či právnické osoby SVJ.
Pane Lake,
čistě pro zajímavost, můžete toto Vaše tvrzení popdpořit i odvoláním se na nějaké vztahující se judikáty?
Pane Nad, vím o jednom judikátu Nejvyššího soudu. Cituji:
| "V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne, že
i když zákon č. 72/1994 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen (§
3080 bod 60. o. z.), stejně jako z. č. 40/1964 Sb. (§ 3080 bod 1. o. z.)
a bytové spoluvlastnictví je upraveno v o. z. (§ 1158 – § 1222),
právní poměry vzniklé před účinností o. z., tj. před 1. 1. 2014, se
řídí dosavadními právními předpisy (§ 3028 odst. 1, 3 o. z.).
" Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 3100/2013, ze dne 16.1.2014 http://kraken.slv.cz/26Cdo3100/2013 |
Neshledávám na tom nic, co bychom všichni už tři roky nevěděli: právní poměry upravující bytové vlastnictví se i nadále řídí podle dosavadní právní úpravy, viz § 3028, § 3029 a § 3063 NOZ. Bytové spoluvlastnictví se od 1.1.2014 samozřejmě řídí podle NOZ, ale o tom se zde nebavíme.
lake
P.S.
Bohužel, celý ten spor a jeho průběh je ukázkou bídného stavu české
justice a naprosté neschopnosti soudců aplikovat jednoduché právo. Zjevná
je zmatenost žalobce, advokátů i soudců. Svorně a od samého počátku
všichni tvrdili ten nesmysl, že dodávka služby údajně spadá pod správu
domu podle § 9 ZoVB, a řídí se podle § 15 ZoVB. Tak tomu samozřejmě
není. Od počátku šlo o dvoustranný vztah mezi poskytovatelem služby a
příjemcem služby, který bylo třeba posoudit podle ustanovení § 371 ObčZ
o bezdůvodném obohacení. Navíc příjemce služby ani nebyl vlastníkem
jednotky v domě …
Pan lake zase lakuje.
Celý judikát NS se týká případu, který se udál před platností NOZ. Je samozřejmé, že NS upozorňuje, že je relevantní jen právní úprava tehdy účinná a je nevýznamné, že s účinností od 1.1.2014 byly právní předpisy zrušeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pokud se chce pan lake ohánět judíkáty, které potvrzují jeho výklady, tak ať cituje judikáty vztajující se na případy, které se udály po účinnosti NOZ tj. po 1.1.2014.
Zatím se tu neobjevily informace ani o jednom judikátu po účinnosti NOZ, který by potvrzoval lakeho výklad. Naopak zde byly uvedeny informace o dvou judikátech po účinnosti NOZ, které lakeho výklad popírají http://www.portalsvj.cz/…-z-vlastniku#…
Píšete nepravdu, pane Vítku. Neodkazujete na dva judikáty, ale pouze na jediný judikát. Snad jste jej z horka započítal dvojmo.
Dále neberete do úvahy, že jde o pouhý rozsudek nalézacího soudu, což je (ve srovnání s dovolacím Nejvyšším soudem) o dva stupně níže v systému obecných soudů v ČR.
Dále neberete do úvahy, že jediná věta v onom judikátu (o údajném použití § 1206 NOZ) je v rozporu jak se zákonem, tak i v rozporu se zde již uvedeným právním názorem Nejvyššího soudu,jak byl vyjádřen v rozsudku 26 Cdo 3100/2013, ze dne 16.1.2014. Proč se tedy odvoláváte na nesprávnou část jakéhosi rozsudku soudu nižší instance?
A nakonec: obsah onoho judikátu celkově není takový, jak se snažíte tvrdit Vy. Podrobně jsem to rozebral zde: http://www.portalsvj.cz/…-z-vlastniku#…. Soudce ve skutečnosti onu věc nevyhodnotil podle části NOZ o bytovém spoluvlastnictví, jak opakovaně navrhoval popletený žalobce, nýbrž opřel své rozhodnutí o znění stanov SVJ(2000). A ty stanovy jsou nepochybně stanovy přijaté podle ZoVB, nikoliv podle NOZ. Víme?
lake
To je zabedněnost, milý pane Vítku!
Za prvé:
Pletete si platnost zákona s účinností. To je častá chyba amatérů.
Správně tedy Vaše věta měla znít: Celý judikát NS se týká
případu, který se udál před účinností NOZ.
Za druhé:
A právě o totéž jde jak v onom rozsudku, tak i v této diskusi: Bavíme
se o padesáti pěti tisících případů, které se udály před
účinností NOZ. Jestliže vznikla všechna ta SVJ(2000), došlo
k tomu před účinností NOZ. Právní vztahy vznikly
před účinností NOZ. Proto se i dnes řídí a posuzují
podle právní úpravy platné před účinností NOZ. Co na
tom stále nechápete?
To bude buď horkem, nebo hooooodně dlouhým vedením na Vaší straně, myslím si. Mějte se pěkně.
lake
Pane lake,
Za prvé:
Typická Vaše reakce, bazírovat na marginální záležitosti (bez dopadu na
obsah sdělení).
Za druhé:
V tom soudním sporu se žádná strana neodvolávala na argumenty, že by měl
být případ posuzován podle některých ustanovení NOZ např. „bytového
spoluvlastnictví“. Šlo tam o to, že se žalobce zástupce SVJ odvolával
na § 9 ZoVB a § 15 ZoVB. To žalovaný vlastník nebytové jednotky
v jiném (sousedícím) domě odmítl se zdůvodněním, že není vlastníkem
jednotky v domě a členem SVJ, a dodával-li žalobce žalovanému teplo do
jeho nebytové jednotky nacházející se v jiném domě, aniž by s ním
uzavřel smlouvu, je třeba jejich právní vztahy posoudit podle ustanovení §
451 a násl. obč. zák. (starý obč. zák.).
Na NOZ se ani nikdo odvolovát nemohl, protože se řešily nezaplacené fa z r. 2008. Navíc okresní soud i krajský soud (odvolací) rozhodovaly v době před účinností NOZ.
Jak jsem už uvedl pane lake, až budete mít k dispozici relevantní judikáty dejte vědět. Kdo je zabedněný, nechám na posouzení čtenářů diskuze. Ve Vašem případě Vás nepodezřívám, že to je způsobeno buď horkem, nebo hooooodně dlouhým vedením. Ve Vašem případě jde o demagogii.
Poznámka:
Kdybych bazíroval na marginálních záležitostech jako Vy, tak bych musel
napsat, že častou chybou amatérů je, že si pletou čísla paragrafů
zákonů. Bezdůvodné obohacení neřeší ustanovení §
371 ObčZ, jak jste uvedl, nýbrž ustanovení od §
451 ObčZ.
Pane Vítku, nedokážete popřít, že citovaný rozsudek Nejvyššího soudu obsahuje závazný právní názor tohoto znění:
| „V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne, že i když zákon č. 72/1994 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen (§ 3080 bod 60. o. z.), stejně jako z. č. 40/1964 Sb. (§ 3080 bod 1. o. z.) a bytové spoluvlastnictví je upraveno v o. z. (§ 1158 – § 1222), právní poměry vzniklé před účinností o. z., tj. před 1. 1. 2014, se řídí dosavadními právními předpisy (§ 3028 odst. 1, 3 o. z.). “ |
A právě o to jde v této diskusi.
lake
Děkuji za odkaz. Tak to je celkem jednoduché a jednoznačné konstatování, které Vám skutečně dává za pravdu. Možná se někdy dočkáme i toho průlomového konstatování, že existují dva druhy SVJ p.o. Poznámka k tomu sporu, tak je celkem děsivé, že to muselo dojít až k Nejvyššímu soudu, proto aby byl rozpoznán fakt, zjednodušeně mmj.,že nečlen(nevlastník) společenství vlastníků nepodléhá právním normám pro společenství vlastníků.
Pane lake,
píšete, že dobrovolná změna stanov je možná podle § 3028 odst.3 „To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.“
Dosud jste ale tvrdil, že budou-li chtít vlastníci jednotek upravit své právní poměry podle NOZ, tak musí se souhlasem všech zrušit rozdělení domu na jednotky a přijmout nové prohlášení vlastníka podle NOZ vč. nových stanov.
Pan Olin píše: „Dosud jste ale tvrdil, že …“
Nikoliv, pane Oline. Nic takového jsem nikdy netvrdil. Snad si pletete vzájemná práva a povinnosti vlastníků jednotek s právy a povinnostmi právnické osoby.
Vlastníci jednotek si mohou vzájemně upravit práva a povinnosti i odlišně od zákona (viz § 1 odst. 2 NOZ, § 978 NOZ). Nikdy jsem netvrdil nic jiného. Naopak: psal jsem, že si můžete dát do stanov některé novoty z NOZ, jako je hlasování per rollam a zastupování vlastníka na shromáždění.
Právnická osoba však takovou volnost nemá.
- Podle § 15 NOZ platí, že „právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti“.
- Podle § 16 NOZ platí, že „právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu“.
- Podle § 118 NOZ platí, že „právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.“
Z uvedeného plyne, že právnická osoba SVJ(2000) se nemůže sama od sebe přeměnit na jinou právnickou osobu s jiným rozsahem práv a povinností. Toto SVJ má stále pouze velmi specifickou, omezenou právní způsobilost podle § 9 ZoVB a § 9a ZoVB. Nemůže se stát právnickou osobou SVJ(2012), i kdyby si to členové usilovně přáli. Důvod je ten, že SVJ(2000) má právní osobnost definovanou zákonem č.72/1994 Sb. a této své právní osobnosti by se zbavilo jedině svým zánikem.
Na což jsem zde opakovaně upozorňoval. Psal jsem zde mnohokrát, že přeměna SVJ(2000) na SVJ(2012) je možná pouze tak, že vlastníci zruší rozdělení domu na jednotky a společné části. Tím zanikne právnická osoba SVJ(2000). Teprve pak je možno rozdělit budovu na jednotky podle NOZ a založit SVJ(2012).
lake
Pane lake napsal jste:
„Pan Olin píše: „Dosud jste ale tvrdil, že …“ Nikoliv, pane Oline. Nic takového jsem nikdy netvrdil.“
Tak si srovnejme to, co jsem napsal:
„Dosud jste ale tvrdil, že budou-li chtít vlastníci jednotek upravit své právní poměry podle NOZ, tak musí se souhlasem všech zrušit rozdělení domu na jednotky a přijmout nové prohlášení vlastníka podle NOZ vč. nových stanov.“
s tím,
co jste napsal např. zde: http://www.portalsvj.cz/…j-podle-zovb#…
„Budou-li vlastníci jednotek(1994) v SVJ(1994) chtít své právní poměry upravit podle NOZ, musí si ujednat (t.j. schválit se souhlasem 100%), že ruší rozdělení domu na jednotky(1994) a přijímají nové Prohlášení vlastníka s jednotkami(2012) a k tomu nové stanovy(2012). Jedině tak vznikne SVJ(2012) podle NOZ.“
Pane Oline, Váš příspěvek je pěknou ukázkou falšování zdrojů v diskusi. Uvádíte dva výroky, které označujete za citáty z mých textů, a porovnáváte je navzájem.
Za prvé:
Oba výroky ale takto porovnat nelze. Každý je o něčem jiném. Můj text č. 1 se týká právních vztahů mezi spoluvlastníky. Můj text č. 2 se týkal přeměny právnické osoby SVJ(2000) na SVJ(2012). Osoba s rozumem průměrného člověka dovede jistě poznat, že ty texty se týkají každý něčeho jiného.
Za druhé:
Ale Vy jste se navíc dopustil podpásového úderu – zfalšoval jste můj výrok č. 2. Ten ve skutečnosti v originále zní takto:
| „Přesně toto jsem přece napsal i já v první větě úvodního příspěvku: budou-li vlastníci jednotek(1994) v SVJ(1994) chtít své právní poměry upravit podle NOZ, musí si ujednat (t.j. schválit se souhlasem 100%), že ruší rozdělení domu na jednotky(1994) a přijímají nové Prohlášení vlastníka s jednotkami(2012) a k tomu nové stanovy(2012). Jedině tak vznikne SVJ(2012) podle NOZ.“ |
Vy jste z mého textu vyškrtl první větu (zvýrazněna tučně). Asi jste tuto manipulaci provedl proto, že ta část odstavce se Vám nehodila: odkazovala přímo na úvodní větu oné diskuse, cituji: „SVJ podle NOZ není a nikdy nebude SVJ podle ZoVB.“
Protože z tohoto odkazu šlo bezpečně poznat, že můj text č. 2 je celý o SVJ, neváhal jste první větu odstranit a přidal jste na začátek velké písmeno, aby to vypadalo jako celý odstavec.
lake
Pane lake,
přestaňte s těmi vašimi báchorkami. Když napíšete v obou tvrzeních že „budou-li vlastníci jednotek(1994) v SVJ(1994) chtít své právní poměry upravit podle NOZ, musí …“, tak vyloženě lžete, když pak uvádíte, že „úprava právních poměrů vlastníků“ znamená v jednom výroku úplně něco jiného než v druhém výroku. To vykládejte koňovi, ten má větší hlavu.
Pane Oline, nejen že jste manipulátor s cizími texty, ale máte i základní neznalosti v oblasti jednoduchého práva. Zřejmě Vám zůstalo utajeno, že vlastník jednotky vstupuje minimálně do dvou, tří či čtyř druhů právních vztahů srůznými skupinami osob:
- Právní vztah mezi ním a ostatními spoluvlastníky budovy – vlastníky jednotek; jde o spoluvlastnický vztah.
- Právní vztah mezi ním a právnickou osobou SVJ, která je ze zákona správcem společných částí domu. Jde o právní vztah beneficienta a správce cizího majetku.
- Právní vztah člena právnické osoby k právnické osobě. Jde o vztah, obdobný právnímu postavení člena spolku a spolku.
- Právní vztah odběratele služeb k poskytovateli služeb. Jde o vztah podle zákona č.67/2013 Sb.
Já – na rozdíl od Vás – vím přesně o čem z toho kdy píšu. Pokud neumíte ty okruhy právních vztahů rozpoznat, vzdělávejte se v oblasti jednoduchého práva. Máte to zapotřebí.
lake
Poslední komentáře