SVJ(2000) může podnikat

Pane Jakube,

varuji Vás před nesmyslnými nápady pana Korkyho ohledně údajného souhlasu všech. Ten pán neví co píše. Ve skutečnosti platí pro spoluvlastnické rozhodování o společné věci tato zákonná úprava:

Spoluvlastníci střechy se již dávno rozhodli, jak s ní budou hospodařit – že ji budou pronajímat (dosud přes družstvo). Takže žádné hlasování o pronájmu nebude. Není vůbec potřebné. Spoluvlastníci střechy si mohou většinově odhlasovat pouze to, že je bude společně zastupovat jiná osoba – SVJ(2012).

SVJ(2012) bude tedy právně jednat s operátorem jako zástupce vlastníka střechy. Stranami smlouvy budou operátor a vlastník střechy, zastoupený společenstvím vlastníků. Operátor bude hradit nájemné na účet SVJ (*). SVJ ty částky rozúčtuje a vyplatí vlastníkům jednotek jako jejich příjmy z pronájmu a vystaví jim k tomu potvrzení kvůli zdanění. Ostatně celý návrh smlouvy už máte v ruce.

lake

(*) Poznámka: Jsem si vědom toho, že v nařízení vlády č. 366/2012 Sb. je tento postup naprosto nesmyslně zakázán: Podle znění NV by nájemné vůbec nesmělo procházet přes účetnictví a bankovní účet SVJ. Nájemce by tedy mohl platit pouze nějaké zvcela jiné osobě (!!!).
To je samozřejmě směšný nesmysl a tuto část nařízení vlády považuji za paskvil (takových je tam více). Domnívám se, že ti, kdo nařízení vlády připravovali, se vůbec nevyznali v účetnictví a pletou si příjmy a výnosy. Totéž platí pro popletené členy vlády, kteří nařízení schvalovali.
Takže nařízení vlády doporučuji v této části ignorovat. Beztak je na více místech právně vadné a protizákonné (nejen v této části), a navíc vláda nedostala k takové úpravě zákonné zmocnění.

Reaguji na tento odstavec:

Jsem si vědom toho, že v nařízení vlády č. 366/2012 Sb. je tento postup naprosto nesmyslně zakázán: Podle znění NV by nájemné vůbec nesmělo procházet přes účetnictví a bankovní účet SVJ. Nájemce by tedy mohl platit pouze nějaké zvcela jiné osobě (!!!).

Šikovně jste překroutil uvedené nařízení, aby to lahodilo Vašemu tvrzení. Nicméně se dle něj řídí Finanční úřady a už raději nebude ani rozebírat Vaše tvrzení, že k tomu vláda nedostala zmocnění – tak to je už blábolíte z vedra.

Pane účetní,

když tvrdíte, že jsem „šikovně překroutil uvedené nařízení“, proč tedy neuvedete jaký je jeho nepřekroucený význam? Nejste asi schopen vyvrátit fakt, že kdyby se skutečně mělo postupovat podle znění NV č. 366/2013 Sb., nesměl by žádný nájemce společné části hradit nájemné na bankovní účet SVJ. Tyto částky jsou totiž nepochybně účetním příjmem právnické osoby už tím, že se o ně navyšuje objem prostředků na bankovním účtu, jehož vlastníkem je SVJ.

Nebo nám poraďte jak to SVJ má sešvindlovat a tyto přijaté částky ze svého účetnictví „vygumovat“.

Nebo byste radil, aby vlastníci jednotek raději pronajímali společné části prostřednictvím nějaké realitní kanceláře, aby obešli pitomý zákaz uvedený v nařízení vlády č.366/2013 Sb?

Že praxe je a bude úplně jiná nemusím snad nikoho přesvědčovat. Je možné, že členové vlády si spletli příjmy s výnosy a Vy si to snad pletete také, i když jste se podepsal „Účetní“.

lake

Vážený pane lake,

nemůžete někoho donutit k výdělečné činnosti, nikoho nemůžete donutit platit daně, pokud se k tomu nerozhodne sám svým chováním, nikoho nemůžete donutit bez jeho souhlasu strpět zařízení na svém majetku!!!

Porušujete tím jeho základní práva na ochranu majetku, odkazuji Vás na čl. 11 Listiny základních práv a svobod a § 1042 NOZ.

1. Donutit někoho bez jeho souhlasu k pronájmu majetku za úplatu není běžná správa společné věci
2. Donutit někoho bez jeho souhlasu k daňové povinnosti není běžná správa společné věci
3. Donutit někoho strpět instalaci zařízení třetí osoby a strpět jeho provoz není běžná správa společné věci

Uvedu absurdní případ:

Představte si, že máte manželku a dospělou dceru. Koupíte si dům, každý budete vlastnit ideální 1/3 dané nemovitosti. Vaše dcera si najde přítele, kromě ní zjistí to, že je skvělý milenec i Vaše manželka. No a aby to neměli za ním moc daleko, či aby jim neutekl za jinými, tak mu pronajmou Vaší pracovnu. Dle toho, co píšete, to mohou udělat bez Vašeho souhlasu, protože přeci rozhodli většinou hlasů a dle Vás se jedná o běžnou správu společné věci. A ještě budete, pokud splníte zákonem stanovené podmínky, tento příjem danit.

Jak úžasné, že?

Korky napsal: „… nemůžete někoho donutit k výdělečné činnosti, nikoho nemůžete donutit platit daně, pokud se k tomu nerozhodne sám svým chováním, nikoho nemůžete donutit bez jeho souhlasu strpět zařízení na svém majetku!!!“

Pane Korky, jevíte se mi jako blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.

1. Všichni vlastníci jednotek v domě pana Jakuba už dávno vydělávají a inkasují peníze za umístění antény na střeše, a samozřejmě je k tomu nikdo nenutí. Přečtěte si jeho dotaz: http://www.portalsvj.cz/…uze-podnikat#….
2. Platit daně donutí každého občana stát a jeho Finanční úřady, a to velmi lehce a rychle, to mi věřte. I bez jeho souhlasu. S běžnou správou společné věci to ale nijak nesouvisí – ostatně nic takového jsem netvrdil.
3. Všichni vlastníci jednotek už dávno souhlasili a strpěli instalaci cizího zařízení na střeše. O tom se zde nediskutuje, pane Popleto.

Dejte si studenou sprchu, nebo se jděte vyspat; jste zjevně přetažený.

lake

Budu reagovat pouze na Vaše body:

1. Nemluvíte pravdu, vydělává bytové družstvo, které mělo uzavřenou smlouvu, nikoliv vlastníci. Tazatel uvádí, že jsou nově vzniklé SVJ. Nehledě na to, že ani já ani vy neznáme chronologii instalace zařízení a vzniku „nového“ SVJ.
2. Odvádíte řeč na úplně jiné téma. O tom, zde není řeč, mluvím tu o tom, že většina vlastníků něco odhlasuje a mne jako vlastníkovi, který nesouhlasil, vznikne daňová povinnost, aniž bych o tom rozhodl svou svobodnou vůlí. Jednoduše řečeno, nechci svůj majetek pronajímat a odvádět daň z přijmu z této ekonomické aktivity a VY jako většina o tom rozhodujete za mne. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, nikoliv na základě rozhodnutí většiny, což tímto VAŠÍM rozhodnutím činíte. A naopak se opět mýlíte v tom, že daně a poplatky vybírá stát bez souhlasu občana. Daně, které odvádíte státu, platíte na základě svého vědomého chování – rozhodnete se nechat zaměstnat, odvedete z toho příjmu daň, rozhodnete se něco pronajmout – odvedete z toho daň, rozhodnete si koupit službu či zboží – v ceně zaplatíte DPH, případně spotřební daň.
3. O tom, že by s danou instalaci již všichni vlastníci souhlasili tazatel nenapsal ani větu. Pokud mělo smlouvu uzavřeno BD, souhlasili s tím maximálně členové bytového družstva (možná), což sám uznáte není vlastník BJ.

Na vaše invektivy reagovat nebudu, nejedná se o argumenty.

Správně jste dokázal identifikovat, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Zákon pak vám ukládá platit daň z příjmu z pronájmu – tuším příloha č. 2 daňového přiznání. Zákon vám však nijak nekecal do vašeho práva svůj majetek pronajmout. K této skutečnosti došlo rozhodnutím většiny vlastníků jednotek – v souladu se zákonem. Můžete se samozřejmě vzdát svého podílu na nájmu – pak vám daňová povinnost nejspíše nevznikne. Tedy vám nebyla uložena daň rozhodnutím většiny. Rozhodnutím většiny byl pronajat i váš majetek, protože to zákon připouští. Podobně jako zákon připouští, aby vaší nemovitost pronajala pouze manželka bez vašeho souhlasu (pokud je to nemovitost, kterou neobýváte) a vám vznikla společně s ní daňová povinnost – můžete se stavět na hlavu, prostě to tak je. Možná by stačilo jednoduše – jakožto spoluvlastník věci můžete být z rozhodnutí ostatních „uvrtán“ do celé řady vztahů, které se vám nebudou líbit a prd s tím naděláte. Dokážete to nějak vstřebat?

Pane Gumidos,

pan Korky bohužel netuší co je o vlastnictví uvedeno v článku 11 Listiny základních práv a svobod: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu druhých.“.

Pak Korky odmítá přijmout skutečnost, že právo spoluvlastníka je nutně omezeno. Spoluvlastník je povinen přizpůsobit se většinovému rozhodnutí – ať už to bude mít za následek platbu příspěvku na opravu společné věci, nebo mu naopak vznikne příjem, ze kterého bude povinen odvést daň státu.

Správně to judikoval Ústavní soud v usnesení I. ÚS 2926/10 ze dne 19.01.2011:

Pan Korky samozřejmě má možnost zříci se svého podílu na společném majetku, převést jej na jinou osobu. Tím se zcela zprostí svých povinností spoluvlastníka a povinností daňového poplatníka.

Ale to co zde předvádí – to je rozkvetlá a košatá lidská blbost.

lake

Pane lake, postup Korky0202 je v podstatě plnohodnotný trolling. Metody k jednání jsou pouze dvě a to: 1) plamenomet, 2) nejednat. Sviníte si karmu – nemá to cenu. Taková míra sveřeposti se hned tak nevidí, co Korky0202 předvádí.

Vložil Gumidos (bez ověření), 24. Červenec 2015 – 13:53

„Pane lake,… Sviníte si karmu“ –

Souhlasím. Toto je kvalitní názor."

Jojo, babku kořenářku Gumidos neuznává, ale alternativní medicínu ano.

• Korky napsal: „Nemluvíte pravdu, vydělává bytové družstvo.“

Skutečnost, jak ji popsal pan Jakub: „… máme na střeše (…) anténu od operátora a za ní máme zisk ve formě ročního nájmu.“ Takže pravdu nemluvíte Vy.

• Korky napsal: „… mluvím tu o tom, že většina vlastníků něco odhlasuje a mne jako vlastníkovi, který nesouhlasil, vznikne daňová povinnost, aniž bych o tom rozhodl svou svobodnou vůlí.“

Odpověď: To je blábol. O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou. Mohou většinově rozhodnout, že společná část domu bude pronajímána za úplatu. Nesouhlasící spoluvlastník je povinen se podrobit většinovému rozhodnutí. Bude samozřejmě také povinen řádně zdanit svůj podíl na příjmu z pronájmu. Víte vůbec, že v tomto státě platí nějaké zákony?

• Korky napsal: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, nikoliv na základě rozhodnutí většiny.“

Odpověď: To bude tím horkem, měl jste si dát studenou sprchu. O tom se zde přece vůbec nediskutuje. Váš názor, že osoba se může stát plátcem daně pouze z vlastní vůle, ukazuje že nic nevíte o právu.

• Korky napsal: „O tom, že by s danou instalaci již všichni vlastníci souhlasili tazatel nenapsal ani větu.“

Lituji, nerozumíte ničemu. Podle § 546 NOZ platí, že „právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit“.
Pan Jakub popsal stav, kdy již více let všichni vlastníci jednotek souhlasí s umístěním antény a všichni také souhlasí, že z toho mají každoročně vyplacenou nějakou částku. Kdyby nesouhlasili, nejspíše by nechtěli, aby SVJ dojednalo s operátorem stejnou smlouvu i do budoucna. Je zde tedy nepochybně dohoda, ať ji uzavřeli písemně, nebo ústně, nebo konkludentně (svým jednáním).
Že Vy to nedovedete rozpoznat je Váš problém. Zkuste méně hysterie a nastudujte si základní právní předpisy.

lake

Vážený pane lake,

prosím, nevytrhávejte věty z kontextu a nepiště něco, co není pravdou.

Ad1) Absolutně ignorujete tazatelovu větu:

Jsme nově vzniklé SVJ, předtím byla smlouva na Bytové družstvo, nyní jsme 24 bytů, z toho cca 70% v osob. vlast. a zbytek vlastní družstvo.

Ad2) Absolutně nechápete o čem je dané hlasování či souhlas, tedy nejde v tomto případě pouze o hospodaření se společnou věcí. Najděte mi jediný právní předpis, který mi ukládá platit daně na základě toho, že o tom rozhodne jiná fyzická osoba (či většina) a nikoliv zákon. Tímto rozhodnutím pronajmout něco za úplatu mi tuto povinnost vnucujete, nejste zákon.

Ad3) Překrucujete fakta a snižujete se na úroveň diskutujících, kteří záměrně mění citace, celá věta zněla:

Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, nikoliv na základě rozhodnutí většiny, což tímto VAŠÍM rozhodnutím činíte.

K vašemu hodnocení v tomto bodě se nevyjadřuji, není k tématu.

Ad4) Opět zde uvádíte něco, co nikdo nenapsal, ani nenaznačil:

Tazatel – chci se zeptat, zda může výbor SVJ podepsat smlouvu, kdy máme na střeše domu (společné prostory) anténu od operátora a za ní máme zisk ve formě ročního nájmnu. Jsme nově vzniklé SVJ, předtím byla smlouva na Bytové družstvo, nyní jsme 24 bytů, z toho cca 70% v osob. vlast. a zbytek vlastní družstvo.

Nelze tedy použít § 546. Tazatel nedefinoval osoby, které se skrývají za výrazem „za ní máme zisk“, může se mylně domnívat, že se jedná o SVJ. Nevíte to VY, ani já.

Navíc píšete: Kdyby nesouhlasili, nejspíše by nechtěli, aby SVJ dojednalo s operátorem stejnou smlouvu i do budoucna.

Zatímco tazatel píše: Operátor smlouvu připravil pod hlavičkou SVJ.

Vraťme se však k tazatelovu dotazu:

Je nutné si uvědomit, co daný souhlas vše obsahuje. Zde nejde pouze o nájem dané střechy třetí osobě, která zde bude provozovat (či z minulosti, kdy byl jiný právní stav věci, provozuje) zařízení pro jiné třetí osoby, než jsou vlastníci. Daný souhlas představuje pro vlastníky to, že souhlasí s tím, že v podstatě začínají KAŽDÝ SÁM vyvíjet nějakou ekonomickou činnost, a tím jim vznikne i daňová povinnost.

A to jsou věci, ke kterým nemůže dát souhlas, ani je rozhodnout osoba třetí, či nějaká většina.

Pane Korky, pokud jste nepochopil ani nadvakrát, jaká je situace v domě pana Jakuba, nepochopíte to zřejmě ani napotřetí. Ale přesto se pokusím.

Základem Vaší zmatenosti je naprostá neznalost zákonů. Máte názor, že k placení daní Vás nikdo nemůže donutit. Snad si myslíte, že se sám můžete rozhodnout, zda daň zaplatíte nebo nezaplatíte. Takový názor je potrhlý a protiprávní.

V žádném státě nefunguje výběr daní na základě dobrovolnosti. Jste zřejmě klaun, který nás chce v tom horku pobavit.

Samozřejmě, že můžete být donucen stát se plátcem daně i bez Vašeho souhlasu! Cožpak ani toto nevíte? Přečtěte si NOZ, část o rozhodování spoluvlastníků (§ 1126 až § 1133).

Už jsem Vám přece napsal, že podíloví spoluvlastníci rozhodují o společném majetku většinově (§ 1126 NOZ). Jestliže rozhodli, že společný majetek se bude pronajímat za úplatu, byl jste přehlasován a musíte se tomuto většinovému rozhodnutí přizpůsobit. Následkem je, že se stanete automaticky plátcem daně z příjmů z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů. Bez ohledu na to, zda se Vám to líbí, či nelíbí.

Nepište o věcech, kterým vůbec nerozumíte. Je otravné to číst, je otravné na ty bláboly odpovídat.

lake

Vážený pane lake,

nepřekrucujte fakta a mé názory.

Nikde jsem nenapsal, že se mohu rozhodnout, zda daň zaplatím či nezaplatím.

Nikde jsem nenapsal, že výběr daní funguje na základě dobrovolnosti.

Dle Vašeho názoru si mám přečíst § 1126 až § 1133, ale určitě bych měl vynechat § 1132, že?

K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.

Píšete:

Následkem je, že se stanete automaticky plátcem daně z příjmů z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů.

To je nesmyslné tvrzení, já se jím nestanu automaticky, ale na základě Vašeho rozhodnutí.

Poznámka pod čarou:

A k této věci se již nebudu vyjadřovat, nechť si každý udělá názor sám, kdo tu ze sebe dělá kašpara, překrucuje fakta, osočuje ostatní z neznalosti a posílá je do určitých míst (třeba sprchy). Víte, přiznat chybu není věc, která ponižuje.

Nepravdivé tvrzení pana Korkyho: „Nikde jsem nenapsal, že se mohu rozhodnout, zda daň zaplatím či nezaplatím.“

Co Korky ve skutečnosti napsal: „… nikoho nemůžete donutit platit daně, pokud se k tomu nerozhodne sám svým chováním“.
Citováno z jeho textu http://www.portalsvj.cz/…uze-podnikat#….

Nepravdivé tvrzení pana Korkyho: „Nikde jsem nenapsal, že výběr daní funguje na základě dobrovolnosti.“

Co Korky ve skutečnosti napsal: „… mluvím tu o tom, že většina vlastníků něco odhlasuje a mne jako vlastníkovi, který nesouhlasil, vznikne daňová povinnost, aniž bych o tom rozhodl svou svobodnou vůlí.“
Citováno z jeho textu http://www.portalsvj.cz/…uze-podnikat#….

lake

Pane Korky, zase píšete nesmysl, který se případu pana Jakuba netýká. Ustanovení § 1132 se samozřejmě nepoužije, což se mylně domníváte Vy.

Toto jsem Vám už dvakrát vysvětlil ve svých textech, ale zřejmě máte příliš dlouhé vedení. Takže znovu – pro ty úplně nechápavé:

V domě existuje již více let dohoda o způsobu užívání střechy. Na základě této dohody je na domě oprávněně umístěna anténa operátora a vlastníci jednotek inkasují pravidelně nějaké částky. Jde tedy nepochybně o existující dohodu všech spoluvlastníků střechy.

Pouze pro úplnost dodávám, že nesouhlasící spoluvlastník měl do 31.12.2013 možnost obrátit se na soud do 6 měsíců od přijetí rozhodnutí. Od 1.1.2014 je lhůta zkrácena: ve spoluvlastnických záležitostech je pouze 30 dnů (§ 1128 odst. 3 NOZ); jde-li o usnesení shromáždění SVJ(2012), je zákonná lhůta tříměsíční.

Vzhledem k tomu, že v domě pana Jakuba trvá setrvalý právní stav již více let, můžeme bezpečně učinit závěr, že lhůta k napadení rozhodnutí již dávno marně uplynula. Dříve učiněné rozhodnutí je tedy platné a účinné vůči všem vlastníkům jednotek v domě. Včetně té povinnosti každého spoluvlastníka střechy hradit daň z příjmu. O tom se zde nediskutuje a pan Jakub se na toto ani neptal.

Napsal jsem jasně, že spoluvlastníci střechy mohou nyní rozhodovat pouze o tom, zda je bude v této věci nově zastupovat SVJ (namísto dosavadního družstva). K rozhodnutí postačuje prostá nadpoloviční většina podle § 1128 odst. 1 NOZ.

lake

„O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou.“ (lake)

To by znamenalo, že už zmizelo rozhodování menšinou (zakotvené v BytZ). Bylo na čase.

Dobrý den,

jestliže, se budeme bavit pouze o té možnosti, kdy operátor nakonec uzavře smlouvu s SVJ, je správný postup následující (pomineme teď technické, stavební, bezpečnostní náležitosti):

1. Ten, kdo má na tom právní zájem (operátor), si zajistí 100 % souhlas všech vlastníků s umístěním zařízení(ch) na střeše domu, včetně umístění zařízení(ch) ve společných částech domu (napájení, záložní napájení, elektroměr ad.). V tomto souhlasu je nutné mít též uvedeno, že vlastník uzavřením smlouvu pověřuje SVJ jako osobu pověřenou správou domu. Tento souhlas může též zajištěn na shromáždění, z praktické zkušenosti bych to však nedoporučoval, pokud si opravdu nejste jistí tím, že všichni dorazí.
2. Smlouvu po tomto souhlase uzavře skutečně operátor a SVJ jako zástupce vlastníků. Smlouvu si pozorně pročtěte, velmi často se stává, že operátor vyžaduje smlouvu na dobu určitou, kterou nelze v podstatě vypovědět.
3. Peníze poputují na účet SVJ, SVJ však tímto nevzniká příjem, který bude v zdaňovat, ale závazek vůči vlastníkům. Každý rok je SVJ povinno tento příjem s vlastníky vypořádat dle jejich 100 % souhlasu. Nelze tento příjem na shromáždění odhlasovat většinou, že se z toho třeba opraví zábradlí. Tento příjem je příjmem jednotlivých vlastníků dle jejich podílu. Soused nemůže přeci rozhodovat o tom, za co doma utratíte peníze.
4. A samozřejmě SVJ připraví jednotlivým vlastníkům podklady ke zdanění tohoto příjmu.

Takže SVJ nemá žádný zisk z něčeho, co nevlastní.

A hlavně nezapomeňte na to, že když operátor připraví smlouvu, tak touto smlouvou sleduje hlavně svůj právní záměr, nikoliv Váš!

Jsme SVJ(2000) a minulý měsíc nám radiotelekomu­nikační firma,která chce dodávat do našeho domu internet zaplatila za uzavření smlouvy s ní 5 000 kč.Kam ty peníze navést ,do dlouhodobých záloh nebo rozúčtovat všem vlastníkům bytových jednotek.Účetnictví nám vede SBD(bývalý vlastník budovy) a já chci zjistit,kde ty peníze skončily.

Ohledně částky 5000 Kč je třeba napřed zjistit jaký byl právní důvod úhrady. Teprve pak můžete dostat použitelnou odpověď. A teprve pak můžete částku správně zaúčtovat.

Mohlo se jednat o zprostředko­vatelskou odměnu pro SVJ (za zprostředkování a dojednání smlouvy mezi vlastníkem domu a poskytovatelem) podle § 2445 až § 2454 NOZ. Pak se nepochybně jedná o vlastní výnos/příjem právnické osoby SVJ. S vlastníky jednotek to v tom případě nemá vůbec nic společného.

Platba ovšem mohla mít jiný právní důvod. Jaký – to si musíte zjistit Vy. My to netušíme.

lake

Doplnění k mému předešlému dotazu.Celý název inkriminované smlouvy mezi naším SVJ a telekomunikační firmou zní: Smlouva o výpůjčce o umístění zařízení veřejné telekomunikační sítě s udělením souhlasu provést stavbu č....... podle ust.§ 2193 a násl.zákona 89/2012 Sb., Provozovatel:xxxxxxxx­xxxxxx Půjčitel:naše SVJ. Půjčitel prohlašuje,že je vlastníkem dále uvedených nemovitostí,pří­padně osobou oprávněnou s těmito nemovitostmi disponovat a tyto zatěžovat.Podo­týkám,že umístění antény na naši střechu bylo řádně schváleno shromážděním. Dále následuje vlastní obsah smlouvy,kde je i klauzule o obchodním tajemství! A v závěrečném ustanovení je tato věta:Poplatek za uzavření smlouvy se stanovuje na 5 000 kč..splatný do 14 dnů po podpisu smlouvy na účet č.xxxxxxxxxx.Kam tedy tyto peníze v SVJ zaúčtovat?

Pokud nemáte žádné usnesení ze shromáždění, kde je určeno, jak s daným příjmem naložit, rozúčtujte v rámci rozúčtování tento příjem na jednotlivé vlastníky (dle jejich podílu) po skončení účetního období. Zároveň s tím připravte podklady pro jednotlivé vlastníky ke zdanění daného příjmu.

Pokud byste chtěli převést tento příjem do dlouhodobých záloh, je nutné o tom rozhodnout na shromáždění. Jak jsem již psal tento den, nemůžu najít daný judikát, kdy se družstvo ohradilo proti tomuto takovému rozhodnutí a nepochodilo. Bohužel si teď nepamatuji, jakým kvorem hlasů, to bylo odhlasováno.

Pane Korky, samozřejmě nemáte pravdu. Vámi citovaná část ZoVB nezakazuje, aby SVJ(2000) podnikalo. O podnikání tam není ani slovo. Vaše tvrzení není postaveno na žádném právním argumentu a je tedy nepodložené.

Pletete si to se skutečností, že SVJ má omezenou právní způsobilost. To však nevylučuje, aby v rámci této své právní způsobilosti podnikalo. To jest – aby „samostatně vykonávalo na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku“. Není vůbec nic špatného či „špinavého“ na tom, jestliže výnosy jsou vyšší než náklady.

Pokud nemůžete najít žádnou možnou podnikatelskou aktivitu, je to pouze nedostatkem vaší fantazie.

SVJ může vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona (ZoVB), tedy například vlastním jménem a na vlastní náklad poskytovat služby. Může také pronajímat společné části domu, případně i provozovat společné části, které slouží i jiným fyzickým a právnickým osobám. (To vše cituji ze ZoVB.)

SVJ může nabývat majetek, který se může stát prostředkem podnikatelských aktivit – představme si placené parkoviště pro obyvatele domu, plynový kotel k dodávce tepla pro dům, domovní vodárnu, tepelné čerpadlo k vytápění či solární panely k ohřevu vody. SVJ může např. dodávat teplo z domovní kotelny jiným subjektům mimo své členy či mimo dům. (To opět cituji ze ZoVB.) Proč by při tom nemohlo generovat zisk? Příležitostí k podnikání je jistě více.

Faktem je, že SVJ(2000) se od SVJ(2012) liší mimo jiné tím, že nemá zakázáno podnikat. Vzpomínám si, že právě Vy jste se v jiné diskusi ptal jak se obě právnické osoby od sebe liší. Toto je jeden z těch rozdílů.

lake

Nýbrž spravuje majetek vlastníků. Je na vlastníkovi, jak s majetkem náloží.

Já samozřejmě netvrdím, že podnikání je nějaká špatná či „špinavá“ činnost. Spíš si v rámci definice daného odst. 1 § 9 ZoVB nedovedl představit podnikatelské aktivity SVJ, kde by SVJ bylo podnikatelským subjektem.

Pronájem společné části domu – pokud se nemýlím u této činnosti je nutný souhlas 100 % vlastníků BJ, navíc faktickým příjemcem těchto příjmů a plátcem daně z příjmů budou jednotliví vlastníci, nikoliv SVJ.

Placené parkoviště – to by platilo pouze v případě, že SVJ bude vlastníkem daného pozemku, jinak jsou příjemci těchto příjmů opět a pouze jeho vlastníci, nikoliv SVJ.

Plynový kotel, domovní vodárna apod. – nějak nejsem schopen pochopit, proč by na svých členech mělo SVJ generovat zisk, který by pokud by to členové odhlasovali při schválení hospodaření za ukončené účetní období, rozdělovalo zisk mezi členy, na kterých ten zisk vydělalo. To mi trochu nedává smysl. A nemyslím si, že je zcela v pořádku, odlišit cenově členy a nečleny, protože se jedná o jeden odběrný celek = dům.

Navíc si myslím, že pro všechny příjmy, které je SVJ schopno generovat se vztahuje § 12 a tudíž jde vše za vlastníky – jak faktický příjem tak daňová povinnost.

Navíc Stanovy na základě ZoVB obsahují předmět činnosti SVJ jako správu domu. Pokud budeme striktní ve výkladu daného a vyložíme si ustanovení Stanovy Společenství musí obsahovat jako kogentní, od kterých se nelze odlišit, tak nelze SVJ(2000) do Stanov zakomponovat podnikatelskou činnost, protože předmět činnosti Společenství je pevně dán v písm. b, odst. 14 § 9 ZoVB.

„Plynový kotel, domovní vodárna apod. … A nemyslím si, že je zcela v pořádku, odlišit cenově členy a nečleny, protože se jedná o jeden odběrný celek = dům.“

Kotelna v jednom domě může vytápět více domů (s více SVJ). Obdobně vodárna.

Nemyslím si, že faktickým příjemcem těchto výnosů bude SVJ.

Pane Korky, děkuji za Váš diskusní příspěvek. Netoužím lámat si hlavu a vymýšlet příklady jak a proč by SVJ mohlo či nemohlo podnikat. Pouze jsem upozornil, že – na rozdíl od SVJ(2012) – podnikat může. Jak s touto možností kdo prakticky naloží – to už je přece věcí individuální úvahy každého SVJ(2000), a těch je 53 tisíc …

Moje poznámky:

Ohledně pronájmu není váš názor souladný s právem. Příjemcem nájemného je vždy pronajímatel, což může být osoba odlišná od vlastníka. To je triviální skutečnost. Z judikatury k věci uvádím rozsudek Nejvyššího soudu 32 Odo 359/2005 a z dalších relevantních zdrojů vyjádření Ministerstva financí č.j. 18/88767/2009–181. Už se zde řešilo: http://www.portalsvj.cz/…m-je-najemne#….

Parkoviště je zcela stejný případ, a také žádný protiargument neuvádíte.

Že nejste schopen pochopit proč by SVJ generovalo zisk beru na vědomí, ale argument do diskuse to není. Bavíme se zde o tom, že SVJ(2000) může podnikat. Ne o tom, co na této skutečnosti nedovedete pochopit a proč Vy byste nepodnikal.

Obsah § 12 ZoVB nijak nesouvisí se SVJ ani s podnikáním. Snad jste si spletl ustanovení, nebo zákon?

Nesdílím úplně Vaše tvrzení, že stanovy jsou „striktní“ a „kogentní“ dokument, ale nemá to nic společného se zajímavou skutečností, že SVJ(2000) podle ZoVB může podnikat, kdežto SVJ(2012) nikoliv. V tom je právě dobře vidět rozdíl v právní subjektivitě (právní osobnosti) obou typů právnických osob.

Mýlíte se poněkud ohledně předmětu činnosti společenství. Ten není definovaný v § 9 odst. 14, jak se nesprávně domníváte. V ustanovení § 9 odst. 14 písm. b) žádná definice obsažena není. Je zde pouze zmíněna legislativní zkratka „správa domu“. Ta je ovšem v ZoVB zavedena a definována jinde – v § 9 odst. 1. Pokud si přečtěte § 9 odst. 1 a návazný § 9a ZoVB, získáte přehled o rozsahu činností, které všechny spadají pod legislativní zkratku „správa domu“.

Mimochodem, právě jsem si vzpomněl: Pod správu domu v širším smyslu spadá například i koupě pozemku a zřízení a provozování parkoviště na něm. Vím to, protože tak judikoval Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku 30 Ca 44/2002–16. Viz http://www.portalsvj.cz/…%A1lov%C3%A9. Platí to, i když ve stanovách byste to možná nenašel.

Faktem zůstává, že SVJ(2000) nemá zákaz podnikat v rámci své právní způsobilosti. Může se to někomu nelíbit, ale to je asi tak vše.

lake

V ustanovení § 9 odst. 14 písm. b) žádná definice obsažena není. Je zde pouze zmíněna legislativní zkratka „správa domu“.

Nelze s Vámi souhlasit – je definována činnost, kterou musí mít uvedena právnická osoba ve své zakladatelské listině, což jsou u SVJ Stanovy. Stejně je to definováno například pro společnost s ručením omezeným, pro akciovou společnost. Na rozdíl od těchto právnických osob je předmět definován zákonem.

Vaši argumentaci 32 Odo 359/2005 a z dalších relevantních zdrojů vyjádření Ministerstva financí č.j. 18/88767/2009–181 nelze uznat, protože řeší naprosto jinou problematiku.

Podnikatelskou činnost pronájem bytových či nebytových prostor neschováte pod pojmem činnosti „správa domu“.

SVJ samozřejmě může pronajmout například nebytový prostor jiné osobě, nicméně nevystupuje v roli podnikatelského subjektu, ale v roli, kdy zastupuje všechny vlastníky a je oprávněno na základě jejich dohody uzavřít smlouvu. Příjemcem peněz bude SVJ, je nemyslitelné, aby nájemce musel posílat nájem na X účtů a ještě se zaobírat tím, jaký kdo má podíl. Vyúčtování z tohoto nájmu provede SVJ a veškeré tyto příjmy rozdělí vlastníkům, ti následně tento příjem zdaní.

Jestliže s tímto pronájmem nebude souhlasit byť jen jeden vlastník daného prostoru, nelze tento prostor pronajmout, protože nelze někoho vystavit daňové povinnosti bez jeho vědomí a souhlasu.

Mimochodem, právě jsem si vzpomněl: Pod správu domu v širším smyslu spadá například i koupě pozemku a zřízení a provozování parkoviště na něm. Vím to, protože tak judikoval Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku 30 Ca 44/2002–16. Viz http://www.portalsvj.cz/…%A1lov%C3%A9. Platí to, i když ve stanovách byste to možná nenašel.

Uvědomte si, že daný judikát neřeší spor o to, zda se může dané parkoviště užívat jinými osobami než obyvateli za úplatu. Řeší spor o to, že KN odmítl zápis SVJ jako majitele pozemku. Neřeší tedy podnikatelskou činnost SVJ. Nelze tedy právo podnikat odvozovat od práva nabýt majetek.

Krajský soud se ztotožnil s právním názorem navrhovatele a má za dostatečně prokázané, že nabytí vlastnického práva k danému pozemku, který je využíván jako parkoviště obyvatelů bytového domu ve vlastnictví navrhovatele, a dále s přihlédnutím k poloze obou rozhodnutím dotčených pozemků, když tyto navazují na pozemek zastavěný bytovým domem, spadá pod pojem správy domu.

Z důvodů popsaných shora krajský soud napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 250q odst. 2 o. s. ř. zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení odpůrci. Ten tedy bude v řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k pozemku parc. č. 1037/4 pokračovat a bude se ve smyslu § 250r o. s. ř. řídit krajským soudem vyloženým právním názorem ohledně posuzování právní subjektivity a způsobilosti k právním úkonům navrhovatele, jakož i soudem vyloženým výkladem pojmu správa domu.

Takže, jak jsem již napsal, předmět činnosti je definován odst. 1 § 9 ZoVB, na to navazuje § 14, kde je (stejně jako u jiných právnických osob) uvedena povinnost mít činnost uvedenou v zakladatelské listině. Vzhledem k tomu, že je oproti obchodním korporacím daný pojem pevně vymezen odst. 1, nelze se od něj odchýlit, protože je koncipován jednoznačně, což neplatí u obchodních korporací.

Není důležité mít v předpise definován zákaz, může být definováno omezení, což dělá přesně § 9.

Nelze pod správu domu schovat činnosti, které jsou definovány jako podnikatelské (ekonomické) činnosti jako např.:

1. Správa nemovitostí na základě smlouvy nebo dohody
2. Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu
3. Výstavba bytových a nebytových budov
4. Činnosti v oblasti nemovitostí na základě smlouvy nebo dohody
5. Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur
6. Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství
7. Pronájem a leasing výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
8. Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků

Pane Korky, oceňuji, jak moc se snažíte, ale nic nenaděláte se skutečností, že SVJ(2000) nemá zákonem zakázáno podnikat. To je jedna z odlišností, ze kterých i právní laik pozná, že SVJ(2000) a SVJ(2012) jsou právnické osoby s odlišnou právní osobností.

Z tohoto hlediska jsou Vaše pečlivé (a částečně nesprávné) rozbory k ničemu: každé z 53 tidíc SVJ si samo rozhodne, zda využije či nevyužije zákonem danou mezeru a vykáže v účetnictví nějaký zisk. Nebudou se ptát Vás, co si o tom myslíte.

Ohledně obsahu stanov je Vaše argumentace celkem zbytečná. Téměř každé SVJ provádí i činnosti odlišné od „správy domu“ v užším smyslu. Například je oprávněno provozovat společné části, které slouží i jiným osobám, je oprávněno jako pronajímatel sjednávat smlouvy ohledně pronájmu společných částí a dokonce i jednotek, a je oprávněno také poskytovat služby. Může mít příjem z reklamy. Ve většině SVJ obrat z poskytování různých služeb dokonce převyšuje obrat SVJ ze správy společných částí domu, takže hlavní ekonomickou činností takových SVJ není správa domu. Nemá smysl nad tím dlouze dumat.

Ale vraťme se k hlavní věci:
SVJ(2000) se zkrátka liší od SVJ(2012). Má odlišnou právní osobnost (§ 118 NOZ). Právní osobnosti se SVJ(2000) nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu (§ 16 NOZ). Jde tedy o právnickou osobu s odlišnou svéprávností v porovnání se SVJ(2012).

lake

To, že se v jednom zákonu něco řeší výslovným zákazem a v jiném omezením, neznamená odlišnost v právní osobnosti. Váš výklad je velmi striktní, upjatý a formalistický.

Je nutné si uvědomit, že veškeré ekonomické činnosti, které jste zmínil jsou příjmy vlastníků nikoliv SVJ, i když smluvní stranou bude SVJ.

Uzavřením této smlouvu předchází souhlas všech vlastníků, protože se jedná o jejich majetek a jejich příjem, který budou, pokud splní podmínky dané zákonem, zdaňovat.

Tuto podnikatelskou (ekonomickou) činnost tedy provádí všichni vlastníci nikoliv SVJ.

SVJ uzavře smlouvu, bude přijímat peníze od odběratele. Tím, že tyto peníze přijme, však SVJ nevznikne zdanitelný příjem, ale závazek vůči svým členům.

A bez ohledu na to, zda se jedná o SVJ(2000) či SVJ(2012), se jedná o činnosti pro členy SVJ v rámci správy.

Zatím jste tedy nedoložil jedinou podnikatelskou (ekonomickou) činnost, kterou bude provádět SVJ(2000) na své jméno, bude generovat tržby a tím výnosy, které následně, jestliže vykáže zisk, zdaní na rozdíl od SVJ(2012).