Stanovisko Expertní skupiny - staré stanovy vs NOZ
Dobrý den, byť jsem si na téma staré stanovy versus NOZ zde přečetl některé příspěvky, nemám v tom pořád jasno a poprosil bych o názory na mou otázku. Jsme SVJ vzniklé v roce 2010 a máme stanovy, které vychází ze vzorových, ale jsou upraveny a doplněny o další body. Na portálu http://obcanskyzakonik.justice.cz/…-stanoviska/ jsem si nasel stanovisko Expertní skupiny, které se vyjadřuje k vzorovým stanovám SVJ po účinnosti NOZ. Lze jednoduše (nejsme právně vzdělán a odkazy na paragrafy NOZ nemají pro mě smysl) odpovědět na tuto otázku, zda, než budeme mít nové stanovy, můžeme prioritně vycházet z našich stanov a ZoVB, i když některé body jsou v rozporu s NOZ? Například nutnost zplnomocnění k zastupování na schůzi shromáždění v případě společného jmění manželů. Děkuji PatrikN
Na www.patricia.cz byl publikován třináctidílný seriál „SVJ podle nového občanského zákoníku“.
Ve 3. díle http://www.patria.cz/…ho-roku.html se mimo jiné uvádí:
„Přechodná ustanovení NOZ dále vyžadují, aby existující právnické osoby do 3 let ode dne nabytí jeho účinnosti uvedly své zakladatelské dokumenty do souladu s NOZ a doručily je příslušnému rejstříku. V případě SVJ se bude jednat o přizpůsobení stanov nové právní úpravě. Vzhledem k tomu, že se okruh povinných náležitostí stanov oproti dnešnímu stavu podstatně rozšiřuje, budou prakticky všechna SVJ muset své stanovy uzpůsobit a doručit je krajskému soudu, který vede rejstřík společenství vlastníků jednotek. Do té doby veškerá ustanovení stanov, která budou odporovat donucujícím ustanovením NOZ, pozbudou závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti.“
Dnem 1.1.2017 rejstříkový soud zruší všechna společenství vlastníků, která nepřizpůsobila své stavnovy donucujícím ustanovením občanského zákoníku.
Těšme se.
Tondo,
text článku jste evidentně nepochopil. Termín 1.1.2017 nepřipadá v úvahu ani teoreticky. Jak se uvádí v článku, dle NOZ bude soud oprávněn vyzvat liknavá SVJ k nápravě a ve výzvě stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po jejím marném uplynutí může soud teoreticky SVJ na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zrušit a nařídit její likvidaci. Teoreticky proto, že u těch SVJ, která vznikají povinně ze zákona, nebude tato možnost z povahy věci připadat v úvahu, pokud v domě počet jednotek neklesne na méně než pět. Pragmatičtější tak bude spíše ukládání pořádkových pokut ze strany soudu, a to až do výše 100 000 Kč.
Pane Rosťo,
uvádíte názor, že soud bude společenstvím, která nepřizpůsobila své stanovy, opakovaně ukládat pořádkové pokuty až do výše 100 000 Kč. Domníváte se, že to bude mít ještě nějaký jiný účinek, kromě toho, že se vyprázdní účet společenství a vlastníci jednotek oprávněně přestanou společenství platit?
Pane Polystyren,
samozřejmě, že to bude mít účinek. Naprostá většina společenství prostě stanovy přizpůsobí, aby se pokutám vyhnula.
Pokud se najde nějaké kverulantské společenství nebo nefungující společenství s lhostejnými vlastníky jednotek, které si nechá raději vyprázdnit účet společenství a vlastníci přestanou společenství platit, jak uvádíte? No a co, koho to zajímá? To je problém vlastníků jednotek tohoto společenství. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. Nepochybujte o tom, že si věřitelé SVJ jeho dluhy na vlastnících jednotek vymůžou.
Dobrá, píšete z pohledu věřitelů SVJ.
Zkusme se podívat z pohledu vlastníka bytu. Co má tedy podle Vás, pane Rosťo, dělat vlastník bytu? Sám nemá dostatečně velký podíl, aby prosadil změnu stanov. Jednání ostatních vlastníků bytů neovlivní. Vlastník bytu nemá povinnost ani účastnit se zasedání shromáždění, ani hlasovat pro přizpůsobení stanov, takže žádnou svou povinnost neporušuje, neúčastní-li se a nehlasuje-li.
Ale vlastník jednotky ručí za závazky společenství i v případě, že neporušil své povinnosti. Vlastník jednotky musí počítat s tím, že neúčastí a nehlasováním přispěl k takovému rozhodnutí SVJ, za které ponese následky.
V takovém případě (a to i v případě, že by se účastnil a hlasoval pro přizpůsobení stanov a změna stanov nebyla přijata) by měl výbor jednat jako řádný hospodář a s polu s vlastníky vést jednání vedoucí ke schválení změny stanov. Záleží na důvodech neschválení změny stanov případ od případu. Při neodůvodněm hlasování proti nebo neúčasti na hlasování je třeba obrátit se na soud.
Pane Rosťo,
vyjadřujte se, prosím, jasně. Napstal jste Vlastník jednotky musí počítat s tím, že neúčastí a nehlasováním přispěl k takovému rozhodnutí SVJ, za které ponese následky. Pokud tím myslíte Vlastník jednotky musí počítat s tím, že svojí neúčastí a svým nehlasováním přispěl k takovému rozhodnutí SVJ, za které tento vlastník jednotky ponese následky., pak je vše v pořádku a souhlasím.
Psal jsem výše o jiné situaci. Psal jsem o vlastníkovi jednotky, který nemá dostatečný podíl k prosazení změny stanov (ostatně málokterý vlastník jednotky má dostatečný podíl k prosazení změny stanov, pokud by měl, pak nesetrvává v pochybném spolku SVJ) a který současně nemůže nijak přimět jiné vlastníky jednotek k účasti a k hlasování. A to je rozdíl. Tj. tvrdíte, že Vlastník jednotky musí počítat s tím, že ponese následky způsobené neúčastí a nehlasováním jiných vlastníků. ?! Tj. zastáváte princip kolektivní viny?
Pane Polystyren,
v právu je použití kolektivní viny obecně vyloučeno, uplatňuje se však v celé řadě individuálních právních institutů. Jedním z těchto individálních právních institutů je ručení vlastníků jednotek za dluhy společenství upravené přímo zákonem.
Uvedl jste, že „ostatně málokterý vlastník jednotky má dostatečný podíl k prosazení změny stanov, pokud by měl, pak nesetrvává v pochybném spolku SVJ“
Podle zákona je členství ve společenství vlastníků neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. To znamená, že nabytím vlastnického práva k jednotce členství ve společenství vlastníků vzniká a zánikem vlastnického práva k jednotce zaniká i členství ve společenství vlastníků. Pokud by vlastník jednotky nechtěl setrvávat „v pochybném spolku SVJ“, musel by si pořídit bydlení např. ve svém rodinném domku.
Pane Polystyren,
ještě doplněk k Vaší otázce „Vlastník jednotky musí počítat s tím, že ponese následky způsobené neúčastí a nehlasováním jiných vlastníků. ?“
Ano, následky ponese, pokud se nebude bránit a nevyužije všech možností daných zákonem. Jak jsem již uvedl, při neodůvodném hlasování proti nebo neúčasti na hlasování je třeba obrátit se na soud.
Povinné přizpůsobení stanov SVJ(2000) nečiní žádné výkladové potíže ani osobě s rozumem podprůměrného člověka.
Samozřejmě platí, že každá právnická osoba se povinně musí přizpůsobit části NOZ o právnických osobách (v NOZ od § 118). SVJ(2000) však není ani korporace, ani SVJ(2012), proto nemá povinnost přizpůsobit své stanovy příslušným speciálním částem NOZ.
Dále nepochybně platí, že každá osoba zapisovaná do veřejného rejstříku musí přizpůsobit své stanovy zákonu č. 304/2013 o veřejných rejstřících. Právnická osoba je povinna svými stanovami doložit skutečnosti, které se do rejstříku povinně zapisují. Sem patří například:
- počet členů statutárního orgánu,
- název funkce člena či členů statutárního orgánu,
- funkční období,
- způsob jednání za právnickou osobu,
- sídlo právnické osoby.
Neplatí však, že by stávající SVJ(2000) měly cokoliv společného s částí NOZ o bytovém vlastnictví. Nemají povinnost vkládat do svých stanov nic z této části NOZ. Jistě každý chápe, že část NOZ o SVJ(2012) se týká pouze právnických osob, vznikajících nově od 1. ledna 2014. Je to přece v NOZ výslovně uvedeno.
lake
Dobrý den, jsme SVJ vzniklé dlouho před rokem 2013 a v našich stanovách (jenž vznikly ze vzorových) máme uveden počet členů výboru „nejméně 5“. Toto je v rozporu s NOZem a tak stanovy budeme muset aktualizovat. Je možné v rámci jedné schůze provést aktualizaci stanov a pak volit výbor (v tomto pořadí). Setkal jsem se se dvěma odlišnými názory, přičemž převládal ten záporný. Prosím o váš názor – zejména p. Lakeho. Děkuji.
Nu, nevím proč jsem byl vyvolán, ale podle mne je to možné provést jak popisujete – zcela bez problémů.
Usnesení o změně stanov může nabýt účinnosti ihned, tedy okamžikem, kdy je na shromáždění vyhlášen výsledek hlasování. Následující hlasování (o členech výboru) už proběhne podle nových stanov.
Do pozvánky i do zápisu je třeba dát, že hlasování o členech výboru probíhá podle nové verze stanov, tedy volí se členové do X-členného výboru SVJ (kde X je číslo uvedené v nových stanovách).
Je pravda, že stanovy v novém znění budou účinné vůči každému teprve po jejich zveřejnění ve sbírce listin rejstříkového soudu. Ale to neplatí pro osoby, které o nových stanovách právě hlasovaly: oni znají obsah stanov „z první ruky“ a námitku nezveřejnění vznést nemohou.
lake
Tazatel se ptal obecně, ale i na konkrétní případ SJM. Společenství mají za povinnost zveřejnit pozvánku na schůzi na svých webových stránkách. Stačí se podívat na tyto pozvánky, kde se namnoze upozorňuje na povinnost spoluvlastníků jednotky vyplývající z NOZ. Těchto příkladů najdete spousty, uvedu alespoň jeden: http://www.sbdpraha.cz/…0II_2014.pdf Toto společenství bylo zapsáno 4. května 2002. Mám to tedy chápat tak, že se v Praze šíří nějaké zákeřné onemocnění, které zasahuje výbory společenství a způsobuje, že se nedokáží zorientovat ani na úrovni osoby s rozumem podprůměrného člověka ?
Vážený pane kolemjdoucí, tazatel se neptal obecně. Ptal se velmi konkrétně na právní postavení jeho SVJ. Odpověď:
| Jde o právnickou osobu podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů ve znění po novele č.103/2000 Sb. Nejde o SVJ(2012) podle zákona č.89/2012 Sb. To rozezná jistě i osoba s rozumem podprůměrného člověka: stačí podívat se, zda SVJ vzniklo do 31.12.2013 ze zákona, nebo vzniklo dne 1.1.2014 a později schválením stanov a zápisem do veřejného seznamu. |
O tom,že někteří hlupáci netuší nic o právu zde netřeba diskutovat, ani to dokládat pozvánkami. Například Vámi zmíněná pozvánka SVJ Hůrka dokládá jen to, že popletení členové výboru svolávají shromáždění právnické osoby podle ZoVB a podle stanov této právnické osoby. Přes to tvrdí, že shromáždšní svolávají podle (neznámého) ustanovení NOZ, které ani nebyli schopni v pozvánce označit!
Těžko označit za rozumné osoby, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby a netuší ani čím se řídí vnitřní právní poměry této právnické osoby.
Jediné ustanovení NOZ, které mohlo být v oné pozvánce zmíněno, je § 3028 odst. 2 NOZ.
Jestliže v pozvánkách bývá uvedeno upozornění na nové právní postavení manželů ohledně nakládání se společným majetkem, nemá to nic společného s právním postavením SVJ. Proč se o tom tedy zmiňujete? Jde přece o novou právní skutečnost, která dopadá na manžele a plyne z ustanovení § 694 odst. 2 NOZ.
lake
Navíc v pozvánce píší, že budou volit členy výboru, příp. pověřeného vlastníka (tedy nikoliv předsedu).
Pane X, volby budou zřejmě probíhat podle stávajících stanov. V nich je možná uveden „výbor“ nebo „pověřený vlastník“, nebo obojí.
V tom případě ovšem toto SVJ narazí u rejstříkového soudu. Nově zvolenou osobu (nově zvolené osoby) nejspíše soud odmítne zapsat. Je zákonnou povinností právnické osoby jednoznačně určit ve stanovách počet členů statutárního orgánu. Tedy musí být zřejmé, zda jde o orgán jednočlenný či vícečlenný a kolik má v tom případě členů. Dále musí být zřejmé jaké je označení funkce/funkcí. Může to být stařešina, náčelník, pověřený vlastník, předseda, ataman a podobně.
Neobsahují-li stanovy tyto povinné skutečnosti, je volbu možno označit za zmatečnou. Toto bude rejstříkový soud kontrolovat ve stanovách právnické osoby. Není-li to tam, běda…
Problém je v tom, že všichni se snaží narvat do stanov SVJ(2000) záležitosti, které tam vůbec být nemusejí (bytové spoluvlastnictví podle NOZ), a zapomínají při tom na záležitosti, které tam povinně být musejí.
lake
Nový Občanský zákoník se v těchto záležitostech týká až SVJ vzniklých po 1.1.2014.
Poslední komentáře