Spoluvlastnictví 1/4 bytu
Dobrý den,
nevím, zda to sem patří ale mám prosbu. Máme v bytovém domě dlužníka, na kterého spadla nyní exekuce. Jde o to, že jeho daný byt vlastní on z 1/4 (nyní dražba), poté družka, také z 1/4 a jejich nezletilý syn má 1/2 bytu. Nevíme, jak je tohoto bytu dostat pryč (roky neplatí pravidelně do fondu, platí tak, cca 5× do roka) a když nyní je daná jedna čtvrtina v dražbě, chtěl bych se optat, zda nevíte, jak je to poté celé řešeno, když bude 1/4 bytu patřit někomu jinému a ostatní část bytu někomu dalšímu, s tím, že tam, co vlastní tu nově pořízenou 1/4 bytu tam bydlet nebude? Platí i takto nějaké částečné nájemné či služby nebo energie?
PS: Vím, že se taky někdo určitě na tohle ozve, proč tohle kupovat, že to může být sebevražda. Ale další část bytu, a to přesně další 1/4 bytu družky půjde také do dražby hodně brzo a je to jediné, jak je z této bytovky dostat, jelikož snahu na placení mají a nikdo s tím nic dělat nechce.
Moc děkuji za každý názor a hezký den
To je právě jeden z důvodů, proč je družstevní forma vlastnictví lepší. Tam taková forma spoluvlastnictví není možná a družstvo se s neplatičem vypořádá velmi snadno. Jirka
Družstvo a všechno s tím spojené patří do roku 1948. A tam mělo také zůstat. Ani v SVJ není problém se s tím vypořádat, jen to chce mít nějaké know how.
Pane MVDr. Macháčku,
není pravda, že družstva patří do roku 1948, v roce 1948 byl pouze nedokonaný pokus o zestátnění BD.
V BD lze zabránit zřizování ubytoven pro nepřizpůsobivé, lze řešit obtížné sousedy a neplatiče rozhodně lépe než v SVJ. Jsem předseda výboru SVJ a předseda představenstva BD, takže mluvím z praxe.
O historii BD daleko před rokem 1948 se lze dočíst na netu, např.:
"Historie bytového družstevnictví na našem území
Bytové družstevnictví u nás sahá až do 19. století. Mezi válkami zaznamenalo největší rozvoj a dokonce bylo považováno za jedno z nejvyspělejších v Evropě. Druhá světová válka činnost družstev utlumila, ale koncem 50. a zejména v 60. letech propukl velký boom družstevního bydlení. Ten zastavily až reformy roku 1989, kdy se muselo bytové družstevnictví vyrovnat se změnou politických i hospodářských poměrů a přizpůsobit se tržní ekonomice. Od té doby provázely bytové družstevnictví převody bytů do osobního vlastnictví a nová družstevní výstavba téměř nevznikala. Existující bytová družstva byla postavena zejména do role správců nemovitostí. Nynější životní situace lidí a situace na realitním trhu volají po zpřístupnění nového bydlení bez zadlužování se a tak se forma družstevního bydlení znovu oživuje. V historii bytového družstevnictví na území České republiky lze s výjimkou současné etapy (!) vždy vysledovat pozornost a hlavně finanční podporu ze strany státu. Ta měla za následek zájem o bytové družstevnictví a využití této formy zajištění bydlení pro širokou řadu zájemců."
Pokusy zlikvidovat bytová družstva lze rozdělit do třech etap:
1)1939 okupace ČR Hitlerem a zakázání družstevní výstavby v Protektorátu
2)1948 převzetí moci KSČ a státní zásahy do družstev
3)zákon 42/1992 Sb. o „transformaci družstev“
Můžete se podělit o know how na neplatiče v SVJ? Řada čtenářů by to jistě přivítala. Děkuji.
Hezký den!
Pavel
Jsem si jisty, ze moje odpoved dostane asi na 50 minusu. To je jako kdyz prijdete na Novinky.cz a zakricíte filmovou hlasku „Komunisti jsou svine a komunismus je svinstvo“ Dostanete tolik minusu, ze byste s nimi udelal prostredni caru na dalnici az do Berlina. Je to dano ctenarskou obcí. Tady je to podobné.
Myslím, že nebude rozpor s tím, že druzstva vsech skupenství, tedy i bytová, zazila nejvetsi rozmach v letech 1948 – 1960. A v tomto století také měla zůstat. To, ze sem vykopirujete letacek SBD nedokazuje, ze je ten formát funkční i v 21. století. Hlavne nezminujte komunisty a jak vám chudakum druzstevnikum chteli neco sebrat. Pokud se nemylím, do II. svetové valky bylo necelých 200 druzstev a práve pro roce 1948 raketově narostl počet na tisíce. Bez komunistů by tento system jednoho polavara chodícího po chodbach, jako by mu dum patril, byl už dávno v prachu. Cely system drustevnictví je nesmyslem poplatným době s heslem, vše patri všem a my se o vás ovečky bez mozků postarame, váse UVKSČ. Diky bohu, ze toto bylo pohrbeno 17. listopadem. A ze bylo dokazuje kam se bytové vlastnvitví posunulo v demokratickém usporadani. Vystavba v druzstevnim rezimu neustupuje, to by byl eufemismus, druzstevní vystavba se až na vyjimky z leknutí nerealizuje.
Stále se podivuji nad tím, jak se někdo v dnesni době muze koupit dekret na bydlení a nechat se ridit nejakym predstavenstvem, které mu za jeho vlastní peníze dela bachaře. Osobně nepotrebuji od nejakého komunistického pohlavara, aby prerozdeloval moje penize a rikal mi, kterou rukou si smít utírat zadnici a kdy to mám delat. V SVJ má společenství sve povinnosti a člen společenství své povinnosti. Pokud je jedna strana neplní, je zde soudní moc asi dalsich 10 mechanismu jak zjednat poradek. Do dnes vidím vzor upominky z druzstva (které delalo jak jinak nez správce), která byla posilana 3×, bez vazby na občansky soudní rad a podepsané splatkové kalendare byly neplatné a nefunkcní, pritom stací zajít se stejným kalendarem k notáři a je na vzdy po problemech.
§ 159 odst. 1 definuje, jaké máme mít znalosti, abychom mohli delat ve výboru SVJ. „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky“
Nevím-li co je zástava, notárský zápis, pohledávka, veritel, prispevek na správu, vecné bremeno, opráveny a povinny a dalsich 40 termínu, které bych měl znát, pak nemam ve výboru co delat, protože nemam potrebné znalosti a mel jsem vyvodit důsledky. Problem neni v SVJ, problem je v nekvalifikovanych vyborech, ze neví, co a jak s neplatici delat.
jako je české bytové družstvo funguje všude na světě. I v zemích ,kde nikdy komunisti u moci nebyli :-). Na druhou stranu máte ve světě koncepty , kdy sice bydlíte ve vlastním , ale máte práva mnohem a mnohem okleštěnější , než v českém SVJ i bytovém družstvu. V některých zemích si nemůžete libovolně komukoliv pronajmout svůj vlastní byt. Potřebujete k tomu souhlas sousedů…
RSDr. Macháček má svůj ideologický názor a co se děje v okolí neví a nechce vědět, nabouralo by to jeho přesvědčení.
Mám kamaráda,který bydlí ve vlastním domě,v něčem co připomíná české satelitní městečko. U nás to funguje tak,že každý vlastník domu si hraje na vlastním písečku a co se děje o dva domy dále jej nezajímá. Tam to funguje tak , že všech 50 domů tvoří jakési společenství vlastníků , které má svoje vedení a které zaměstnává správce tohoto satelitního městečka. Komunikace , veřejné osvětlení a ostatní infrastruktura , dětské hřiště tohoto městečka je ve společném vlastnictví všech vlastníků domů. Je zajímavé , že i když každý dům má svého vlastníka a ke každému domu patří pozemek nějakých 700m2 , že nikdo z vlastníků si nemůže na vnějšku svého domu dělat úpravy , které jej napadnou. To samé s pozemkem. Tato pravidla jsou vložená do stanov a jsou všemi respektována… Upřímně řečeno si kladu otázku, jestli někde na světě je nějaká země , kde bydlení v bytovém domě (až už ve formě SVJ nebo ve formě družstva) je tak svobodnou záležitostí jako u nás. Stejně tak si kladu otázku , zda někde ve světě je taková ochrana nájemců při nájemním bydlení…
Pane Macháčku. Kromě obecných politických keců jste neuvedl nic konkrétního. V momentě, když je dlužník zadlužen ještě jinde, sice u soudu vyhrajete, ale peníze jsou v v nenávratnu. Stejně blbě, jako jednalo ve vámi uvedeném případě družstvo, může jednat i výbor SVJ. To není nic systémového. Družstvo ale může dlužníka vyloučit, byt prodat a dlužné peníze získat. Co může SVJ? Uveďte těch 10 mechanizmů. Jirka
Naše SVJ dodává vlastníkům m.j. studenou vodu a plyn (individuální kotle). V aktualizovaných stanovách (dříve ve smlouvách) máme ustanovení o možnosti vymáhat i zálohy a deklarován postup SVJ při vzniku dluhu. Především máme právo přerušit dodávky vody a energií a máme pro to i technické podmínky (chápu, že pro vodu jsme rarita, kdy se při výstavbě BD myslelo hlavou). Dále můžeme dluh vymáhat soudně nebo postoupit pohledávku třetím osobám. Po uhrazení dluhu obnovíme dodávku jen po zaplacení paušálu za práce odborné firmy spojené s novým připojením měřidla. Jakmile vznikne dluh za dvě zálohy přistupujeme k vymáhání. Jediného liknavého plátce jsme tak vyučili a všichni platí spolehlivě.
Tak klobouk dolů, tady je jasný důkaz, že vsichni se máme stále co ucit. To jsem třeba vůbec netusil. Prodej pohledávky taky nezni uplne spatne. Davam plus!
„je zde soudní moc asi dalsich 10 mechanismu jak zjednat poradek“
Můžete zde aspoň jeden takový mechanismus uvést? Stačil by mi jeden funkční.
Vy družstevnící byste pořad něco někomu znárodňovali, zabavovali a prodávali. Díky bohu, že je po vás popel.
V SVJ stačí s dlužníky pracovat, nechovat se k členům jak ke sluhům, mít transparetní účet, pouštět je k podkladům, když vidí, že nemáte co skrývat, po chvíli je to denní sledováni přestane bavit. Nechovat se k nim shora, ostatně jsme tu my pro ně, ne oni pro nás. Když někdo přestane platit a nemá hypotéku, je bytová jednotka v o.v. nejlikvidnější zástavou. Když hypotéku má, nečekat na osvícení, správně upomenout a žalovat EPR. Pokud je s dlužníkem řeč a dle mých zkušeností je reč s 8 z 10, pak splátky sepsané u notáře s doložkou okamžité vykonatelnosti.
To vše proti tomu, že v družstvu je rovina hlasů. Ať máte byt 100m2 nebo 30m2, hlas máme každý jeden a stejné váhy. 20 důchodců dokáže potopopit smysluplnou insvestici, protože i když bydlí na pětníku, maji stejný hlas jako zbytek domu. Když nejste přítelem toho jak představenstvo spravuje ekonomiku, jak vám umožňuje výdaje a dodavatele kontrolovat, máte smůlu, mají nad vámi absolutní moc. Chcete-li trasparentnost a představenstvo o ni nestojí, opět máte smůlu, najdou si 10 důvodů, jak se vás zbavit. Nikdy bych nevyměnil svobodu za vazalství. A statistiky výstavby a rozdělení SVJ vs. BD mi dává za pravdu, že nejsem sám.
Pro a proti „Pro správu domu a větší pohodlí je výhodnější družstevní bydlení, u vlastnického bydlení je totiž mnohdy obtížné dosáhnout nějakého rozhodnutí či zajistit nápravu nevhodného chování některých vlastníků,“ míní František Lebl, předseda, Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků.
Naopak advokát Pavel Nastic považuje za nejlepší mít byt v osobním vlastnictví. "S touto bytovou jednotkou mohu volně nakládat a mohu ji také dát do zástavy, což je důležité v situaci, kdy si na pořízení bytu beru hypotéku a potřebuji bance dát do zástavy nějakou nemovitost.
Aby Lébl nevyzvyhoval družstevni vlastnictví, ještě stále je tu generace ročníků 1950, která má pocit, že i když byt už několik let vlastní, družstvu stále platí nájem a musí být v předklonu, jinak ho ten zlý pan předseda může vyloučit. Družstva, SČMBD, Pokrok, Krušnohor je mor a rozkrádání za bíleho dne!
velká bytová družstva , které vnikla za minulého režimu a fungující dodnes a družstva , která vznikla v posledních desetiletích. U nás ve družstvu je svoboda. Možnost vyloučení člena je pouze pojistkou a nejkrajnějším řešením. Určitě to nefunguje tak , že si představenstvo hledá záminky , jak někoho vyloučit. Já za posledních 5 let jsem vyloučil pouze jednoho člena (z 250 členů celkem) z důvodu neplacení. Když za mnou přišel s brekem , že se rozvádí, že jej manželka odrbala o všechno a že svůj dluh uhradí , ale potřebuje čas…nechal jsem jej tam bydlet dál a svůj dluh splácí. Jsme domluveni, že až svůj dluh splatí , vezmeme jej za člena družstva zpět. Ale kdyby neplatil dále , máme v „jeho bytu“ jistotu , že se k jeho dluhu v plné výši dostaneme , což v podmínkách SVJ bychom žádnou jistotu neměli… Apropo , chápu , že pro toho , kdo si svůj byt pořizuje na kšeft je lepší osobní vlastnictví. Jsem však přesvědčen o tom , že pro toho , kdo chce „pouze“ bydlet , je družstevní forma to nejlepší co může být…
Já za posledních 5 let jsem vyloučil … Když za mnou přišel s brekem, že se rozvádí, že jej manželka odrbala o všechno a že svůj dluh uhradí , ale potřebuje čas… nechal jsem jej tam bydlet dál …
já já já … já předseda byt. družstva …
co dodat – nic
Máte s tím problém ? On je v tom také obrovský kus zodpovědnosti. Za prvé v domě bydlím a každý ví kde.. Za druhé dotyčný se může soudně bránit. A pokud by soud vyhrál byl by dotyčný předseda v problému… A dále…jsme demokraté a síla mého mandátu je i v tom,že při volbě jsem obdržel hodně hlasů…Nejsem žádný samozvanec , který se do funkce dosadil sám…
má také kus odpovědnosti. Vlastnické bydlení je samozřejmě výhodnější pro vlastníka bytu. Dívat se na to jen z pohledu správce je pro Vás sice logické, ale pro vlastníky nikoliv.
jsem v podstatě zachránil… v jiných domech by již dávno skončil na ulici, byt byl vydražen a prodán jinému vlastníku a vzhledem k jeho dluhům jinde by SVJ nevidělo ani kačku…
V SVJ se občas setkáte s tím, že pro nějaký záměr související se správou domu potřebujete 100% souhlas vlastníků. Může jít o něco závažného, kde je to morálně oprávněné, ale může to být i banalita, která však blokuje něco jiného. Čím větší SVJ, tím méně pravděpodobné je, že takový souhlas získáte. Stačí jeden kverulant, nekomunikující vlastník apod. V družstvu ten problém nemáte.
na dražby podílů se specializuje mnoho spekulantů a realitek, poté tam nastěhují nějaké nepřizpůsobivé, a ti původní ještě rádi zbytek prodají:-(
na dlužníka (1/4) spadla nyní exekuce, družka (1/4), jejich nezletilý syn (1/2 bytu). Nevíme, jak je tohoto bytu dostat pryč (roky neplatí pravidelně do fondu, platí tak, cca 5× do roka… jak je řešeno, když bude 1/4 bytu patřit někomu jinému a ostatní část bytu někomu dalšímu, s tím, že tam, co vlastní tu nově pořízenou 1/4 bytu tam bydlet nebude?
Platí i takto nějaké částečné nájemné či služby nebo energie?
Další část bytu (1/4 bytu družky) půjde také do dražby hodně brzo.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Sice nevím zda nezletilý (méně než 18 let) může vlastnit 1/2 bytu.
Jenom dražbou se to asi nevyřeší. Nový vlastník musí exekuovaného „fyzicky“, reálně z bytu dostat, nejen „právně“ a zápisem na katastru.
Rodiče s nezletilým synem vystěhovat asi u nás v Česku (nevím jak jinde) jen tak nejde.
Chtělo by to dobrou právní radu, ale pokud jsem tu radil Bezplatnou právní radu (i když České advok. komory) v některých krajských městech, tak to asi není nejlepší cesta (na základě vlastních zkušeností).
Tady na fóru se vám vlastně ještě rady nedostalo.
Na závěr – vy jste dlužníky také žalovali nebo se na to výbor vykašlal ?
Jak bude byt užívat vydražitel je jeho věc. Vy můžete dle mne mu tu 1/4 podílu dát jako předpis. Snad to je tak správně. Asi jen manželům SJM se předpis nerozděluje na polovinu.
Předem moc děkuji za Vaši odpověď, ano máte pravdu, zatím jsem se zde pořádné odpovědi na fóru nedočkal. Je to tak a bohužel má nezletilý polovinu bytu ale s tím, že má opatrovníka. Což je jeho matka, která vlastní tu ¼ bytu. On ten exekvovaný již v tom bytě nebude. Již se tam nějaký čas nezdržuje (cca 1 rok již nebyl vidět). Zůstane tam pouze zbytek, a to družka se synem. Občas k nim zavítá i nějaký klučina na výpomoc ale to je celé. Již jsem ve spojení s právník zástupcem, který se specializuje na tento druh práva a doufejme, že to dobře dopadne. Díky i za tip ohledně bezplatné právní poradny, to vůbec ani nevím, že něco takového vůbec v naší republice existuje. Náš výbor zatím žalobu nedal, jelikož ona projevuje snahu platit a byťák se prý nemůže přidat do dražby, pokud mají snahu platit… Tak nevím. Akorát prosím o trošku bližší rozepsání posledního odstavce. Nějak se v něm ztrácím.
Moc děkuji!
Poslední komentáře