Soudy k vyúčtování příspěvků na správu domu
V usnesení Ústavního soudu II.ÚS 1484/18 ze dne 19. 3. 2019, který zde byl uveden v souvislosti s tím, že by výše příspěvku na správu domu neměla mít na vlastníka „rdousící, resp. likvidační účinek“, se rovněž píše:
„Příspěvky na náklady spojené se správou domu představují dle odvolacího soudu kumulované finanční prostředky určené na budoucí výdaje spojené s údržbou, případně zvelebením společných částí domu. Není možné __každý rok__ tyto prostředky vyúčtovávat a přeplatky vracet spoluvlastníkům domu, neboť by tím existence fondu oprav ztratila smysl.“
Jednak není zřejmé, zda jde o názor odvolacího soudu, a nebo o názor Ústavního soudu. Tady prosím znalejší o dešifrování. Dále, ať už tento názor zastává kterýkoli z obou soudů, které podle formulace přicházejí v úvahu, z tohoto názoru soudu nikterak neplyne, že by snad příspěvky na správu domu neměly být vyúčtovány. Pouze se uvádí, že je není možné vyúčtovat __každý rok__ . Jsou k vyúčtování příspěvků na správu domu nějaká další stanoviska soudů? Každou platbu je třeba vyúčtovat, to ví i Vietnamec ve večerce. Pokud ne __každý rok__ , potom kdy a jak často?
Soudci Ústavního soudu ukázali, že nerozumějí základním pojmům: „vyúčtování“ a „vypořádání“.
Ostatně není divu: v souzené věci byl soudce-zpravodaj neblaze známý
JUDr. Ludvík David. Ten proslul nesmyslným tvrzením, že „dohoda“ je
přehlasování menšiny většinou (2008). Tuto pitomost musel pak napravovat
Nejvyšší soud ve velkém senátu civilního kolegia (2014), viz zdroje:
(1) http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda#…
(2) https://cs.wikipedia.org/…C3%ADk_David.
- VYÚČTOVÁNÍ je porovnání dosud zaplacených úhrad a skutečných nákladů. Výsledkem vyúčtování je buď přeplatek, nebo nedoplatek.
- VYPOŘÁDÁNÍ je splnění všech vzájemných závazků vyplývajících z vyúčtování. Výsledkem vypořádání je nula. Strany si již vzájemně nic nedluží, právní vztah je tím ukončen.
Není žádný důvod omezovat vyúčtování. (Například moje banka mi posílá vyúčtování každý měsíc.) Ostatně již rakouský Obecný zákoník občanský (ABGB) z roku 1811 rozlišoval vyúčtování od vypořádání (rozdělení výnosu). Totéž najdete v současném občanském zákoníku 89/2012 Sb..
| 946/1811 Sb. zák. soud. § 830 Každý podílník jest oprávněn naléhati na vyúčtování a na rozdělení výnosu. (…) |
| 89/2012 Sb. § 1118 Spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci. |
| 89/2012 Sb. § 1135 Správce má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci. |
| 89/2012 Sb. § 1208 Do působnosti shromáždění patří (…) schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků (…). |
Justitianus
„Není žádný důvod omezovat vyúčtování.“
To zajisté není.
Zde jde spíš o to, zda je nějaký právní podklad pro vyúčtování. Takový, na jehož základě by vlastník vyúčtování vymohl. Takový, na jehož základě byste Vy vyúčtování vymohl.
- Stephanie, ptáte se na „právní podklad pro vyúčtování“.
Odpověď zní: Stanovy vašeho SVJ. Případně usnesení shromáždění.
Jednotlivý vlastník jednotky nevymůže pro sebe vůbec nic, protože je to jeden mravenec v mraveništi. Pouhý spoluvlastník. Pouhý opovrhovaný a přehlížený člen právnické osoby SVJ.
Přečtěte si Soudy se nenechají otravovat (vložil Justitianus, 6. Červen 2020 – 11:39).
Justitianus
Je otázkou, co se přesně myslí „vyúčtováním“ ale citaci dešifruji tak, že primárně zde jde o vypořádání prostředků: to myslím není ani potřeba hledat ve stanoviscích soudů, je to uvedeno i v zákoně a bude se typicky jednat o výjimečné situace, kdy SVJ rozhodne o jednorázovém vrácení nepoužitých prostředků. .
§ 1208 Do působnosti shromáždění patří … c) schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků, …
Podle mě, ale vyúčtování a vypořádání jsou naprosto dvě odlišné věci. Zkuste to ještě jednou, já nějak nemůžu pochopit.Děkan
Zde v diskusi např.
www.portalsvj.cz/…-hospodareni
www.portalsvj.cz/…na-c-72–1994
www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav
www.portalsvj.cz/…ne-obohaceni
Dle Legislativních pravidel vlády
Čl. 40 Terminologie v právním předpisu
(1) Právní předpis musí být terminologicky jednotný. Zároveň je třeba dbát souladu s terminologií použitou v navazujících a souvisejících právních předpisech různé právní síly.
(2) Je-li nutné uvést nový právní termín, je třeba jej v právním předpisu blíže vymezit, a to definicí tohoto právního termínu; … . Definice právního termínu používaného v celém textu právního předpisu se uvádí zpravidla na začátku právního předpisu. U rozsáhlých právních předpisů, kde se právní termín používá jen pro ucelenou část právního předpisu, lze definici tohoto právního termínu uvést na místě, kde je právní termín, který je potřeba definovat, použit poprvé.
(3) Při tvorbě právního předpisu je nutno respektovat všeobecně uznaný význam slov. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá. Výjimečně lze za navrženým pojmem vložit do závorek bližší vysvětlení použitého pojmu nebo jeho synonymum.
- – – – – – – – – – – – –
Dle mne z toho plyne, že by mělo být jasné, co autor myslel „vypořádáním“ a co „vyúčtováním“. Ale není tomu tak.
Poslední komentáře