Rozúčtování právních nákladů v bytovém domě
Dobrý den,
v příspěvku „Rozúčtování nákladů v bytovém domě“ se
neřeší právní náklady SVJ související
s vymáháním splnění úhrady nedoplatku v zúčtovacím roce.
Náklad právní dle §17/e naříz. vlády 366/2013 zřejmě neurčuje pro tyto náklady způsob podílení se dle §1180/2 NOZ.
Jak se rozúčtují právní náklady SVJ při vymáhání pohledávky:
vyrovnání dle §7/3 zák. 67/2013 Sb. v případě že SVJ bude
ÚSPĚŠNÉ v žalobě?
(logicky by to mělo jít k tíži vlastníka, na kterého byla podána
žaloba, ale jak je správně právně uplatnit tj. dle jakého §-fu to lze
dělat, to nevím)
Jak se rozúčtují právní náklady SVJ při vymáhání pohledávky:
vyrovnání dle §7/3 zák. 67/2013 Sb. v případě že SVJ bude
NEÚSPĚŠNÉ v žalobě?
(u nás předpokládám by to bylo podle podílů, protože službu
„neúspěšné vymáhání“ ujednanou nemáme a ani tedy kritérium podílu
na ní)
Dle jakých §§-fů nebo jak by se měly rozúčtovávat právní náklady?
Pro úplnost dodávám, že ve stanovách, prohlášení ani usneseních o právních ani poštovních nákladech a jejich dělení mezi spoluvlastníky – nemáme ani slovo.
dík za rady, Ludvík
§1180/2 NOZ
(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo
členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady
vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
§17/e nařízení 366/2013
Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst.
2 občanského zákoníku se rozumí zejména … e) náklady spojené
s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a
pozemku.
§8/
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska
správních činností se rozumí zejména
…b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od
vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku,
stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a
vypořádání,
…d) uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým
vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo
vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení
shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými
právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek,
Z uvedeného plyne jasně, že právní služby za účelem podání žaloby
na nezaplacené vyrovnání dle §7/3 zák. 67/2013
- JSOU činností týkající se správy domu
- JSOU nákladem vlastní správní činnosti
- JSOU rozvrhovány (rozúčtovávány) na každou jednotku stejně …
- MUSÍ logicky být uvedeny v rozúčtování služeb a dopadají tak na ně povinnosti §7 a §8 zák. 67/2013 resp. palmáre za advokáta SVJ při neúspěchu v žalobě SVJ proti vlastníkovi ponese každá jednotka stejně (což se musí odrazit ve vyúčtování služeb dle zák.67/2013)
- NELOGICKY pak z výše uvedených §§ z gramatického výkladu, ale
přesto právně správně plyne, že palmáre za advokáta SVJ by měla nést
„každá jednotka stejně“ i při úspěchu v žalobě SVJ proti
vlastníkovi. Nevím ale o judikátu, kde by se tohoto závěru žalovaný
vlastník – dovolatel dovolával a ani že by se dovolal úspěšně.
Budiž by tato úvaha byla inspirací nebo návodem pro budoucí žalované „tvůrce judikatury“. :)
Ujasňovač
Ujasňovač zde blábolí nesmysly. To by chtělo studené obklady a klid na lůžku. Plete dohromady tři různé činnosti.
- správa domu a pozemku podle § 1189 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb.
- poskytování služeb spojených s užíváním bytů podle § 3 zákona č. 67/2013 Sb..
- vlastní správa právnické osoby (to je „spolková“ činnost, naprosto odlišná od obou předchozích)
Ohledně nákladů soudních řízení je vhodné poukázat na právní úpravu hrazeni soudních nákladů.
|
99/163 Sb. Občanský soudní řád (1) Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. (…) |
Z uvedeného plyne per analogiam, že platba „rovným dílem“ by přicházela v úvahu jen v případě kdy nelze určit poměr účastenství. V domě s byty však lze u dluhů podle bodů 1 a 2 určit poměr účastenství vždy – odpovídá spoluvlastnickému podílu vlastníka jednotky. Způsob ručení za dluhy právnické osoby (tedy „účastenství“ na případné škodě) je uveden přímo v občanském zákoníku. Je úplně jedno zda jde o dluhy vzniklé ze správy domu a pozemku, nebo o dluhy vzniklé z poskytování služeb spojených s užíváním bytů.
|
§ 1194 (2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. |
Z uvedeného plyne, že za veškeré dluhy SVJ ručí člen podle svého spoluvlastnického podílu. Neručí stejnou částkou na jednotku, jak se zde snaží tvrdit Ujasňovač!
Jestliže SVJ vymáhá dlužnou částku po neplatiči, dělá to proto, aby členové SVJ nemuseli ten dluh zaplatit sami jako ručitelé. Je tedy logické a jedině přípustné, že na nákladech na vymáhání dluhu se budou podílet členové SVJ podle „poměru účastenství“, tedy podle toho jak velkou finanční škodu by musel každý z ich snášet v případě neúspěchu. A to je podle jejich spoluvlastnických podílů.
Jakýkoliv odlišný názor je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Dám jednoduchý příklad.
|
Neplatič dluží částku 40000 Kč. Kdyby SVJ nic nevymáhalo, vznikla by ztráta v této výši. Vlastník garsoniery by jako ručitel za dluhy SVJ zaplatil 8000 Kč a vlastník třípokojového bytu by zaplatil 32000 Kč. SVJ se obrátilo na soud a dlužnou částku vymohlo. Řekněme, že náklad
na vymáhání (po odečtení přisouzené náhrady) byl 5000 Kč. Odpověď: Oběma hrozila finanční ztráta, ovšem každému v jiné
výši. Jediný spravedlivý a logický způsob rozúčtování nákladu
5000 Kč je podle poměru ve kterém oba ručili za dluh společenství. Tedy
podle jejich spoluvlastnických podílů. Proto se na platbě částky 5000 Kč budou podílet v tomto poměru: |
Justitianus
Poslední komentáře