Ujasňovač zde blábolí nesmysly. To by chtělo studené obklady a klid na lůžku. Plete dohromady tři různé činnosti.
- správa domu a pozemku podle § 1189 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb.
- poskytování služeb spojených s užíváním bytů podle § 3 zákona č. 67/2013 Sb..
- vlastní správa právnické osoby (to je „spolková“ činnost, naprosto odlišná od obou předchozích)
Ohledně nákladů soudních řízení je vhodné poukázat na právní úpravu hrazeni soudních nákladů.
|
99/163 Sb. Občanský soudní řád (1) Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. (…) |
Z uvedeného plyne per analogiam, že platba „rovným dílem“ by přicházela v úvahu jen v případě kdy nelze určit poměr účastenství. V domě s byty však lze u dluhů podle bodů 1 a 2 určit poměr účastenství vždy – odpovídá spoluvlastnickému podílu vlastníka jednotky. Způsob ručení za dluhy právnické osoby (tedy „účastenství“ na případné škodě) je uveden přímo v občanském zákoníku. Je úplně jedno zda jde o dluhy vzniklé ze správy domu a pozemku, nebo o dluhy vzniklé z poskytování služeb spojených s užíváním bytů.
|
§ 1194 (2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. |
Z uvedeného plyne, že za veškeré dluhy SVJ ručí člen podle svého spoluvlastnického podílu. Neručí stejnou částkou na jednotku, jak se zde snaží tvrdit Ujasňovač!
Jestliže SVJ vymáhá dlužnou částku po neplatiči, dělá to proto, aby členové SVJ nemuseli ten dluh zaplatit sami jako ručitelé. Je tedy logické a jedině přípustné, že na nákladech na vymáhání dluhu se budou podílet členové SVJ podle „poměru účastenství“, tedy podle toho jak velkou finanční škodu by musel každý z ich snášet v případě neúspěchu. A to je podle jejich spoluvlastnických podílů.
Jakýkoliv odlišný názor je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Dám jednoduchý příklad.
|
Neplatič dluží částku 40000 Kč. Kdyby SVJ nic nevymáhalo, vznikla by ztráta v této výši. Vlastník garsoniery by jako ručitel za dluhy SVJ zaplatil 8000 Kč a vlastník třípokojového bytu by zaplatil 32000 Kč. SVJ se obrátilo na soud a dlužnou částku vymohlo. Řekněme, že náklad
na vymáhání (po odečtení přisouzené náhrady) byl 5000 Kč. Odpověď: Oběma hrozila finanční ztráta, ovšem každému v jiné
výši. Jediný spravedlivý a logický způsob rozúčtování nákladu
5000 Kč je podle poměru ve kterém oba ručili za dluh společenství. Tedy
podle jejich spoluvlastnických podílů. Proto se na platbě částky 5000 Kč budou podílet v tomto poměru: |
Justitianus
Poslední komentáře