Roční vyúčtování teplé vody- teplo pro TUV?
Dobrý den, bydlím v panelovém domě, který je vytápěn z výměníku, na který je napojeno cca. 10 panelových domů. Pro všech 10 domů je jeden společný měřák na dodávané teplo resp. spotřebovanou vodu. Jelikož je nás 10 domů, tak by se celková naměřená spotřeba tepla pro TUV měla rozdělit na 30% základní složku (ZS) a 70% spotřební složku (SS). ZS se rozpočítá dle poměru celkové plochy všech 10 domů v m2 ku jednomu konkrétnímu domu a z toho vyjde spotřeba tepla pro 1 dům v GJ. SS se vydělí celkovou spotřebou vody všech domů čímž vyjde náklad na GJ/m3, který se následně vynásobí konkrétní spotřebou jednoho domu, z čehož vyjde opět konkrétní spotřeba v GJ. Tímto výpočtem by výsledné částky neměly být v přesném poměru 30 ku 70% celkové částky, protože výše spotřební složky je odvozená od množství spotřebované vody. Tímto by měl výpočet končit. U nás, podle mě chybně, tyto dva údaje opět sčítají(výsledky spotřebovaných GJ ze ZS a SS) a následně dělí na 30% a 70%, čímž je o dost nižší základní složka a naopak vyšší spotřební složka. Ti co spotřebují více teplé vody tak platí neúměrně více za kubík, než by platili, kdyby k následnému součtu a opětovném rozdělení nedošlo. Je můj názor, že je chybné sečíst již jednou rozdělenou část ZS a SS dohromady a následně je znovu dělit???
Podotýkám, že nikdy se nerozúčtovávají GJ, nýbrž pouze náklady na studenou vodu pro přípravu TUV a náklady na teplo k ohřátí TUV. Ty se zjistí podle fakturovaných částek za vodu a teplo na vstupu do ohřívače TUV.
Podle § 2 písm. (a) vyhlášky 371/2010 "zúčtovací jednotkou [je] objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody."
Jestliže vaše domy jsou vybaveny jediným odběrným zařízením, pak se rozpočítává přesně podle vyhlášky: všech 10 domů je bráno jako jediná zúčtovací jednotka a náklady základní i spotřební složky se dělí přímo na jednotlivé byty (bez ohledu na domy).
Dělení na 30% a 70% probíhá při výpočtu zásadně pouze jednou, na samém počátku. Dvojí přerozdělováíní je tedy - jak píšete - nesprávný postup v rozporu s vyhláškou.
lake
Možná jsem napsal dotaz trochu nejasně. Náklady na studenou vodu se počítají zvlášť a také jsem je v dotazu nepočítal a dokonce i dotaz zní „teplo pro TUV“. Počítal jsem v GJ, které jsem dělil v poměru 30 ku 70 a vyšla mi suma v GJ, kterou nakonec převedu na Kč. Zrovna tak jsem mohl převést celkové GJ na Kč a celkovou sumu (náklady) rozdělit na 30 ku 70 a vyšel by mi na konec stejný výsledek. To jen tak pro objasnění vzniklých nesrovnalostí.
Odpověď jsem od Vás dostal a děkuji, že jste potvrdil mou doměnku, že dodavatel tepla NESPRÁVNĚ vypočítává ZS a SS. Na tuto nesrovnalost jsem přišel až nyní, kdy se mi do rukou dostala faktura za dodávky pro celý dům. Zjistil jsem, že dodavatel prováděl vyúčtování celá léta chybně a tím byly náklady na ohřev teplé vody ve spotřební složce uměle zvyšovány o desítky %. Př. náklad na ohřev m3 byl ze správných 109 Kč zvýšen na 135 Kč. Jde nějak zpětně vymáhat vzniklé neoprávněně navýšené náklady? Vím, že je lhůta na reklamaci min. 21 dní. Z vyúčtování pro jednotlivé domácnosti se bez celkové faktury pro celý dům nedá resp. nedalo zjistit,že počítají resp. dělí, poté sčítají a následně opět rozdělují ZS a SS. Vyúčtování se jevilo jako správné a nebyl důvod pro reklamaci v zákonné lhůtě. Nyní vyšly najevo mnou popsané skutečnosti. Jak tedy nyní správně postupovat a sjednat nápravu vzniklých škod? Podat trestní oznámení????
Opakuji, že GJ se nerozpočítávají. Ve vašem případě to může vyjít nastejno, nicméně rozdíl je dobře patrný, jestliže je sjednána dvousložková cena tepla: jak základní, tak pohyblivá část ceny fakturovaná dodavatelem tepla se převede na Kč, sečte se a teprve tato celková roční částka se dělí na náklady na topení a na ohřev TUV. Částka nákladů pro ohřev TUV se dále dělí známým způsobem na 30 a 70%, a na jednotlivé byty.
Požadovat zpětně přepočet můžete v obecné lhůtě podle Občanského zákoníku (dva nebo tři roky). Žádost podejte písemně s vyčíslením vzniklé škody.
lake
V jaké fázy se má částka nákladů rozdělit na ZS 30% a SS 70%. Ve vyúčtování nákladů od dodavatele tepla pro SVJ nebo následně ve vyúčtování na jedntotlivé byty? Příklad: Dodavatel tepla předložil SVJ náklady na ZS 33 012,–Kč a SS 56 629,– Kč (součet ZS+SS= 89641,32).Tuto fakturu má k dispozici jen předseda SVJ (případně jen ten, kdo si jí od něj aktivně vyžádá). Jednotliví vlastníci toto rozdělení ve svém vyúčtování za jedntotlivý byt nemají. Ve vyúčtování pro jednotlivé byty je pak uvedena celková cena 89641,32 rozdělená na 30% a 70% což dělá ZS 26892,40 a SS 62 748,92. Je povinen i dodavatel vyčíslit ve své faktuře pro SVJ náklady na ZS a SS a v případě že jsou náklady vyčísleny, mají se objevit konkrétní fakturované částky ZS a SS i ve vyúčtování pro jednotlivé byty???
Dvousložková cena dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem tepla se ve vyúčtování bytů nijak neprojeví. Přečtěte si k tomu znovu můj předchozí příspěvek. Do rozúčtování nákladů TUV vstupuje jedna částka v Kč.
lake
Děkuji za odpověď. Přečetl jsem si Váš předchozí příspěvek a je mi to zcela jasné. Měl bych ještě jeden dotaz k měření spotřeby GJ na ohřev TUV. Celkové teplo (TUV+UT) od dodavatele se měří na vstupu do výměníku. Dále se měří celková spotřeba tepla pro UT. Měřák na spotřebu tepla pro TUV neexistuje a vypočítává se odečtením spotřebovaného tepla pro UT od celkově naměřeného tepla od dodavatele. Teplá voda stále obíhá a ve výměníku se opět přihřívá. Teplo na příhřev se měří samostaným měřákem. Má otázka zní, má se teplo na příhřev počítat do celkové spotřeby na ohřev TUV. Nemá toto teplo být zahrnuto v ceně za GJ?? Kdyby existoval měřák na TUV nemohl by měřit spotřebu na opětovné ohřátí. Měřil by (asi, nejsem odborník)na základě rozdílu množství resp. teploty, která z výměníku odejde a která se zpět vrátí, ale neměřil by náklady na nové ohřátí.
Esvejecko, napsal jste:
(a) celkové teplo od dodavatele se měří patním (fakturačním) kalorimetrem;
(b) máte dále nainstalovaný poměrový měřič spotřeby tepla pro ÚT;
(c) měřák na spotřebu tepla pro TUV neexistuje;
(d) teplo na příhřev se měří samostaným měřákem.
Vaše výroky (c) a (d) jsou vzájemně v rozporu. Pokud nemáte nějak zcela exoticky zapojenou výměníkovou stanici, pak teplo pro ÚT jde přes výměník ÚT a teplo pro TUV jde přes výměník TUV. Asi byste nechtěl pít vodu z radiátorů, že ...
Do spotřeby tepla pro přípravu TUV se samozřejmě zahrnuje jak teplo na ohřev pitné vody, tak teplo spotřebované pro udržení teploty TUV při cirkulaci v potrubí.
lake
Pro lake: Asi budeme patřit mezi exoty. Je to tak, jak jsem psal, aspoň mi to tak bylo vysvětleno dodavatelem resp. majitelem výměníkové stanice. Možná jsem to jen špatně popsal. Pro jistotu to ještě jednou popíšu. Bydlím na sídlišti, kde je výměníková stanice. Do výměníku se dodává nějaké teplo, které je celkově měřené jedním měřákem (TUV+UT). Dále je ve výměníku jeden hlavní měřák na celkově spotřebované teplo pro UT. Z výměníku se rozvádí teplo pro UT asi do dalších několika domů (10–20), kdy každý dům má samostatný měřák pro UT, podle kterého se účtuje spotřeba pro daný dům. Pak je ve výměníků ještě jeden měřič tepla pro TUV z výroby, což je samostatně měřené teplo z tepelného čerpadla instalovaného přímo ve výměníkové stanici a předehřívá TUV. Spotřeba tepla pro TUV se pak vypočte takto: od údaje z hlavního měřáku celkově dodaného tepla (UT+TUV) se odečte údaj ze společného měřáku tepla pro UT a k výsledku se přičte teplo spotřebované pro předehřev TUV. Výsledek je pak rozůčtován všem stějně resp. dle konkrétního součtu PM spotřebované TUV. Každopádně na mou otázku jste odpověděl a to je hlavní, takže Vám děkuji za odpověď.
Poslední komentáře