přeplácející výše zálohy

Javo, poraďte nám finančně negramotným, kde se dají získat výhodné úroky. Děkuji.

zdá se mi to jako zbytečný tok peněz mezi účty vlastníka a SVJ, a lidově řečeno nejsme spořitelna na úschovu peněz.

OCD pak znamená „obsedantně kompulsivní poruchu“. Jde o „nutkání, že musíte otravovat ostatní“ což bude zřejmě projevem nějakých křivd z raného mládí (možná zneužívání bratrem), které Vás nutí, vymýšlet si různé malé tyranie, kterých se chcete, a nyní i můžete, dopouštět na spoluvlastnících ve Vašem SVJ. Pro ukojení Vašich choutek jak v tomto případě „soukromou tyranii“ provést: postupujte v souladu s „gramatickým výkladem zákona“.

Z §4 zák.67/2013 plyne: pokud poskytovatel (SVJ) s příjemcem služeb (vlastníkem) prokazatelně ujednal částku 1500Kč nebo tuto částku rozhodlo společenství (usnesením shromáždění vlastníků) a on zaslal platbu ve výši 2500Kč, nejednal v souladu se zněním zákona.

1. Poskytovateli v takovém případě, zákon přiznává právo na pokutu (§13/1: „Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, …“) ve výši stanovené v §13/2 (tj. od 1.1.2017 max. 50Kč/den není-li dohodnuta výše pokuty nižší)
2. platba 2500Kč na účet SVJ není požadovaná „PŘEDEPSANÁ“ záloha 1500Kč a neměla být použita pro vyrovnání pohledávek na které byla předepsána částka 1500Kč (tzn. záloha na náklady na „zálohově konzumované“ služby).

Jsou zde ale některá úskalí:
(1) výše záloh (§4) musí být stanovena řádně a musí být příjemci známa (prokazatelně sdělena)
(2) zálohy není zákonné používat na jiný účel, než na který byly zaslány (je li účel přijaté platby jakkoli seznatelný)
(3) §13/1 (cit. „Jestliže … nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména … nebo … nebo … je povinen zaplatit druhé straně pokutu… , ledaže by …“) je kogentní a nedává žádnou možnost „uvážení/odpuštění“ ani poskytovateli ani příjemci, odchýlit se od splnění „POVINNOSTI zaplatit pokutu“. Pokud nárok na pokutu vznikne, nemá strana které je to ku prospěchu povinnost pokutu ani vyčíslit ani předepsat k úhradě, POKUTA je podle mne splatná k datu kdy k porušování zákona přestane docházet.

Příkladně: příjemce požádá o podklady dle §8/1. Dostane je ale až 1.8.2016 tzn. se zpožděním 60-ti dnů. Poviností poskytovatele tedy JE k 1.8.2016 uhradit pokutu za nesplnění povinnosti dle §8/1, kterou si sám vyčíslí ve výši 60×100Kč/den (v r.2016 byla pokuta ještě 100 a ne 50 jako je tomu od 2017). Pokud tak ale neučiní, dopouští se od té chvíle porušení povinnosti uložené mu §13/1. Takže dojde li k rozumu až 15.9.2016 a k tomuto datu zaplatí 60×100Kč plynoucí z porušení §8/1 je k témuž datu povinen uhradit i 15×100Kč/den za porušení §13/1.

Bohužel teprve hlavy vyžraných českých soudcokratů musí rozhodnout (což ale nebude jistě ani před rokem 2025 – pro mnohé v době za koncem jejich životů) rozhodnou zda je správný tento výklad nebo nějaký jiný…

---

Váš výrok „že nejste spořitelna“ je pravdivý, ale zela mimo mísu.
Stejně tak je v nemálo situacích, pravdivý výrok že 1+1=2

HajdyHou

PS: Nick „Querty“ jako obvykle sděluje „svoji“ pravdu, která je nahony vzdálena od skutečnosti.

Třeba si tím vlastník řeší, že ví, že nebude mít roční nedoplatky a naopak z přeplatků-vrácených mu může mít radost a zaplatit si dovolenou. Tento vlastník řeší napřed povinnost zaplatit povinné vůči SVJ a teprve z přeplatku se radovat. Opravdu nevím, v čem máte problém. V našem svj jdou tak daleko, že buzerují vlastníka, že o 2,– Kč má nastaveny z banky nižší zálohy (vinna byla na straně svj, protože než přišel předpis, který má o 2,– Kč vyšší, tak svj informovalo, že si mají vlastníci dát příkazy do banky dle schválené tabulky na shromáždění). Přitom tento vlastník si nenechal vyplatit přeplatek za předchozí rok, takže na účtě svj má vlastně velký přeplatek a přesto je buzerován ohledně 2,– Kč měsíčně. Jiný vlastník je pro změnu na shromáždění pranýřován, že platí zálohy čtvrtletně (ikdyž dopředu) a že s tím má účetní problém. Co dodat.

„platí zálohy čtvrtletně“

Vlastník může platit na 10 let dopředu.

Nelze vlastníkovi zakázat, aby zaplatil své předepsané zálohy dopředu. Také máme souseda, který platí čtvrtletně (3 měsíce dopředu). Účetní s tím problém nemá.

Kvůli 2 Kč neupomínáme. Tak nízký dluh se pak započte proti přeplatku. Nicméně neformálně (ústně, emailem) upozorníme vlastníka, že má možná špatně zadaný příkaz v bance, ale nehrotíme to.

Platit dobrovolně navíc je sice neobvyklé, ale problém nevidím. Program platbu navíc započte proti dalším zálohám. Po roce se vrací přeplatek. Dotyčný může platit více třeba proto, že ví, že má má vyšší spotřebu vody, a nechce mít nedoplatek. Nicméně by se měl dohodnout s výborem na vystavení nového předpisu, aby nedocházelo k nesrovnalostem. Ne každý program, které správcovské firmy používají, umí platby přiřazovat na nejstarší pohledávky (platby od dlužníků), nebo v daném případě na budoucí zálohy.

TN. to máte pravdu ale vlastníka nezajímá, že účetní má program, který neumí zaúčtovat platby hrazené předem. To je opravdu problém účetní a ne vlastníka. Co když vlastník odjede do ciziny na delší dobu? Ne všude je dostatečný signál a také vlastník není povinen se pohybovat na internetu. Dokonce já sama dávám v lednu roční jednorázový příkaz na úhradu poplatku za TV a rozhlas. Prostě udělám, co musím a mám klid.

Vždy jsem napsal, že nevidím problém. Jen jsem upřesnil, jak to v praxi bývá a proč by s tím mohla mít problém správcovská firma (resp. používaný software). To je ale samozřejmě problém správce, ne vlastníka. Pokud vlastník zaplatí na rok dopředu, výboru to udělá jen radost. Nicméně každé SVJ je jiné, někde s tím mohou problémy mít, já bych s platbou předem problémy neměl a nemám.

Jeho postup neodporuje žádnému předpisu. Buďte rádi, že máte peníze na účtu. Opačný postup je mnohem horší.

Děkuji za odpovědi