Pouze tři služby: teplo, teplá voda a studená voda

Také si nejsem jistý, co se od navržené úpravy sleduje.

Jako vlastníka, mě zajímá:

• 1– zda daná složka se hradí z dlouhodobé zálohy – často neformálně označené „fond oprav“ a není předmětem ročního vyúčtování;
• 2– nebo je předepsána zálohami podobně jako služby a je předmětem ročního vyúčtování.

To má vliv na faktickou výši příspěvků na správu domu,

Dále – pokud vím, rozdělení služby vs správa donu není přesně nikde definováno. Je zřejmě pravda, že varianta 2 dle charakteru oné „složky“ nemusí mít přímou oporu v zákoně, ale nemyslím že je tento přístup s ním v rozporu.

Z hlediska přehlednosti v tom nevidím zásadní rozdíl, v druhé variantě spatřuji výhodu, že FO se více blíží své podstatě (s výhradou, že Fond Oprav je defacto vymyšlený pojem), protože může být očištěn od poplatků, které nesouvisí s opravami a investicemi.

Druhým samostatným tématem je, jak se rozpočítávají náklady mezi vlastníky, ale to obecně vzato nemusí být spjato s tím, jestli je to služba nebo příspěvek na správu domu.

G.X.

Aha. Teď už tomu rozumím (snad).

Když ale nikomu nevadí vyšší zálohy a není problém změnit příspěvek DZO („FO“) podle potřeby, pak si myslím, že je to prašť jako udoď.

Co se týče rozpočítání nákladů, nemá cenu hledat nějakou „spravedlnost“. V našem domě rozpočítáváme zásadně podle podílů (kromě tepla a vody). Ve větším domě těžko uhlídáte počet osob. Znáte tak maximálně své bezprostřední sousedy. To by pak musel být na každém patře nějaký „důvěrník“. Navíc jak počítat děti a psy? Podle mne 1 bezdětný dospělý = 1 jednotka, 1 dítě = 10 jednotek, 1–2 psi = 5 jednotek atd. Rovné dělení na byt má minimální uplatnění. Možná tak provozní náklady na STA. Ale zase větší byty mívají více účastnických zásuvek.

Nejlepší je brát to jako „daň“ ze čtverečního metru podlahové plochy bytu. A žádná daň není ideálně spravedlivá.

Ne ve stanovách, ale v prohlášení jsou „Pravidla pro přispívání…“. Kromě vody a tepla je úplně všechno podle podílu. Jinak to tam ani být nemůže. Aby to bylo jinak, musíte se dohodnout, a to není snadné.

Před mnoha lety, když ještě Gambrinus stál 10 Kč, jsme v Praze také všichni dostávali od MÚ složenku na komunální odpad, každý platil stejně včetně nemluvňat. Teď platí poplatek majitel domu nebo SVJ podle nádob a četnosti. Rozúčtování je podle podílu (když není dohoda).

Anonymo – pozor na jednu věc. Svoz a systém účtování komunálního odpadu může být v každé obci jinší.Např. u nás je to na osobu a rok. Takže proto jsme asi před pěti lety přešli od placení svozu společenstvím na platbu jednotlivým vlastníkem. Partner vlastníka je obec a SVJ má o jednu starost méně. Myslím si , že je praktičtější řešit rozúčtování ve stanovách ale zase je to věc každého SVJ.

Máš v tom naprostý zmatek. Vy jste na nic nepřešli. O tom rozhodla obec, která má několik možností.

• Poplatek platí vlastník domu, v případě, že je v domě SVJ, pak vlastíky zastupuje SVJ (viz zákon o odpadech), výše poplatku je většinou podle nádob a četnosti odvozu. V tomto případě nechápu, jak by bylo možné placení přenechat vlastníkům jednotek. To je zhola nemožné!
• Poplatek je na osobu a rok. Každý občan s trvalým bydlištěm v obci dostane složenku. Co s tím má společného SVJ? Naprosto nic.
• Konečně obec hradí svoz a likvidaci odpadu z vlastních zdrojů. Na příklad pohádkově bohaté obce, které leží ve stínu chladicích věží JETE, nic po svých občanech nechtějí.

V každém případě, vy o tom rozhodujete, ale ve volbách do obecních zastupitelství.

V Praze to bylo naopak. Nejdřív každý obyvatel Prahy platil složenkou 2× ročně přímo na účet MČ. Nejvíc křičeli majitelé domků, kteří byli zvyklý svůj odpad likvidovat nějak pokoutně. Pak se to změnilo a platí vlastník domu podle nádob. Výsledek je, že majitelé RD mají titěrnou popelnici, která se vyváží 2× ročně. Kde jejich odpad končí? V kontejnerech na nejbližším sídlišti, v odpadkových koších na zastávkách apod. Prý to nutí lidi chovat se ekologicky.

Zmatek v tom nemám. I v případě: „Poplatek je na osobu a rok“ jsou SVJ, kdy platí 2 X do roka fakturu za vlastníky. Dojde ti faktura se seznamem osob zaplatíš a ve vyúčtování rozúčtuješ, problémy nastanou např. při stěhování atd. Toho jsem se před 5 léty zbavil a složenky chodí od obce k jednotlivým vlastníkům.

Tak z toho jsem jelen. Umí někdo vysvětlit, jak může vlastník domu nebo SVJ fungovat jako výběrčí „komunální daně“, která je na osobu a ne na dům? Pokud to dělat musí, jak se toho může „zbavit“?

Taková drobnost: Když napíšeš X hned za dvojku, vyjde ti 2×.

Vážený Anonymo a ostatní,

vlastník domu nebo SVJ může fungovat jako výběrčí poplatku.

Načtěte prosím zákon o odpadech v platném znění. Zde se dozvíte, že způsob výběru poplatku a jeho výši stanoví příslušná obec. Z toho vyplývá, že je nutné znát příslušnou vyhlášku dané obce, po té je možné „radit“ nebo se „divit“ či „být jelen“.

Matějka

Vážený pane Matějko,

neřešme případ, kdy se obec sama rozhodla rozesílat složenky „adresně“ každému poplatníkovi. V tom případě vlastník domu (SVJ) s tím nemá nic společného, a to přesto, že ze zákona je plátcem poplatku. Tak tomu bylo např. v Praze. Praha se tehdy rozhodla obejít vlastníky domů, pak si to ale rozmyslela.

Nám jde o případ, kdy je vlastník domu (SVJ) plátcem doopravdy. Nahlásí obci buď počet osob v baráku nebo rovnou objedná nádoby. Obec spočítá výši poplatku. Vlastník domu-plátce poplatek rozúčtuje na poplatníky.

A teď přijde ten dotaz (už podruhé): Jak to vlastník domu udělá, že se této povinnosti „zbaví“ (jako to udělal JarekSVJ). Podle zákona o odpadech, když některý poplatník nezaplatí, tak ho plátce oznámí a obec poplatníkovi pošle výměr. Mám to chápat tak, že Jarek všechny oznámil, a obec pak všem zaslala (a zasílá) výměr. Nebo je možné to s obcí domluvit a ta pak rozesílá složenky rovnou poplatníkům. V tom případě je to v pořádku, ale kolik takových obcí bude.

Je tedy možné přijít jako vlastník domu-plátce na úřad a chtít po nich, aby nájemníkům (vlastníkům BJ) v jednom konkrétním baráku posílali složenky?

Patrně odpovíte ať se jdu zeptat na obec. Ale Jarek to presentoval jako všeobecně použitelný návod. Proto se ptám a jsem z toho „jelen“.

Vážený Anonymo,

opět konstatuji, bez přesné znalosti závazné vyhlášky vaší obce (města) nelze odpovědět.

Matějka

JarekSVJ víceméně odpověděl. Už tomu rozumím (snad).

Shrnutí diskuse:

V jisté nejmenované obci si vlastník domu (SVJ, tj. plátce poplatku) může domluvit s místním úřadem, že úřad bude zasílat složenky 2× ročně přímo poplatníkům, tj. fysickým osobám v domě žijícím. Tím se zbaví povinnosti vybírat poplatky za komunální odpad a má jednu starost z krku.

Obávám se, že ve velkých městech by takové žádosti nevyhověli. Asi by vás rychle vypoklonkovali ze dveří.

U nás to je taky tak. Teda v Pardubicích. Dostáváme každý rok složenky jmenovitě na osobu a SVJ se o to vůbec nestará. Asi to berou podle přihlášených osob v bytě. Alena

Obecní úřad nezjistí jména fysických osob užívajících dům, kterým by měl rozesílat složenky. Může se jednat kupř. o nájemce, podnájemce nebo zaměstnance vlastníků, zaměstnance nájemce vlastníků ad.

Rozumbrada

Ale Obecní úřad ví, kdo má v té obci trvalé bydliště a platí se podle trvalého bydliště. Takže zas tak velký problém to není. Karel

Institut trvalého pobytu (mimochodem zavedený pouze v ČR a SR) slouží pouze evidenčním účelům, tj. pro policejní evidenci obyvatel. Žádná práva z něho neplynou a plynout nemohou. Rozhodně se nemůže jednat o adresář pro rozesílání složenek za odpad.

Proto jsem z toho byl „jelen“. JarekSVJ však tvrdil, že to tak u nich v obci udělali. Patrně malá obec, kde se všichni znají.

Ve velkých městech se to tak může udělat pouze hromadně. Seznam fysických osob s trvalým pobytem na území města se zjistí z evidence. Takhle to bylo před lety v Praze. Kdo se přihlásil na chalupě, tak z toho vyklouzl. Ale pak platil na chalupě (možná tam už stejně platil).

U nás (v Brně) taky dostáváme jmenovitě adresovanou složenku na osobu (500,– Kč/os.) a nejsme malá obec, kde se všichni znají. Alespoň já tedy neznám těch dalších 400.000 obyvatel :-)

Nemá tedy cenu se přít o to, jestli to jedni mají tak nebo onak, ale seznámit se s nařízením v té konkrétní obci.

Ta ironie byla docela mimo.

V jisté malé obci, kde bydlí JarekSVJ, je plátcem poplatku vlastník domu či SVJ. Obec dokonce rozesílá plátcům jmenovitý seznam poplatníků (!), tj. fysických osob v domě žijících. Předseda JarekSVJ ROZHODL, že obec v případě jeho baráku udělá výjimku a bude složenky posílat přímo poplatníkům.

To by ve velkém městě jistě nešlo, proto jsem se divil.

V Brně (stejně jako kdysi v Praze), se složenky posílají ÚPLNĚ VŠEM občanům s trvalým pobytem v Brně. Ostatní nic neplatí i kdyby z Brna nevystrčili paty. To je nevýhoda proti způsobu placení plátcem. Ten totiž platí podle nádob a frekvence, kolik poplatníků má v domě, to si musí ohlídat.

Míchat oba způsoby ale jde snad opravdu jen v malé obci.

Brno JE malá obec (v globálním měřítku). :-)

Ty jsi opravdu Jelen: cituji sám sebe:„Svoz a systém účtování komunálního odpadu může být v každé obci jinší.“ Rozhodně jsem neprezentoval něco jako všeobecný použitelný návod – psal jsem jak to děláme u nás a je mě uplně jedno jak to dělají kdekoliv jinde..... a ani nepřemýšlím jak ty, proč to tak dělají tak či onak, opravdu je mě to jedno. Opakuji – dříve asi 5 roků zpět bylo plátce svozu SVJ i při systému osoba/rok. Pro zajímavost uvádím, k faktuře přikládali seznam obyvatel v domě i s rodným číslem. Protože jsem zastánce myšlenky proč by se mělo SVJ starat o náležitosti o které se může postarat vlastník sám tak jsme přešli na systém obec – vlastník. Jak jsem to udělal: domluvil jsem to s obcí a ta pak začala sama rozesílat složenky.

Sám JarekSVJ hradí společnou elekřinu a pojištění domu podle spoluvlastnického podílu.

Aha.

Neumíš číst, pojištění podle spoluvlastnického podílu a elektřinu podle plochy bytu a v tom je menší rozdíl. Schválně rozumbrado, který se nedokáže ani podepsat natož to ani přihlásit na tomto portále, jaký v tom asi může být rozdíl. Jinak jak tady napsala paní Klainová a nejenom ona , rozúčtování služeb , které nejsou dané vyhlaškou jsi upravte ve stanovách. Jestli si účtujete elektřinu podle osob, plochy bytu nebo stejným podílem na počet bytů tak to je jenom a jenom problém jednotlivých SVJ.

Rozúčtování v poměru spoluvlastnických podílů na společných částech domu nebo podle ploch jednotek vyjde naprosto nastejno, v podrobnostech odkazuji na platný ZoVB.

Návrh nového ZoVB s navrhovanou platností od 2010–01–01 už v tom dělá zmatek, pokud bych věděl, jak oslovit autory návrhu, pak bych jim napsal, aby zachovali stávající stav, kdy jednoznačně definovaný spoluvlastnický podíl je přímo odvozen od plochy jednotky a nezaváděli nějakou „korigovanou plochu“ pro účely rozúčtování.

Rozumbrada

Nač se přihlašovat a podepisovat, když je úplně jedno jestli se podepíši Budulínek nebo pan Ďuričko, správce domů městské části Prahy 5 (pravda, ten teď bručí). Kdo si má furt pamatovat nějaké jůzrnejmy a vyplňovat všetečné dotazníky (gender, age, apod.). Jde jen o diskusi, téma není nikterak choulostivé. Pitomce tím stejně neeliminujete, spíš naopak. Podívejte se na diskuse na iDnes, tam je povinná registrace, ale výsledek je na zvracení. Internet je stejně 99% reklam a kravin. To 1% hledáte jako jehlu v kupce. Tady mi to připadá poměrně inteligentní, s minimem osobních napadání, ač se to tu Anonymy jen hemží. Víte, umazat 2 písmenka je tak snadné. Ostatně někdo se musel zaregistrovat jako Anonymous!

pan Rozumbrada (aka Anonymo) manu sua

Pane Rozumbrado,

s těmi diskusemi máte samozřejmě pravdu. Tady jsou často příspěvky k věci a z odpovědí se dá získat poučení.

U zajímavějších témat s větším množstvím reakcí je ale někdy obtížné zjistit, kdo na koho reaguje.

Dá se to řešit např. číslováním názvu příspěvku nebo oslovením. Někteří diskutující ale předmět vůbec neuvádějí a oslovení diskutujícího je v některých případech obtížné, směšné nebo hloupé.

Tolik tedy pro vysvětlení, proč preferuji podepsané příspěvky.

N. Klainová

Anonymousss není jméno, na které normálně reaguji, ale zkusím výjimku, i když od nejrůznějších anonymů, kteří se bojí podepsat, se kvůli svému názoru mohu dočkat čehokoliv:

Rozdělení nákladů na společnou elektřinu si může SVJ určit ve svých stanovách, protože právní předpis neexistuje.

Někdo preferuje počty osob, které se prohánějí po společných chodbách, někdo jiný preferuje spoluvlastnické podíly. Záleží na vlastnících jednotek, k čemu se přikloní.

Náklady na pojištění domu jsou nákladem na správu domu, který se mezi vlastníky jednotek rozděluje podle spoluvlastnických podílů na společných částech domu, pokud dohoda se všemi vlastníky jednotek neurčí jiný způsob účasti na těchto nákladech.

Někteří správci domů rozúčtovávají náklady na pojištění domu z neznámých důvodů jako služby. Oporu v právních předpisech pro to samozřejmě nemají, ale asi se jim to tak líbí. Pokud se to nelíbí vlastníkům jednotek, měli by se ozvat.

N. Klainová

Vážená paní Klainová,

opora pro účtování pojištění jako služby v zákoně je. Bohužel.

Jinak sám jsem příznivcem toho, aby plateb rozúčtovávaných jinak než podle podílů (a tím služeb) bylo co nejméně.

Rozumbrada

Pane Rozumbrado, náklady na pojištění domu patří mezi normální náklady na správu. Nevím, na které ustanovení ZoVB se odvoláváte, zkusím tedy použít § 9a.

Platný ZoVB uvádí v § 9a, že společenství může uzavírat smlouvy k

1. zajištění dodávky služeb
2. pojištění domu…

Z toho, že stojí pojištění domu vedle dodávek služeb plyne, že není součástí dodávek služeb.

A ještě něco jsem Vám chtěla sdělit, ale téma mi mezitím někam uteklo.

Jde o reakci na tato Vaše slova:

„Návrh nového ZoVB s navrhovanou platností od 2010–01–01 už v tom dělá zmatek, pokud bych věděl, jak oslovit autory návrhu, pak bych jim napsal, aby zachovali stávající stav, kdy jednoznačně definovaný spoluvlastnický podíl je přímo odvozen od plochy jednotky a nezaváděli nějakou „korigovanou plochu“ pro účely rozúčtování. Rozumbrada“

…

Pane Rozumbrado, korigované plochy pro účely rozúčtování jsou vyjádřením snahy rozdělovat náklady mezi vlastníky spravedlivěji, než je tomu dosud. Autorem poslední verze z března 2009 je JUDr. Tomáš Dvořák, ale ten ty korigované plochy nevymyslel.

Snaha upravit účast na nákladech odlišně od spoluvlastnických podílů se objevila už v první verzi návrhu nového ZoVB z dílny MMR z listopadu 2004.

V průběhu jednotlivých připomínkových řízení (kromě poslední verze návrhu, která nebyla dána k připomínkám), snad nikdo nezpochybnil nutnost promítnout do účasti na nákladech skutečnost, že spoluvlastnické podíly plně nevystihují užívání všech prostor v domě.

Vlastníkům jednotek vadila nespravedlivá účast na nákladech hlavně u lodžií, balkonů a teras, kdy k některým bytům patří třeba dvě lodžie, k některým jedna a k dalším bytům žádná a do příspěvků na správu se tyto rozdíly vůbec nepromítnuly. Návrh zákona vyřeší i problém s tím, že někteří vlastníci si zaberou uvolněnou společnou místnost pro uskladnění nepotřebného nábytku nebo jiného svého majetku a po celé měsíce nebo roky ji odmítají uvolnit. Podle nového ZoVB budou muset za výhradní užívání společné místnosti platit vyšší příspěvky na správu domu.

Pokud jsem Vás nepřesvědčila, zkuste adresu, kterou používám pro výhrady k problematice SVJ já: ministr@mmr.cz.

N. Klainová

V návrhu nového ZoVB s navrhovanou účinností od 2010–01–01 už je pojištění výslovně uvedeno pod správou domu a nic se nemusí dovozovat. Stávající § 9a odst. 1 není zcela jasný, podle toho jsou i služby pod správou domu.

Vážený Rozumbrado,

návrh nového ZoVB je návrh, navrhovaná účinnost je také návrh.

Zatím je stále platný zákon č.72/1994 Sb., v platném znění (ve znění všech postupných změn).

Takže, dokud nebude návrh nového zákona schválen, je nutné na tomto portále i v jednotlivých SVJ se neustále řídit ustanoveními zákona č.72/1994 Sb., v platném znění.

Diskuse o návrhu nového zákona patří do jiného diskusního fóra; stačí nalistovat záložku „diskuse“.

Matějka

Nechápu Rozumbradu – opravdu je zde platný pouze 72/1994 a mezi náma , myslíte že „letní“ vláda( s parlamentem) a pak nová( s parlamentem)(kdy bude???) , první co bude tak nám schválí nový zákon s platností od 1.1.2010???? Ha, Ha, Ha

Označuji-li návrh nového ZoVB podrobně jako „návrh nového ZoVB s navrhovanou účinností od 2010–01–01“, pak uvedení data navrhované účinnosti slouží identifikaci, o který z více „návrhů nového ZoVB“ se jedná. Protože tyto návrhy se liší mj. právě datem navrhové účinnosti, lze takto jednoznačně návrhy identifikovat.

Jako indentifikátor se datum běžně používá. O mém názoru, zda bude návrh přijat, použitý identifikátor nic neříká.

Já se jenom směji tvým „tlápaninám“, pro mě je to mlácení prázdné slámy, teoretizování.....