Poplatky za přeúčtování energií z jiného odběrného místa
Dobrý den, SVJ má v domě domovní předávací stanici (provozovatelem je jiný subjekt), takže SVJ pronajímá jen prostor k podnikání. Na základě dohody o přeúčtování energií (tepla, teplé vody) na vedlejší vchody (samostatná SVJ) požaduje čtvrtletní zálohy na energie a dále příspěvek na úhradu bankovních poplatků ve výši Kč 60,00. Jak tento příspěvek účtovat? Pokud do výnosů SVJ, lze jej při ročním vyúčtování záloh na správu („FO“) odečíst od nákladů na bankovní poplatky, čímž se neobjeví v rozdílu mezi výnosy a náklady? Nebo se jedná o zdanitelný výnos SVJ? Děkuji za názor Renata D.
Vážená paní Renato D.,
vlastník (SVJ) domovní předávací stanice (DPS) musí mít uzavřeny s provozovatelem:
- smlouvu o pronájmu a provozování DPS, včetně práv a povinností, součástí této smlouvy je i cena nájmu, která je v souladu s Cenovým rozhodnutím ERÚ cenou regulovanou (vztahuje se na množství tepla v GJ),
- provozovatel DPS provozuje svým vlastním jménem DPS (nakupuje teplo, elektrickou energii, zajišťuje servis, revize, údržbu a běžné opravy, samozřejmě hradí i mzdu pracovníku obsluhy DPS) v souladu s Cenovým rozhodnutím ERÚ č.9/2004 ve znění pozdějších změn,
- provozovatel DPS uzavírá s jednotlivými odběrateli (SVJ či BD) vlastním jménem Kupní smlouvy na teplo a ohřev TUV, součástí těchto kupních smluv musí být kalkulace ceny tepla dle platných předpisů samostatně pro každý kalendářní rok v návaznost na vctupních cenách, uvádím text, který ve smlouvách užíváme:
"Oprávněné náklady v ceně tepla Pravidla kalkulace ceny tepla pro otop a ohřev TUV v objektech s domovní předávací stanice
Se zřetelem na zákon zákon č.72/1994 Sb. “Zákon o vlastnictví bytů“ v platném znění, č.40/1964 Sb. “Občanský zákoník”, v platném znění, § 696, na zákon č.406/2000 Sb. “Zákon o hospodaření s energií” v platném znění, na zákon č.458/2000 Sb., “Energetický zákon “ v platném znění, stanovují se tato pravidla o poskytování a rozúčtování služeb spojených užíváním jednotek.
I. Obecná část
- V souladu s Cenovým rozhodnutím ERÚ č.21/2003 ze dne 25.9.2003 ve znění pozdějších rozhodnutí (§ 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., Energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů a § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů) stanovuji pravidla kalkulace ceny tepla pro otop a ohřev TUV v objektech s domovní předávací stanice, vlastní-li a provozují-li je společenství vlastníků jednotek pro své objekty.
- Při změně vlastnictví k domovní předávací stanice, tepelným rozvodům a zařízením, nebo při změně provozovatele platí pro nového vlastníka nebo provozovatele ustanovení tohoto cenového rozhodnutí bez ohledu na tyto změny.
- Tato pravidla se užijí pro rozúčtování roku 2008 a léta následná, pokud nebude změněna právní norma platná v ČR nebo metodika rozúčtování.
II. Závazný postup při kalkulaci ceny tepelné energie v domovní předávací stanici
1. Proměnné ekonomicky oprávněné náklady, které může obsahovat kalkulace ceny tepelné energie v dané domovní předávací stanici, jsou:
- nakoupená tepelná energie pro další rozvod,
- elektřina při rozvodu tepelné energie,
- technologická voda včetně chemikálií pro úpravu.
2. Stálé ekonomicky oprávněné náklady, které může obsahovat kalkulace ceny tepelné energie v dané domovní předávací stanici, jsou:
- mzdy a pojištění,
- opravy a údržba,
- odpisy,
- nájem,
- zákonné rezervy,
- výrobní režie,
- správní režie,
- ostatní stálé náklady mohou být:
- úroky z úvěru,
- povolené odpisy v ceně tepelné energie jsou účetní odpisy podle zvláštního právního předpisu,
- kalkulovaný přiměřený zisk podle zvláštního právního předpisu.
3. Výsledná kalkulace ceny tepelné energie obsahuje skutečné ekonomicky oprávněné náklady, případně přiměřený zisk a DPH za dodávku jednotkového množství tepelné energie v souladu s tímto rozhodnutím. 4. Za ekonomicky oprávněné náklady v ceně tepelné energie se nepovažují zejména:
- studená voda použitá pro přípravu teplé užitkové vody,
- náklady na indikátory, vodoměry a termostatické ventily v bytech, včetně jejich servisu a včetně odečtů poměrových měřidel v bytech,
- odpisy stavební části domovních předávacích stanic, které jsou součástí vytápěného objektu,
- zaviněná manka,
- zaviněné škody na majetku a náklady spojené s jejich odstraňováním, náhrady škod a odškodnění,
- veškeré odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
- pokuty a penále, včetně úroků z prodlení,
- platby promlčených dluhů,
- ostatní náklady neuznané za výdaj dle zvláštního právního předpisu, kromě odpisů.
5. Kalkulační vzorec ceny tepelné energie
Položka úroveň předání úroveň předání
1. Proměnné náklady [Kč] 1.1 Nákup tepelné energie 1.2 Elektrická energie 1.3 Technologická voda 2. Stálé náklady [Kč] 2.1 Mzdy a pojištění 2.2 Opravy a údržba 2.3 Odpisy 2.4 Nájem 2.5 Zákonné rezervy 2.6 Výrobní režie 2.7 Správní režie 2.8 Ostatní stálé náklady 3. Zisk [Kč] Stálé náklady a zisk celkem Celkem náklady a zisk Množství tepelné energie [GJ] Cena bez DPH [Kč/GJ] Cena včetně DPH [Kč/GJ]"
- provozovatel DPS uzavírá s jednotlivými odběrateli (SVJ či BD) vlastním jménem Pravidla jednotného způsobu rozúčtování nákladů na jednotlivé odběratele (v souladu s platnou legislativou, je-li to technicky možné, musí být instalo vány měřiče tepla pro jednotlivé odběratele),
- provozovatel DPS nese poplatky za bankovní operace ze svého, jedná se o součást správní režie.
Matějka
Dobrý den p. Matějka, děkuji za obsáhlou odpověď. Hned v úvodu se omlouvám, ale svůj dotaz jsem napsala špatně. Nejedná se o přeúčtování tepla a teplé vody, ale vody studené. Tzn. že v jednom domě o 6 bytech jsou měřiče spotřeby vody (ve spol.prostorách) a v sousedních ne. Faktury za vodu tak obdrží jen 1 SVJ, které tento náklad rozúčtuje na ostatní vchody (samostatné subjekty). V této souvislosti pak vystavuje čtvrtletně zálohou fakturu, jejíž součástí je zúčtovatelná záloha na vodu a pak zmiňovaný příspěvek na úhradu bankovních poplatků. Jak tedy účtovat tento poplatek (ten se už nevyúčtovává). Omlouvám se za mylný dotaz, zdraví Renata D.
Po vyjádření pana Matějky nemohu odmítnout, i když nevím, nevím…. K dotazu mohu uvést pouze názor bez záruky, protože nejsem daňovou poradkyní. Daňovou otázku zkusím vyřešit citem, účetnictví odvodím od daňového pohledu na věc.
Pokud by šlo o bankovní poplatky vztahující se ke konkrétním položkám záloh přijatých na běžný účet, které jsou uvedeny na výpisu z účtu, mohly by být tyto bankovní poplatky účtovány místo do nákladů (549) přímo jako pohledávka za dalšími dvěma vchody (SVJ) (např. v účtové skupině 37×). Ty by je hradily spolu se zálohami na vodu, případně další bankovní poplatky později spolu s doplatky záloh na vodu. Kdyby se vracely přeplatky záloh, byly by o bankovní poplatky nižší.
Jenže SVJ, které vodu přefakturovává, požaduje 60 Kč paušál. Tato částka nepředstavuje skutečnou výši bankovních poplatků. V takovém případě si myslím, že by měla být účtována do výnosů jako zdanitelný příjem. Samozřejmě může být snížena o související bankovní poplatky, případně o další prokazatelné náklady, které s přeúčtováváním souvisí.
Doufám, že mne daňoví poradci opraví, pokud jsem se netrefila.
N. Klainová
Poslední komentáře