Pokuta v. poplatek u prodlení - jaký vztah?
Mohu se dotázat jak chápete tento § 67/2013, zejména poslední větu odstavce 1? Pokud příjemce nezaplatí včas "zálohu za služby" je možno mu účtovat pokutu a také poplatek, nebo může být účtován pouze poplatek z prodlení? Děkuji
Pokuta a poplatek z prodlení
(1) Jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinností v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany. To neplatí pro případy uvedené v odstavci 2.
(2) Dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu.
Pokud Vám jde o §4/1 zák.67/2013 pak se dle mého aplikuje pouze §13/2
téhož,
neboť v §4/1 se žádná povinnost příjemci služeb, kterou by mohl
porušit, nezakládá (je zde pouze právo poskytovatele služeb, požadovat
ujednanou nebo rozhodnutou výši záloh).
Spíše by mělo být pro Vás otázkou, za jakých podmínek má dojít k ujednání a za jakých podmínek k rozhodnutí. Je totiž zjevné, že v despoticky vedených SVJ bude jen málokdy a málokde docházet k ujednání (jen kamarádi členů výboru nebo vlastníci nemající konflikt s výborem s ním dokážou „ujednat“. U ostatních platí, že k ujednání nedošlo) ale k rozhodnutí – bude docházet často.
Nikde totiž není uloženo, že by počáteční rozhodnutí muselo akceptovat „míru odpovídající ceně služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména rozsahu nebo kvality služby“. Toto musí splňovat až případně „změna v průběhu roku“ (§4/4)
Pub
Souhlasím, při nezaplacení „zálohy na služby“ lze uplatnit pouze „poplatek z prodlení“. „Pokuta“ se neuplatní, protože na případy prodlení s peněžitým plněním platí speciální úprava v podobě druhého sankčního ustanovení podle odst.2 § 13.
Pro zajímavost uvádím znění § 13 zákona 67/2013 s účinností od 1.1.2016:
㤠13
Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním
(1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji
povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb
povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb
včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce
služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené
s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže
by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat
nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
(2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou
většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo
společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý
započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí
družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý
započatý den prodlení.“
Snížila se výše pokuty, pokud poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost ve stanovené lhůtě, ze 100 Kč za každý den prodlení na 50 Kč, pokud by nedošlo k ujednání o výši pokuty mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb.
Ustanovení upravující poplatek z prodlení, pokud se poskytovatel služeb nebo příjemce služeb dostane do prodlení s peněžitým plněním bylo zrušené, aby bylo možné uplatnit pouze úrok z prodlení upravený v NOZ a nedocházelo k „dvojkolejnosti“ právní úpravy.
Poslední komentáře