Podklady pro sociálku od pronajímatele vs. doklady od SVJ pro vlastníka
Jsou zde na portálu také pronajímatelé? Pronajímám byt a obrátila se na mě včera nájemnice, která žádá o sociální dávky (konkrétně příspěvek na bydlení) a na Úřadu práce jim nestačí moje nájemní smlouva, kde jsou rozepsány samostatně nájemné a zálohy na služby, u kterých jsem jednotlivé služby rozepsal po položkách (tak jak je reálně platím svému SVJ, tj. teplo, teplá voda, studená voda, osvětlení společných prostor, úklid).
Situace:
- Úřad práce požaduje na nájemní smlouvě úředně ověřený podpis pronajímatele. (OK, tomuto požadavku vyhovím, asi mají špatné zkušenosti s žadateli o dávky, kteří možná falšují smlouvy, ostatně je i v mém zájmu, coby daňového poplatníka, aby se podvody s dávkami minimalizovali.)
- Co ale nechápu a co se mi trochu příčí, že sociálka po nájemnici
chce: evidenční list od mého SVJ, mojí smlouvu s elektrárenskou a
plynárenskou společností a moje roční vyúčtování (fakturu) od SVJ, za
elektřinu a plyn.
a) roční vyúčtování nejsem aktuálně schopen dodat, jelikož jsem byt koupil teprve loni v listopadu; žádné vyúčtování od SVJ, ani elektrárenské a plynárenské společnosti logicky v tuto chvíli nemám
b) smlouvu s elektrárenskou a plynárenskou společností bych asi zapůjčit k okopírování mohl, ale jsou na ní mé osobní údaje a moc se mi to nelíbí
c) evidenční list od našeho SVJ nemám, mám jen předpis plateb, ale předpokládám, že to je totéž, pouze sociálka pro tento dokument používá označení „evidenční list“; opět – v předpisu plateb jsou mé osobní údaje a jsou tam nejen zálohy na služby, ale také předepsané příspěvky SVJ a moc se mi nelíbí ukazovat tento dokument třetím osobám
Co s tím?
- Podle § 2 zákona o službách jsem vůči nájemníkovi já poskytovatel
služeb, Úřadu práce by tedy měla stačit nájemní smlouva, kde jsem už
jednotlivé poskytované služby rozepsal, vč. výše záloh (topení 863 Kč,
úklid společných prostor 90 Kč, studená voda 203 Kč, teplá voda
916 Kč, ohřev TUV 456 Kč, osvětlení společných prostor 30 Kč,
elektřina 500 Kč, plyn 250 Kč = takto je to v nájemní smlouvě).
Nemám problém ty položky z nájemní smlouvy opsat na kus papíru a nazvat ho EVIDENĆNÍ LIST, vlastnoručně se pod něj podepsat a klidně podpis úředně ověřit, aby úřednice dostala, co chce, ale to jim nestačí. Chtějí evidenční list na můj byt přímo od SVJ. Jenže naše SVJ žádné evidenční listy nevydává (pouze vydává předpis plateb adresovaný vlastníkovi bytu). - Nerozumím, proč Úřad práce tolik bazíruje na zálohách, když jsou to jen zálohy. Já přece můžu do smlouvy u plynu napsat zálohu 250 Kč, po dvou měsících zjistím vyšší spotřebu a tak zálohu navýším na 300 Kč, výše zálohy přece není důležitá. Důležitá bude pak konečná spotřeba a její roční vyúčtování, kde na faktuře bude napsáno, že cena plynu za rok je např. 2496 Kč a přeplatek např. 604 Kč (nebo nedoplatek 316 Kč). Toto by sociálku mělo primárně zajímat.
Máte návrh, jak věc řešit? Doklady má nájemnice na sociálku dodat do konce února.
Pane Pronajímateli, nájemnice Vás tahá za nos.
- Nejste povinen mít na nájemní smlouvě ověřený podpis.
- Pokud je výše záloh v nájemní smlouvě uvedena a rozepsána v Kč, nejste povinen k tomu nic dalšího dodávat.
- Nejste povinen shánět nějaký tajemný „evidenční list“.
V případě, kdy v nájemní smlouvě je uveden paušál za služby (služby se v tom případě nájemci nevyúčtují), má pronajímatel tuto povinnost podle zákona č. 67/2013 Sb.:
| Na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. |
Pokud to není Váš případ, pak platí nájemní smlouva s předpisem záloh. Nájemnice má tedy vše ve smlouvě. Že částky uvedené ve smlouvě skutečně platila, doloží úřadu ona sama složenkami nebo výpisy ze svého bankovního konta. Dále předloží úřadu své vyúčtování a zaúpočítá si uhrazené nedoplatky či přijaté přeplatky tam uvedené.
Do svých nákladů na bydlení si nájemce započítává:
| … odpovídající náklady na bydlení spojené s bytem. Započítávají se i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí. |
lake
Z níže uvedené citace nevyplývá, zda mám povinnost na základě poskytnutého podrobného rozpisu také udělat vyúčtování nebo stále platí paušál stanovený ve smlouvě. Předem děkuji za případné doplnění a vyjasnění. _________________________________________________________________________ V případě, kdy v nájemní smlouvě je uveden paušál za služby (služby se v tom případě nájemci nevyúčtují), má pronajímatel tuto povinnost podle zákona č. 67/2013 Sb.:
Na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby.
O věcné věrohodnosti rok staré historie mám pochyby. Správní rozhodnutí je přezkoumatelné soudem. Prostor pro bezbřehou šikanu, jak si někteří lidé myslí, tam není. Pronajímatel není účastníkem správního řízení. Rozhodně není vlastník bytu povinen dávat do ruky dokumenty nájemci, aby je na úřad „nosil“. Pokud by si úřednice chtěla ověřit správnost nějakého dokumentu, měla by požádat přímo vlastníka bytu. Nejlépe je obrátit se v případě pochyb s dotazem na ředitelství úřadu práce nebo na ministerstvo práce a sociálních věcí. Na dotazy občanů se vždy odpovídá. Jiná věc je požadavek doložení vyúčtování nákladů na služby. Vyúčtování je pro obě strany doklad, že náklady za služby byly vyúčtovány ve skutečné výši. Jaký smysl by pro pronajímatele měl paušál, když skutečné náklady by byly vyšší? Narození dítěte v rodině nájemce zahýbá výší spotřeby vody naprosto zásadně. Úřad žádá vyúčtovaní správně, rozděluje prostředky daňových poplatníků těm znevýhodněným. Paušál požadavek transparentnosti nesplňuje.
Jedním paragrafem to nejde. Problematika správního řízení je rozsáhlá a řídí se dvěma klíčovými zákony. Prvním je správní řád, který stanovuje náležitosti správního řízení v obecné poloze (je to obsáhlá právní norma zahrnující mnoho druhů správních řízení a stanovuje pravidla řízení, postupy, práva a povinnosti účastníků řízení, atd., atd. Na něj navazuje soudní řád správní stanovující pravidla správního soudnictví (pravomoc soudu je uvedena v par. 4). A aby to nebylo příliš jednoduché, na tyto zákony navazuje řada tzv. zákonů zvláštních (správními orgány jsou např. u příspěvku na bydlení úřady práce a ministerstvo práce a sociálních věcí, v jiném případě to může být ministerstvo vnitra…). Na správní soud se s žalobou může účastník řízení obrátit až po vyčerpání všech opravných prostředků, které daný zákon stanoví. Nezbývá než nastudovat, co mne zajímá. Např. to mohou být lhůty řízení, povinnosti podani informace spravnim orgánem či obsah zákona o státní sociální podpoře. To jsme se však již dostali od tématiky portálu daleko.
Děkuji za tip, vznesu tedy dotaz na příslušné úřady. Paušál je výhodný v tom, že s tím není žádná práce a někdo si může dovolit těch pár stovek oželet.
Lake, máte ve všem teoretickou pravdu, ale na druhou stranu správní řád (snad se nepletu, že Úřad práce coby správce sociálních dávek se také musí správním řádem řídit) ve svém § 50 odst. 4 zavádí zásadu volného hodnocení důkazů.
Podle § 68 odst. 1 písm. e) zákona o státní sociální podpoře musí žadatel o dávku dodat:
doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy …, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,
A podle § 25 odst. 1 písm. c) náklady na bydlení tvoří:
náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění …
Podle mého laického výkladu zákona o státní sociální podpoře by tedy měla Úřadu práce stačit moje nájemní smlouva (jelikož mám ve smlouvě rozděleno nájemné a zálohy na služby a dále jednotlivé služby rozepsány na položky) a potvrzení o zaplacení – výpis z bankovního účtu nájemce.
Jenže je tu ten správní řád a úřednice tedy může donekonečna šikanovat :-) Možná to mají nařízeno shora, aby žadatele o dávky odradili.
Představte si, že žadateli nájemci by nevznikl během roku nárok na příspěvek na bydlení jen těsně, nebo jen v malé výši. Tak se dohodne s pronajímatelem, aby mu stanovil během roku vyšší zálohy s tím, že se mu to po vyúčtování vrátí (vrácení přeplatku). Nájemce tím díky vyšším zálohám bude dostávat během roku od úřadu slušný příspěvek na bydlení vyjma čtvrtletí, ve kterém obdrží přeplatek (za toto čtvrtletí příspěvek neobdrží).
Aby úřad v praxi zabránil podobnému zneužívání, umožňuje mu zřejmě správní řád ve vytipovaných případech kvůli kontrole požadovat údaje i o zálohách od SVJ.
Vaše konstrukce, že správní řád zabraňuje zneužívání sociálních dávek mě pobavila.
Pokud by snad Úřad práce vytipoval některou žádost o dávky jako podvodnou, může se přece na mě obrátit přímo a požádat mě o součinnost.
Já – pronajímatel jsem podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatelem služeb vůči nájemníkovi. Nikoli SVJ nebo elektrárenská a plynárenská společnost, tyto subjekty s nájemníkem naprosto žádný smluvní vztah nemají.
Pokud by ani toto úřadu nestačilo, a podezíral mě snad ze spolčení s nájemníkem, může požádat o součinnost přímo SVJ, elektrárenskou a plynárenskou společnost. Nebo podat trestní oznámení.
Pořád prostě nechápu, proč úřad nutí žadatele o dávky, aby mu donesl doklady patřící cizí osobě, která není žadatelem o dávky (tj. můj předpis plateb od SVJ, můj platební kalendář od elektrár. a plyn. společnosti, moje smlouvy s elektrár. a plyn. společností atd.).
Nájemník je žadatel o dávky, Úřad práce je příjemcem žádosti. Já – pronajímatel jsem třetí osoba a nijak se mě toto správní řízení netýká, nebo snad ano? To bych rád vyjasnil.
Pane pronajímateli, Vy nejste povinen cokoliv vyjasňovat. Nejste povinen odevzdávat jakékoliv Vaše doklady a Vaše vyúčtování ani nájemkyni, ani úřadu.
Poraďte nájemkyni, ať odevzdá na úřad ověřenou kopii nájemní smlouvy. V ní je vše. Má tam uvedeny letošní zálohy, které Vám podle tohoto rozpisu také hradí. Ke každému požadavku navíc nechť jí úřednice sdělí podle kterého celostátně platného právního předpisu a kterého ustanovení požaduje to, co požaduje.
Pak nám sem napište ty odkazy.
lake
Lake, až budete pronajímat nějaký byt, tak ještě rád budete vystavovat potvrzení svému nájemci, protože jedině tak Vám bude schopen včas zaplatit nájem…
Vy ale přece poskytujete nebo potvrzujete nájemníkovi podklady pro žádost o přispěvek ať se Vám to líbí nebo nelíbí. Tak mu dejte to, co uznáte za vhodné a problém bude mít maximálně nájemník, když mu úřad odmítne příspěvek přiznat.
Jak to víte, že tazatele tahá nájemnice za nos? Je možné, že ten tajemný „evidenční list“ požaduje skutečně úřednice (jestli má na to právo nebo ne, je jiná otázka).
Úrad bazíruje na zálohách proto, protože pří stanovení příspěvku na bydlení, který se stanovuje vždy na čtvrtletí, vychází ze skutečných nákladů na bydlení žadatele dávky vždy za jedno čtvrtletí (za čtvrtletí jiné údaje než zálohy k dispozici nejsou). Případný doplatek nebo přeplatek z ročního vyúčtování se pak zahrne k zálohám za čtvrtletí, ve kterém je vyúčtování zaplaceno.
Možná, že zálohy placené SVJ (evidenční list nebo předpis záloh) chce úřad proto, aby mohl zkontrolovat, zda nejsou Vámi stanovené zálohy nájemníkovi účelově navýšené oproti zálohám podle evidenčního listu (předpisu záloh) SVJ jen proto, aby jste nájemníkovi „pomohl“ ke stanovení výššího příspěvku na bydlení úřadem.
Nájemnice bydlí v bytě od 1.11.2014 (=počátek nájmu), nevím, jak sociálce dokládá říjen z celého čtvrtletí (v říjnu ještě bydlela jinde).
Z mého bytu tedy doloží jen náklady za listopad a prosinec?
A pak bude žádat v dubnu za I. čtvrtletí (leden-březen), v červenci za II. čtvrtletí (duben-červen) atd.?
V červenci už budu mít vyúčtování od SVJ za období listopad-prosinec, takže případné přeplatky by jí vzali z příspěvku na bydlení z II. čtvrtletí?
Pochopil jsem princip správně?
(Jediný problém, že jsem majitelem bytu od listopadu a elektřinu a plyn z bývalého majitele na mě přepsali až v lednu, takže za elektřinu a plyn dostanu vyúčtování až v roce 2016. To asi bude sociálka řvát = teda pokud jim budu nucen svoje vyúčtování dát – smlouvy na plyn a elektřinu jsou moje, nepřepisoval jsem je na nájemnici.)
Nicméně, čemu nerozumím, jak by sociálka rozpočítávala přeplatek nebo nedoplatek z vyúčtování od SVJ, eletrárny a plynárny, když by nájemník v bytě bydlel jen od 1.11.2014 a přeplatek za celý rok za služby by činil 6000 Kč, za plyn 400 Kč a elektřinu 1200 Kč. (V případě, že bych byl majitelem bytu po celý rok a vyúčtování by tedy bylo za celý rok.) Vzoreček výpočtu by byl takto? 6000+400+1200 / 12 * 2 = 1267 Kč přeplatek připadající na nájemnici.
Nejsem odborník na sociální dávky, nicméně pár drobností:
- Evidenční list = předpis plateb. U nás tomu říkáme Evidenční list, jinde tomu říkají Předpis plateb, jinde třeba ještě jinak. Jde jen o názvosloví, které však není zákonem nikde předepsané. Bohužel, věřím tomu, že některému úředníkovi to bez přítomnosti právníka nevysvětlíte.
- Vyúčtování – SVJ má povinnost dodat vám ho do konce dubna. Podle mě je to šibeniční termín už pro samotné SVJ, natož potom pro pronajímatele, který na základě toho udělá vyúčtování nájemníkovi. Chtít toto do konce února je nesmysl. Zkuste si od SVJ vyžádat písemné potvrzení, že vyúčtování za rok 2014 zatím není zpracované, třeba to úředníkovi bude stačit. Mělo by, protože z prstu si ho nevycucáte.
- Elektřina a plyn – úředníkovi by měl stačit předpis záloh na další období – zkuste mu to podsunout.
Boj s úředníkem jakéhokoliv úřadu je vždy nejistý. Každý úředník se může chovat jinak a chtít jiné dokumenty. Toto platí o celé státní správě, ať už jde o Rejstřík SVJ nebo sociálku. Napadá mě ještě jedna možnost – neměla ta vaše nájemnice v minulosti nějaké problémy se sociálkou? Trochu mi to totiž přijde, že úředník má podezření na podvod. Jako, že jste se s ní spolčil, nasadil si vysoké nájemné a chcete ždímat sociálku na dávkách.
Do nájemní smlouvy jsem opsal položky na služby tak, jak je platím já svému SVJ. Výše nájemného je o malinko menší, než tržní (potřeboval jsem rychle najít nájemníka, nenapadlo mě, že bude potřebovat dávky, tvrdila, že má práci, ale to neověříte…)
Stejně moc nechápu logiku sociálky. Když se budeme chtít spolčit a udělat podvod, tak si na svém SVJ navýším zálohy, dostanu od SVJ nový předpis s vyššími zálohami a ten můj předpis nájemnice ukáže jako „důkaz“ na sociálce. Totéž provedeme s elektrárnou a plynárnou, navýším si zálohy a dostanu nový platební kalendář…
Sociálku by přece měla zajímat skutečná spotřeba a ne výše záloh.
Jako pronajímatel bytů potvrzuji, že každý úředník sociálky, nebo úřadu práce chce doložit po nájemci něco jiného a to pro výplatu jednoho konkrétní příspěvek. Nájemce sociálce dokládá vynaložené náklady na bydlení za měsíc/čtvrtletí a to pouze v souhrnné částce tedy nájemné
- služby. Není potřeba to nijak rozepisovat. Dokládám to takto pravidelně
Myslite toto?
http://www.penize.cz/…bydleni-2014
Pani tazateli asi trochu lhala, co muze mit pracujici spolecneho s uradem prace? Teda pokud nebyla nenadale propustena na hodinu :-)
Dekuji za rozsireni obzoru, o kolik zedy mame zdrazit najem v pripade, kdy pujde o socialni pripad? O 500,– mesicne?
Kdo by stal o podobne starosti s dokladanim? A kdyz uz, at si o zaplati stat, ze?
Poslední komentáře