(Opět) nepovedená přeformulace § 1186
Úplně původní návrh pana Tejce z loňského září zněl:
„(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, dochází k převodu jednotky včetně dluhů převodce souvisejících se správou domu a pozemku vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku. Za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“.
Nový návrh, který se bude v PSP ČR schvalovat, nyní zní:
„(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, dochází k převodu jednotky včetně pohledávek a dluhů převodce vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku, ledaže je nabyvatel nemohl z potvrzení osoby odpovědné za správu domu a pozemku doloženého převodcem ani z jiných okolností zjistit. Za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu a pozemku.“.
Dluh je pohledávka, nebo závazek?
Nerozumím, proč zákonodárce píše o převodu „pohledávek a dluhů“.
Podle mého názoru převod znamená změnu osoby převodce
na nabyvatele jak u závazaku, tak u pohledávky patřící ke stejnému
případu dluhu.
Dluh označuje povinnost splnit závazek a to dlužník
věřiteli v tomto případě před převodem převodce SVJ po převodu
nabyvatel SVJ.
Tentýž hospodářský případ z pohledu SVJ je pohledávka.
Pohledávka je právo věřitele požadovat na dlužníkovi
plnění vzniklé z případu závazku. V tomto případě před převodem
právo SVJ požadovat na převodci a po převodu právo SVJ požadovat na
nabyvateli plnění vzniklé z případu závazku.
Návrh psal magor, který neví, co to je SVJ. Ze schvalovaného znění vypadlo „souvisejících se správou domu a pozemku“. Nyní tam toto „zpřesnění“ chybí a podle současného znění mají na nabyvatele přejít veškeré dluhy a to i sporné a neexistující (výborem vymyšlené dluhy, které některý z předchozích vlastníků neprozřetelně uznal v uzná dluhu). Takže přejdou náhrady škody, dluhy na smluvních pokutách, manipulačních poplatcích atd. Přecházet samozřejmě budou i dluhy na službách, vč. případných sankcí. Přecházet budou všechny dluhy všech předchozích vlastníků, nejen bezprostředního převodce. Toto znění je tvrdší, než mají nyní družstva v § 736 ZOK. Všimněte si, že u družstev přechází dluhy družstva vůči převodci na nabyvatele, u SVJ to tak ale nebude (což asi nevylučuje, že by převodce a nabyvatel mohli uzavřít individuální smlouvu o postoupení).
neboť každý dluh převodce u SVJ tuto vlastnost implicitně má. Vlastnosti dluhů uváděné ve Vaších argumentech (vymyšlené, neuznané ze škodných případů,..) jsou jiné charakteristiky ale zároveň platí pro ty dluhy i vynechaný text.
„by převodce a nabyvatel mohli uzavřít individuální smlouvu o postoupení“
To mohou pouze se souhlasem SVJ.
Ne, já měl na mysli postoupení pohledávky převodce vůči SVJ, kdy SVJ je dlužník a jeho souhlas netřeba (např. právě ty přeplatky, které jsou pohledávkou vlastníka vůči SVJ). Vy asi máte na mysli převzetí dluhu, kde by byl nutný souhlas SVJ coby věřitele.
Není mi to z nové formulace § 1186 právě moc jasné.
TN., o tom kdo je tu magor by se dalo s úspěchem pochybovat. Pokud má někdo jiný názor než neomylný TN., tak to nutně neznamená, že je to magor. Magorem je ten, kdo „neprozřetelně uznal dluh“.
Navíc by to asi znamenalo, že zatímco nedoplatek z vyúčtování přejde na nabyvatele a SVJ ho bude muset vymáhat po nabyvateli, tak přeplatek z vyúčtování zůstává převodci…
A nebo ne?
Protože věta zní, parafrázuji: „přechází pohledávky a dluhy převodce vůči SVJ“.
Výklad:
- přechází dluhy převodce, které má vůči SVJ
- přechází pohledávky převodce vůči SVJ (věta totiž nezní, že přechází pohledávky SVJ vůči převodci)
Takže při tomto druhém výkladu by to možná znamenalo, že naopak nedoplatek z vyúčtování zůstává převodci, ale přeplatek nabyvateli.
Nebo jak upravené znění § 1186 chápete?
Jestli dovolíte,uvedl bych názor k této věci. Chápu to tak,jak je to uvedené. Jinak řečeno,ten kdo byt převádí a je dlužníkem, je stále na něm, aby veškeré dluhy uhradil SVJ! Tedy jinak řečeno, osobě zodpovědné za správu domu a pozemku. Takže ten, kdo byt zakoupí,tedy nový nabyvatel, aniž by jakýmkoli způsobem nezjistil případné váznoucí dluhy u prodejce bytu(převodce),dluhy na něj nepřecházejí a tedy nehradí je do termínu,kdy je zapsán vklad na KN. S tímhle se dá plně souhlasit. Proč by na nabyvatele měly přecházet třeba zatajené dluhy,jak už se zde o tom psalo…
Vážení,tak jsem si dovolil uvést můj názor k citaci navrhované změny § 1186 NOZ.Měl jsem za to, že se zde ozvou další lidé,jak tento návrh chápou. Ale co zjišťuji,že jsem mínusován, což j paradoxní v tom, že nikdo z mínusovačů neuvede jedno slovo pro jeho chápání… Takže pro mě se věc jeví tak, že se zde střetnu pouze s bezvýznamným mínusováním, aniž bych se od jiných lidí dozvěděl, tak i tazatel,jak si to kdo vysvětluje… Je vidět,že se zde se „zdravým“ rozumem nesetkám a to je škoda i pro jiné.
Zákonodárce předpokládá, že SVJ zná budoucího vlastníka a prokazatelně ho seznámí s dluhem před zápisem na LV. Nebo se snad předpokládá, že třeba za 5 let po koupi začne uplatňovat nějaké dluhy předchozího vlastníka?
„Zákonodárce předpokládá, že SVJ zná budoucího vlastníka“
Tak to předpokládá mylně. SVJ se o převodu dozví téměř vždy až zpětně.
Tím že slovo splatné u dluhu bylo vynecháno nevím zda v právním předpisu dluh znamená nevyrovnaný závazek před i po splatnosti nebo jen po splatnosti? Podle toho nesplacená část úvěru je dluhem nebo není dluhem?
Co převádět dluhy nebo dluhy po splatnosti nebo dluhy ke dni převodu
majetku případně po splatnosti ?
Co jednotlivé pojmy a varianty znamenají?
Dluh označuje povinnost splnit závazek – nevyrovnaný
závazek.
Splatnost je časový okamžik konce lhůty do kdy má být
splněna povinnost splnit závazek – konec lhůty požadavku vyrovnání
závazku.
„Ke dni“ je zadaný časový okamžik, ke kterému
vyhodnotíme časové ukazatele. Aktuální stav je stav zjišťovaný
k aktuálnímu datu.
Podle uvedených:
(aktuální) dluhy = nevyrovnané závazky, kedni = aktuální
datum.
(aktuální) dluhy po splatnosti = nevyrovnané závazky, kedni
= aktuální datum, splatnost závazku je menší než akt.dat.
dluhy ke dni převodu majetku = nevyrovnané závazky, ke dni
převodu majetku.
případně po splatnosti = splatnost závazku je menší než
akt.dat.
Co z toho máme převádět dává odpověď volba principu co převodem chceme
realizovat. Podle mého názoru závazky vzniklé z titulu vlastnictví nejsou
osobní ale související s vlastnictvím. Stav závazku je stavem
hospodaření jak vlastníka tak celého SVJ, který může být jak dluhový
tak přebytkový. Stejně tak jak subjekty směny majetku hodnotí v ceně
technický stav jednotky musí na základě tohoto potvrzení hodnotit i stav
finančního majetku a vypořádání stavu promítnout do ceny prodeje.
Finančně nákladné zateplení domu má navýšit cenu bytu ale nesplacená
část úvěru kterou bude sdílet nabyvatel bytu zase sníží cenu
jednotky.
Podle toho převádět je třeba: aktuální dluhy =
nevyrovnané závazky, kedni = aktuální datum, dlužníka převodce.
závazek po splatnosti. Dluh ze záloh neexistuje pokud to nemáte výslovně ve stanovách nebo v individuálních smlouvách s vlastníky. Teprve ve vyúčtování a uplynutí lhůty k vyrovnání nedoplatku ho lze úspěšně zažalovat.
Víte, „výborové“ to mají dost složité. Když nebudou vymáhat dluhy po vlastnících (třeba z dlouhodobých záloh), tak je část vlastníků je schopna nařknout z toho, že nejednají s péčí řádného hospodáře a hned podávají žaloby apod. A když naopak dluhy po vlastnících vymáhají, tak je část vlastníků nařkne z neoprávněného jednání a také se hned bude soudit.
Zde na portále se o tom vášnivě diskutuje roky. Těžko říci, kdo má pravdu. Nedělal jsem si přesnou statistiku soudních rozhodnutí, ale ze zde uvedených soudních rozhodnutí bych odhadnul, že více je těch, kdy vlastník má SVJ platit. Ať už je to nazýváno jako fond oprav, dlouhodobé zálohy, zálohy na služby, krátkodobé zálohy, příspěvky na správu …
SVJ má „specifické“ zálohy předepsané předpisem. Ve skutečnosti mají charakter závazků a proto může existovat dluh.
pane AsiTak máte specifické duševní potíže. Nezatěžte nás tím. „Dluh ze záloh“ existuje jen ve Vaší hlavince.
Poslední komentáře